NEMESISS: Náročné bychb neřekla, spíš najít vhodný čas je problém. Přes den to nehrozí, protože muž je v práci, babičky daleko a taky pracující a spolehlivou chůvu, které bych svěřila mimino, nemáme. A večer je mi zas blbé nechat tu muže samotného se dvěma dětmi v čase uklidání, on mi to taky pravidelně nedělá. Navíc nějak nevim, kam bych večer chodila. Nejsem a nikdy jsem nebyla žádný velký "pařmen", raději bych si šla třeba obejít nějaké specializované obchody, do muzea nebo na nějaký zajímavý workshop či kurz a to chce spíš odpoledne. Ale jak už jsem tu před časem psala, být "jenom máma" už mj hodně leze na mozek, takže jsem teď muži sdělila, že chci zase začít chodit na paličkování (hodina a půl týdně) a zhruba jednou za dva týdny půl dne pro sebe, i kdybych si měla jít jen sednout s knížkou do parku.
Naštěstí mám muže, kteru tuhle potřebu chápe a vychází mi vstříc. Teď v sobotu třeba zvládl skoro 7 hodin s miminem sám (starší byla u babičky) a já jsem si šla zahrát larp.
A strašně fajn mi přijde, že Jorika je mnohem klidnější mimino než byla Malvína a spoustu věcí, které by s Malvínou byly nemyslitelné, můžu podnikat i s ni. V pátek jsem třeba v rámci nákupního courání po Brně navštívila i s Jorikou v nosítku Mincmistrovský sklep, (který mimochodem doporučuju) pán, co mě provázel, moc zajímavě vyprávěl a já jsem si skvěle užila dospělý program i s miminem.