JON: Tak to si nemyslím, že bez vysoké kvalifikace v oboru nemůžeš rozeznat, co je pravda. Stejně tak se tím článkem nenechávám manipulovat, stejně jako jakýmkoliv jiným, beru ho jako názor, střípek reality. S něčím v něm souhlasím, a proto jsem ho sem dala. Já nevím, já mám asi takovou nějakou schopnost dost ignorovat blbosti a vybírat si pouze to, co mě zaujme, všimla jsem si toho už vícekrát, že sem dám třeba článek, a lidi na něm rozebírají nedostatky, kdežto já vypíchnu nějaký detail, pro co mě ten článek zaujal (ano, asi jsem k tomu teda měla napsat komentář). Konkrétně v tomhle případě mě zajímá vliv moderní techniky na soustředění. Bohužel taky mám možnost ve svém okolí vidět už i batolata závislá na tabletech a chytrých mobilech, a není to hezká podívaná. Jistě o tom byly napsány i jiné a lepší články, ano, to nepopírám :-)
Jinak s tím psychiatrem v mnohém nesouhlasím, třeba v tom, že děti by neměly mít přístup k těmhle věcem vůbec. Naopak, měly by se s tím naučit zacházet. Atd. atd. Úplně se mi teď nechce to rozebírat, je to dost široké téma :-)

YMLADRIS: Jsou tam taková praktická cvičení, která se snaží dětem zpřístupnit určitá abstraktní témata "hmatatelnou" formou, aby si to mohly lépe a více "dětsky" uchopit. Přišlo mi to moc pěkný, cvičení jsme s dcerou dělaly. I pro dospělého je to dobrý způsob, jak taková témata dítěti podat (pokud sám neví, jak to načít a podat to dítěti srozumitelně). Osobně už tu knížku asi teď nepotřebuju, tyhle věci mi jdou už nějak samy od sebe, ale ty příklady byly pěkným vodítkem, jak to podávat dítěti ne jen slovně, ale i jistou zážitkovou formou. Jsou tam úkoly pro menší děti a i pro větší.

TORUVIEL: některý jsou fakt strašný a jde mi z nich mráz po zádech.

TORUVIEL: chtělo by se ti k té spiritualitě napsat odstavec summary co ti to dalo? případně dik

KOTENCE:
INUSHKA:
NEMESISS: Rozhovor s tou dokumentaristkou, INUSHKA, byla jsi?
https://video.aktualne.cz/...ka-nejsem-blazniva-biomatka-kolem-k/r~892878aaac6911e6bcb60025900fea04/

SANCHA: Tak jako respektuju, snažím se, ale vždycky mě to zamrzí. Na druhou stranu ona si zas chodí pro pomazlení a pofoukání, když se třeba uhodí, spadne, má z něčeho špatnou náladu... Dlouho jsme měli "chceš pochovat?" jako spolehlivý zastavovač vzteklých záchvatů. Nebo přijde, že mi chce dát pusu (ale když jí to chci oplatit, tak to nesmím).
A po dnešním odpoledni mi došlo, že i ten fyzický kontakt vyhledává, ale v jiné formě, možná spíš takové "klukovské" nebo jak to říct - strašně ráda se se mnou různě pere, pošťuchuje, leze po mně, válí se po mně, tahá se se mnou, nechá se lechtat (fakt, přijde a diriguje mě, kde ji mám lechtat a kterou rukou)... Já s tím dost bojuju, protože tohle je zase absolutně cizí mně, ani jako dítě jsem to neměla ráda. Doteď jsem se ji s tím snažila odkazovat na tatínka nebo to co nejdřív utnout, ale dneska, když s tím zase začala, tak se mi to poskládalo a pochopila jsem, že je to její způsob fyzické blízkosti a že to chce zažívat SE MNOU, takže se budu snažit ji v tom neodmítat.