GRANTORINO:
Já v Boha nevěřím, ale co tedy vim nelžu.
Ale fajn, možná někdy dáme sraz.
Ale já postupně přemýšlela a došlo mi, že nějaký svině ani by nebylo dobrý řešit a bylo by to stejně marný.
Tak jsem tady i jinak spíš udělala vše pro to, abychom ten sraz a vidět se nemusely, aby to ani nebylo proto, co jsem jak pak napsala, možný.
Nebylo by to totiž stejně nic příjemnýho....ještě víc než když jsem se bála a tedy chtěla to řešit prvně.
A pro další stranu by to nebylo příjemný vůbec, že by mě třeba viděla jinak než na netu nebo jiní matně na párty, ale starší a nešťastnou, ještě víc opuštěnou, paní v soukromí mimo párty v pracovním slušnym oblečení, jako to co jsem a vždy jsem byla, slušná ženská, co jen chtěla lásku, pak by si i ta strana uvědomila, komu a co vlastně udělala.
Mě jen zajímalo PROČ. A asi vždycky zajímat bude. A bude mi to vratat hlavou, když si na to vzpomenu. Ale je to všechno tak matoucí tady a pocity smíšený o tom, co si kdo asi proč myslí přes ten internet, že se to asi nikdy nedozvim a sama to asi nevymyslim. Ať jsem o tom přemýšlela, jak chtěla, o různých variantách od zájmu, po nepochopení nebo snad pomsty za něco, i když to by bylo taky nepochopení, protože já nic BÝVALÝMU neudělala a ve zlym už určitě vůbec ne, to prostě byla jen láska a čekání na peníze na stěhování i doufání, že se vrátí, zhrzení se smíšenými pocity, prostě láska, co měla trvat věčně, ještě měsíc před tím to tak vypadlo, ale něco se stalo v tý práci a někdo do toho ještě zasáhl a vzdálenost a láska, co měla trvat věčně a myslim mohla, prostě věčně netrvala, a jestli se TU jen jako něco ve zlym pak jevilo, že mě tu někdo záměrně urážel, aby mě znemožnil nebo kamufloval, že něco provedl ve skutečnosti zlýho úplně nevinný hodný ženský, tak to, co třeba jako pomsta MNĚ za něco původně myšlená nebylo, tak pak vypadalo, i když to byl třeba jen jakoby nejapnej ,,žert" de facto cizích lidí, co něco nepochopili, ať už jsem si s tim pak lámala hlavu jakkoli, PROČ, nevim.
A jedna z těch variant by byla pro mě asi tak zraňující a znechucující, že bych ji snad ani, tohle PROČ, ten důvod, proč by mi někdo něco ve zlym tak hroznýho dělal, třeba i na popud někoho, koho znám, že bych pak to proč ani neměla asi vědět.
Protože pak bych do dalšího seznamování nebo pak případně manželství a možná tak kdyby to nevyšlo, ještě horšího rozvodu, nechtěla snad ani jít.
A to by nebylo dobrý.
Pro mě, pro to možný dítě, co ještě můžu mít, pro muže, co mě třeba pochopí a bude mít rád jako bývalý snoubenec, ale v takový situaci neopustí - ani kvůli nervům z práce, ani kvůli PMS, ani kvůli rodišti, prostě už kvůli ničemu a nikomu. A dá na mě pak pozor, než aby mi někdo, nebo snad dokonce on nebo na jeho pupud, ještě víc ubližoval.
A tohle tě asi nezajímá, ale co se týče nějakých těch párty, nebo nějaký tý politiky, tak já byla právě ráda, že jsem byla už spíš takový nezávislý pozorovatel, kterej dost věcem stran toho rozumí, jak od lidí z párty nebo tý politiky si vezme tu část, co je dobrá, část ne, část odmítá, části nevěří, prostě pohybuje se tam, jako někdo kdo tam ani nepatří, ale zas z jedný strany patří a zapadá úplně...
A byla jsem hodná na lidi, hodná i na problémový divný lidi, a chtěla jsem někdy si leraci jen udělat, nebo provokovat tím, že si myslím něco trochu jinýho a jsem v něčem jiná, v něčem paradoxně stejná a o něco se ani nezjímala nebo ignorovala záměrně..
A pak bylo těžký se vyrovnat s tím, co jsem si chvíli myslela, že by mě někdo nepochopil, že chci pro někoho to lepší ještě nepochopil , že chci aby byl lepší než někdo, kdo se nad něj povyšuje a stále má důvody, nepochopil a neměl mě rád a za to mi třeba záměrně ublížil, ale já myslela, že důvod byl spíš jinej...ale každej snad ví, že i kdyby to bylo v dobrym a ze zájmu, což bych spíš pochopila, od lidí, co mě chápou a opravdu se mnou někdy mluvili nebo mě v pohodě jako soukmenovkyni na akci občas viděli, co mi uděli, ať už z část nebo komplet oboje, je za všech okolností a vždy bude pro ženu ve finále nepříjemná nebo spíš hrůzná věc... tak z toho mám fakt dojem, že ve zlym nebo z pomsty a nevim za co, není totiž za co, až na věc, co jsem v dobrym pro všechny myslela a už to snad ani nikdo neřešil po měsících doufám, když už jsem tam, kde to vzniklo, ani nechodila poslední měsíce tam hodná bezproblémová po nějakým konfliktu právě napak tehdy měsíce byla, aby byl vzájemný klid a já tam mohla chodit dál, A PRÁVĚ SE JEN SEZNÁMIT, tak pořád mě to vede k myšlence, že pokud by to byla za něco snad pomsta, i když nikomu se nic nestalo přeci kvůli mně a stejně by na tom, co už bylo jasný, A DANÝ A FAKT NE KVŮLI MNĚ, a nikomu neškodilo, nic nezměnil, už vlbec ne tím, co mi udělali, pořád mě to vede k myšlenkce, že by v tom v tý pomstě snad figuroval bývalý snoubenec, snad moje největší láska a donedávna podle mě muž mýho života, se kterým jsem oravdu chtěla dítě. A to je strašný. To zlo z tý lásky vzniklý, ten chlad, cítit, ale pak si vzpomenu na jeho úsměvy a objetí, jeho lásku a nemůžu tomuhle uvěřit, když on moc dobře věděl, jak jsem ho milovala, na něj čekala a jak ublížil naopak on mně, tak pak vidim prostě jen spiknutí cizích lidí, asi dost zlejch a ještě navíc sice vychytralejch, ale ve finále když to vemu tak všeobecně, ve skutečnosti NE geniálních, ALE V PODSTATĚ ÚPLNĚ BLBEJCH, NECHÁPAJÍCÍCH MĚ ANI CELOU VĚC A ÚČEL mýho chování někde a to bylo jen 1x !!
A stejně bych se třeba dozvěděla to ,,proč" jinak, že by záměrně někdo pravdu ,,proč" ohýbal.
To ,,proč" je tam pořád. A asi vždycky bude a touha nebo potřeba to vědět je tak velká, tak lákavý to zjistit, ale důsledků pro někoho, kdo by to odnesl, jsem se za něj bála...a pak i o sebe bála...je to hrozný.
A fakt jsem myslela, že jsem tu po odchodu mýho skoro manžela, jakoby zrádce, ve bezpečí a mezi milými lidmi na povídání.
A tohle bylo fakt zklamání...mezi tím šokem ještě hroznější, o to víc, že jsem si původně v práci myslela, že se tu právě pohybuju mezi hodnejma i inteligentníma lidma, chápavejma. Co se jen některý z legrace drážděj jako kdysi.
Zklamání z tolika stran.