ECLECTICA:
MACHALIK: Tak pokud to přeneseme na subjektivní rovinu:
V Čechách jsem se nikdy s žádnou formou antisemitismu ani nesetkal. Navzdory mé docela otevřené deklaraci mého pokrevního židovství, reakce okolí jsou většino spíše filosemitské a kdybych si vedl statistiku tak asi dojdu k závěru že 90% České populace je přesvědčeno že někde v jejich rodové linii je taky žid, nebo by to alespoň bylo 'cool'. 5% propadalo záchvatům apologetismu za události tři čtvrtě století staré.
Naopak v Čechách jsem označován za antisemitu a 'self-hating jew' já svým postojem k problematice Izraele a Palestiny, a to za tože jsem zastáncem vzniku státu Palestina (nikoliv však zastáncem zániku státu Izrael) a že označuji některé mezinárodním soudem odsouzené izraelské praktiky za zločiny (stejně jako ten mezinárodní soud). Obecně militantně politické židovství mi moc nevoní, i když chápu tu potřebu vzhledem k politické situaci.
Co se Izraelců samotných týče, s nimi mám obecně obdobnou zkušenost jako Machalik, a většinou mi přišla komunikace s nimi dosti obtížná - většinovým projevem bylo neuvěřitelně zbytnělé ego a přehlíživé jednání, neustálá potřeba o něčem mentorovat ve stylu "já mám moudro a rád tě chlapečku poučím". Ale chce se mi věřit že jsem prostě měl smůlu na vzorek, ostatně lidi chovající se naprosto nepřístojně lehce najdu téměř v každém národě (i když někde rychleji).
Naopak s židy co jsem byl schopen identifikovat jako židy v diaspoře obvykle problém nemám a většinu ani nejsem schopen identifikovat.
Tak to máme dojmologický úvod za sebou, a nemusíme to v budoucnu hledat jako podtext a skrytou agendu našich příspěvků. ;-)