KACHNIK: když líný rodič... ale jo, v zásadě mi konvenoval. já se jenom nemůžu přenést přes toho Rousseaua. RaR naopak vubec, nahlédla jsem do toho, uzřela chování tak manipulativní, že jsem z toho měla husí kůži, a zase jsem to zavřela.
vtipná a dobrá mi přišla, když tak o tom přemýšlím, vlastně jenom Francouzské děti nedělají scény (či tak nějak), ale to není typický návod, spíš sonda do života. ale bavilo mě to a něco jsem si z toho vzala. a Karp, ale to bylo spíš potvrzení vlastních návyků (například že na batolata funguje mluvit v jednoduchých strukturách a opakovat) - což jsem instinktivně dělala, on k tomu má celou pěknou teorii o fylogenezi a ontogenezi.
ale většina toho, co jsem na nyxu viděla jako doporučené, byla těžké zklamání. možná proto se tu neobjevujou zázračné knihy a přístupy. protože aspoň já se sice téměř ničemu neuzavírám, ale na zázraky nevěřím.