KOUDY: a já, naivní děvče, ti tady říkám, pragmatický kozorohu, plýtváš zdrojema svýma i našema, štěstí a užitek je jinde. Neřekla jsem, nelítej, řekla jsem, lítání (jako jakákoliv činnost) má důsledky, které jsou v přímém rozporu s tím, co chceš (aby se děti měly dobře). A taky ti říkám, že jsme z jednoho světa. Svět můj, tvůj, Billa Gatese a chudýho Afričana je furt ten náš stejnej svět. Co dělá jeden, ovlivňuje druhého. Možná to jednou pochopíš...
Existuje takový proces, že když si uvědomíš, že důsledky tvého jednání někomu nedělají dobře nebo nepřináší prospěch, nemáš pak chuť je dělat, z vlastní vůle, ne, že to někdo nakázal, ale protože přijmeš odpovědnost za svoje jednání a třeba tu věc dělat nepotřebuješ. Tak ji neděláš. A děláš něco jinýho. Easy as that. Ty zákazy a tyhlety sračky si tam lidi dohazují jako alibismus. Reálně ti nikdo nemůže zabránit týrat koťátka. Ale ty to prostě nechceš dělat, protože koťátkům to nedělá dobře a ty to vidíš... Ne?
Je strašně jednoduchý, až bych řekla primitivní, že si člověk obhajuje před sebou škodlivý jednání třeba tím, že svět je tak zařízenej, dělaj to všichni, bez toho by to nefungovalo.
Jo, můžeš si alkoholismus omlouvat tím, že to dělal tvůj táta a kamarádi, že stát z toho má daň, že tě to baví a je to krásný, už sis na to zvykl, chlastat je normální a dělaj to všichni a navíc, co by dělal barman, vždyť by hospoda zkrachovala. Ale sám tak trošku cítíš, že jsou to žvásty... Tuhle optiku můžeš aplikovat na veškerý lidský jednání a odpovědět si, skutečně to potřebuju?