REBORNA: očividně jsou ty Ukrajinky chytřejší i úspěšnější a to i když nemají VŠ

OMNIHASH: A to ja bych jim to i uznal, kdybych ovsem zaroven u toho nemusel poslouchat neustale povidani o "uplne rovnosti" :-)

A co se vrátit k tý seznamce? A mít zase partnera a pak zkusit ještě stihnout to mimino. Radši než random holku.

to moje klavesnice neumi :D

OTZ: ¯\_(ツ)_/¯

(krci rameny)

OTZ: na to prece nemusim byt cynik, abych ji neveril, kdyz mele nesmysly zleva zprava, ne?

AVATAR: jo, jasne...no tak se nevzrusuj, ja takovej cynik nejsu

REBORNA: Jestli nemáš na nájem a jídlo, tak ti moc jiného než spolubydlení s nějakou kamarádkou / random holkou z netu nezbude

ad spolubydlení: Mám strach z cizích lidí. Že bych bydlela místo tý svatby třeba s Ukrajinci na ubytovně, (a místo toho, že jsem mohla doplatit svůj byt a měla bych tehdy ve 34 letech miminko a nikdo už by mě neposílal z finančních důvodů na potrat, ani gynekolog studentský ani jiný, pokud bych nějakýho měla, ani přítel ani bych se nebála já do toho jít, že bych měla byt), že bych po prodeji bytu tátou, druhýho bytu de facto po předcích mámy, kterej táta bez našeho souhlasu prodal, kterej má teď jiná pani trochu starší než já a pronajímá muj byt, co obsahuje půlku mámina nábytku, ve kterým jsem mohla mít už rok dítě nebo co jsem teď mohla pronajmout ve fin. tísni naopak já a uskromnit se v menším, pronajímá nějakýmu českýmu páru mladšímu, a po zmizení bývalýho snoubence, co měl už garsonku dávno pronajatou Slovence a Slovákovi, ŽE BYCH místo toho bydlela třeba na UBYTOVNĚ S UKRAJINCI, ještě s nějkaým z nich na pokoji v NOCI, protože táta a bývalý snoubenec se na schůzce, kde jsem ani nebyla, a kam měl snoubenec jít říct tátovi, že mi 200 tis. půjčí, a že já dám na necelou půlku bytu, že víc jsem našetřeno neměla, se stavebkem max 400 tis., a že tam táta nechá vklad alespoň ty peníze od nájemníka, co tam byl dva roky s mým svolením, nedohodli, že bych místo tý svatby a miminka v mých 34 letech, když bývalý snoubenec zmizel den poté, co jsem zjisitla, že na bytě, CO JSEM MOHLA MÍT a měla ho léta slíbenej, je plomba a tak, že bych náhle BYDLELA třeba na ubytovně mezi nějakými Ukrajinci, jak mi zasílal mezi jinými možnostmi MAILEM táta, tedy krom posílání za nějakými odborníky, když mě ani neviděl, když mi sešlo ze svatby a miminka těsně po tom, co mě nenechal doplatit si do milionu a prodal ten byt, že bych bydlela na ubytovně, to jsem si nedokázala představit.

Byla jsem před těmi necelými dvěma roky docela nevěsta jako lusk, pohlednej obličej, sexy líčená, hnědý hezký dlouhý vlasy, hezký bílý zuby, sice ne úplně hubená, no spíš sexy krev a mlíko, prsa větší trojky, štíhlej pas, hezkej zadek, prostě kočka, nevěsta jako lusk a budoucí mamina, akorát na zbouchnutí a jak protože bývalý snoubenec zmizel a táta prodal těsně před tím ten byt, JAK JAKO BYDLÍM TEHDY JEŠTĚ TAKOVÁ KOČKA, NA UBYTOVNĚ PLNÝ UKRAJINCŮ, JEŠTĚ S NĚJAKÝMI NA POKOJU V NOCI, TO SE MI JAKO NELÍBILO...


No nejen ze zmizení bývalýho snoubence, ale i Z TÝ PŘEDSTAVY, KAM JAKO PŮJDU A TÝ UBYTOVNY S UKRAJINCI, JSEM SE ZHORUTILA..

...přitom předtím jsem byla fit, měla opětovně rozjetou kariéru v oboru a těšila se vesele na svatbu a miminko...

Ale z týdne na týden s ze mě stala ubrečná zhroucená TROSKA, ON ROZCHOD NEBO ROZVOD JE TĚŽKEJ, ALE TA PŘEDSTAVA, ,,KAM JAKO PRO BOHA PŮJDU??!!!", TO JE HROZNÝ, PRO ŽENSKOU JEŠTĚ HORŠÍ PŘEDSTAVA, mladý ženský, nevěsty, nebo maminky nebo budoucí maminky plný plánu jako já, prostě MLADÝ ZDRAVÝ ŽENSKÝ ZVYKLÝ NA BYDLENÍ A JÍDLO PAK TU PŘEDSTAVU BEZDOMOVECTVÍ, ŽE SE NEBUDOU MÍT KDE UMÝT A NALÍČIT A UVAŘIT SI A PŘEDSTAVU BYLDENÍ NA UBYTOVNĚ S UKRAJINCI , NESOU HŮŘ!!

Kór já jako mladá inženýrka, co mám načteno, co se na UBYTOVNĚ NEBO NA ULICI MŮŽE ŽENÁM STÁT!


...toho jsem se bála, i když v rámci mý kalkulace se to jevilo jako jediný možný - NÁHLE BEZ PRÁCE, BEZ ZNOVU-NÁROKU NA PODPORU, že jsem v tý práci víc oboru, co jsem si těsně před tím, pár měsíců před tím našla, nebyla tak dlouho, TRVALÝ BYDLIŠTĚ psaný v bytě MÁMY, O PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ na nějakej nájem, kam bych se mohla přesunout, ŽÁDAT NEMOŽNO TEDY V TÝ DOBĚ...

Ale představa, JAK JSEM V SEXY PŘED-SVATEBNÍ KOŠILCE A S MYM OBLEČENÍM A MORČETEM UBYTOVANÁ NA POKOJI V NOCI S NĚJAKÝMI UKRAJINCI, to mi blesklo hlavou a řekla jsem si, že V ŽÁDNYM PŘÍPADĚ... že nechci bejt místo svatby s programátorem a mimíse, kvůli tomu že táta prodal ten muj byt a progáč pak zmizel do rodiště, ZNÁSILŇOVANÁ NEBO OHROŽOVANÁ NOŽEM NEBO CO JEŠTĚ V NOCI NA UBYTOVNĚ NĚJAKÝMI UKRAJINCI NEBO ROMY NEBO JÁ NEVIM KYM....

Takže ŽÁDNÝ SPOLUBYDLENÍ!!

Ale šla jsem se Romů a Ukrajinců vedle na ubytovny slušně zeptat, jak tam bydlej, že mi zmizel skoro-manžel, programátor a že jsem se měla vdávat, ale přišla o práci a opustil mě muž a že kolik tam vedle v baráku platí A ONI MI STEJNĚ ŘEKLI, ŽE JIM TO PLATÍ ZAMĚSTNAVATEL...

A k minulosti od 13 do 30 let?? Než jsem potkala bývalýho snoubence a to jsem opravdu měla slíbenej do budoucna tátou ten byt!! Protože on už tam pak ani nebydlel během mýho vztahu s bývalým snoubencem tam měl pak už dva roky nájemníka, což jsem mu dovolila...ale aby z toho byt splácel, NE si ty peníze pak nechal a na byt mi pak z milionu, co to měl jen díky mámě, na byt nebo věno nedal nic!! Ale k minulosti od 13-30 let:

Docela jsem pořádkumilovná na to, abych bydlela s někým nepořádným (viz máma, co za to ale nemohla, že nedělala doma nic, protože byla pořád do večera v práci nebo jakmile měla volno, jela za jejím bývalým přítelem, tak jsem jí tam dělala od 13 do 26 let SLUŽKU, popelku a vše sobě sama, jak jsem psala, nestarala se o mě, tak člověk od 13 let se umí postarat o sebe sám - nakoupit, vyprat, uvařit si, jen kdyby bylo za co!, pak už jsem tam u mámy, kde jsem musela to přetrpět, ten její nepořádek a věčný nadávání, nadávání na tátu nebo dokonce řvaní, ať už jdu do toho bytu (toho jejího druhýho, toho nyní tátou a mnou do toho milionu nedoplacenýho a jím proti naší vůli , i kvůli tomu že jsem bydlela s bývalým snoubencem, prodanýho), takže místo koleje jsem to musela přetrpět bez peněz a v chudobě a v jejím nepořádku a za jejího terorizování mě, proč jsme jako zapla vodu a použila její pračku , proč si myju hlavu tak dlouho a točím vodu, a proč jsem rozsvítila a chtěla se v noci učit, a kdo to má platit atd.,, že mi nedali jako PRAŽAČCE KOLEJ, no ale těch 60 kč na den jsem měla, vycházelo to z těch 700 kč alimentů, co jsem ještě dostala první dva roky od táty nebo sociálky, dorovnání hmotný nouze nezaopatřený studentky, a na jídlo to když jsem šla občas o víkendu, kyž jsem nemusela dva dny v týdnu 8-18 h na praktika nebo na přednášky nebo cvičení, a nemusela učit, ale měla občas dva víkendy v měsíci čas, mohla hosteskovat na brigádu nebo to předtacování s didžinách s tou hip hop skupinu a dostala TISÍCOVKU, TEDY DVA TISÍCE MĚSÍČNĚ, tak na jídlo skromný to pok se sociálkou 700 kč měsíčně pak stačilo, abych 60 kč na den na jídlo měla a přežila to...

Pak když jsem po rozchodu po 3 letech měla problémy a bylo jasný, že to sama při škole nezvládnu, tak mi táta půl roku ve třeťáku na VŠ dával měsíčně pár stravenek, stále jsem přežila.... no a pak pár šušní ze stáže a brigád...

Jen už byla ta krize a blbě se hledala po VŠ práce...nebyly žádný volný místa nikde.... ale já pak už rok po VŠ a roku brigád za 4 tis. měsíčně první práci našla, v oboru, ale měla jsem problém s dojížděním, tak jsem si našla jinou, ta byla de facto pvní...

.... takže ad spolubydlení:

po VŠ jsem už u mámy de facto nebydlela, byla u mámy jen občas po práci na noc na přespání 3-4 dny v týdnu a na víkendy byla mimo Prahu u přítele nebo s ním někde na víkendy s ním na akcích nebo prostě stanovat, přítele se kterým jsem byla 3 roky, tam stačilo, jen, že jsem za ním z Prahy v pátek odpol přijela, tam si nakoupila na víkend tašku jídla a mohla u něj od PÁ do NE nebo do PO ráno být, než jsem zase jela do Prahy do práce nebo když jsem pak v krizi o práci přišla jsem od nej jela zpět do Prahy v pondělí ráno na brigádu a pak jsme se rozešli a pak jsem za rok asi zase našla práci docela blízko oboru, ale už ne tak, jako jsem měla ty první dvě předtím...

... pak jsem stále do 30 let byla u mámy jen 3-4 dny v týdnu po práci na přespání, protože jsem v práci byla v kanclu 9-18 h někdy se to protáhlo do 19 h, i do 20 h a chiodila jsem domů v 19-21 h a jen u mámny byla 3-4 dny v týdnu na noc na přespání A PAK ŠLA ZASE RÁNO DO PRÁCE...A 3 DNY V TÝDNU BYLA U PŘÍTELE, TOHO MLADŠÍHO, DE KTERÝM JSEM BUĎ BYLA U NĚJ NA NÁVŠTĚVĚ NA VÍKEND S JEHO RODIČI, NEBO ONI VYPADLI NA CHATU A TAK JSME MĚLI NA VÍKEND BYT PRO SEBE, NA TŘI DNY V TÝDNU, NA TO JSEM SE VŽDYCKY STRAŠNĚ TĚŠILA, AŽ BUDEME SAMI V BYTĚ A BUDEME SI MOCT NAKOUPIT A VAŘIT A TAK DÁLE...

No a nebo jsem s ním byla na víkendy zase někde s ním na akcích nebo prostě stanovat nebo jelikože ten sice neměl BYT, ALE MĚL AUTO, JSME TAKY OBČAS NA VÍKENDY SPALI V AUTĚ A ZBYTEK BYLI U NĚJ S JEHO RODIČI NEBO KDYŽ VYPADLI NA CHATU BEZ NICH NEBO NA TÝ CHATĚ S MORČETEM TAKY.....TAKŽE pak jsem stále do 30 let byla u mámy jen 3-4 dny v týdnu po práci na přespání...

, pak bydlela u bývalýho snoubence - NEJHEZČÍ OBDOBÍ, CO JSEM ZAŽILA, BYDLENÍ S MILOVANÝM MUŽEM, ÚPLNĚ SAMI, SPOLEČNÝ CHOZENÍ DO PRÁCE A Z PRÁCE A SPOLEČNÝ NÁKUPY A VAŘENÍ...

...to už jsem si dokázala v klidu představit to miminko...

Nic jinýho neznám, nic jinýho jsem nezažila, nic jinýho si nedokážu představit.

Teď bydlím sama, mám klid, ale je mi smutno.

Ze začátku jsem si myslela V NÁJMU, KDE MĚ ZANCHAL BÝVALÝ SNOUBENEC, že v bytě UMŘU a nikdo mě nenajde.

ALE TO JE PREJ KLASICKEJ ABCTINENČNÍ SYNDROM PO ZTRÁTĚ MILOVANÝ OSOBY, CO LIDI, CO SE OCITNOU PO LETECH SAMI, ZAŽÍVAJ...BYLO TO NA NETU...

Tak jsem tam byla jako taková labuť, umírající NA RYBNÍČKU, KDYŽ TA DRUHÁ LABUŤ UMŘE, ravalo mi to srdce...

Ale pocit vzteku, že nemám ten byt a že mě místo zajištění náhradního bydlení posílaj za odborníky a chtěj prostě vystěhovat, ,,pánové tvorstva", ten pocit byl pak taky dost sinlej:

TEN POCIT ZKLAMÁNÍ, VZTEKU, TOHO JAK JSEM MOHLA BÝT TAK BLBÁ A VĚŘIT MUŽI, TY VÝČITKY, PROČ JSEM SI ZA KAŽDOU CENU S TÁTOU NEVYJEDNALA, ŽE SI TEN BYT DOPLATÍM..

...TY POCITY STRACHU, KAM PŮJDU, MĚ NIČILI, JAK JSEM VIDĚKA I MÁMINO ZNECHUCENÍ, JAK NADÁVALA NA TÁTU A JÁ OPLAKÁVALA BÝVALÝHO, ALE MĚLA JSEM I VZTEK A ZAČLA JÍ ROZUMĚT, CO ASI PROŽÍVALA KDYSI, ALE TEN POCIT VZTEKU A ZKLAMÁNÍ A ZHRZENOSTI, TEN MI ZASE DODÁVAL SÍLU SE BRZO VZPAMATOVAT A ŘEŠIT UŽ BĚHEM NĚKOLIKA MĚSÍCŮ SITUACI...



Ale spolubydlení?? Jako nějaký kámoši nebo spíš známý?? No půlka už má rodiny!!, LIDI MÝHO VĚKU kolem 35 UŽ MAJ DĚTI!!, část už nebydlí ani v Paze nebo postě nějaký mladší nepořádný kluci, co moc ani neznám, jen jsme se na akcích zdravili a ani nemám už na někoho číslo... Něčí pes by ohrožoval morče třeba. (To je to samý, jako je lepší si psa pořídit společnýho, až po dítěti nebo ho nemít vůbec....). A jsem extrémně háklivá na svoje věci. Proto tuktika, když jsem přišla o byt a bála se v nájemním strašně, co se bude dít, že jsem měla na vystěhování neznámo kam podle snoubence a táty v mailu info, že mám jen deset dní, a tak jsem se bála vycházet a když jsem zase začla po tom zhroucení trochu spát a jíst, dojedla zbylý zásoby z festivalu, co jsme měli se snoubencem vézt po mym vyhazovu do Itálie, dojedla, a dopila i alkohol, až do poslední kapky oleje, podělaná strachy, že by tam mohla přijít majitelka s bývalým snoubencem, kterýho jsem nejdřív oplakávala a vyhlížela, doufaje že se vrátí, a vždy si vzala šaty a sluneční brýle a plačící obcházela celý dny barák, doufaje že uvidím jeho auto, tedy auto jeho dědečka, parkovat před barákem a když se objevilo podobný, tak jsem vždy měla tu naději, že vyjde on a obejme mě, ale pak se HO naopak a majitelky bytu bála, že tam příjdou a bála se vycházet a hladověla, pak jsem opatrně vybíhala pro nákup abych neumřela hlady a pak pozamykala svoje věci, abyhc mohla druhý měsíc pro jídlo, napadlo mě, jak jsem háklivá na svý věci, taky zabavit na chvíli bývalýmu jeden krám,

.... že jsem doufala, že je na tom podobně, že se snad pak ke mně pro to vrátí a ta svatba bude, protože to se mi jevilo v tu chvíli, kdy byl už byt nedoplacenej a tátou prodanej a mně nevznikl znovu nárok na podporu a byla jsem díky bývalýmu v nájmu drahym co vybral on, 2+kk za 18 tis. měsíčně,kterej jsem ale já mohla mít předtím svuj, ten jeho návrat jevilo jako jediná šance na to mít muže, lásku, bydlení a v životě dítě. Ale nevrátil se a ten krám je v šuflíku na fusekle pořád. I když jsem pohrdala penězi, že radši věc co měla hodnotu v tý době jen už asi necelých 5 tis., co měl toho času používat se mnou, zničím, než aby ji používal sám nebo s jinou, že jsem byla opilá a bylo mi vše tak líto, nebyla to pomsta, ale něco jsem v největším zoufalství, že místo peněz na byt nebo slíbenýho podílu mě táta a pak i v mailech bývalý snoubenec na popud táty (, co mě ani roky neviděl, jen když nám vezl někam lyže, a pak jen se mnou řešil, že chce na byt milion z milionu a ještě si nechat peníze od nájemníka, co byl v bytě dva roky místo mě, ale pakmě byt nenechal doplatit a byt prodal ) a souhrou okolností s mou ztrátou práce, aniž bych věděla, že je už byt převedenej, a dozvěděla jsem se to den předtím, bývalý snoubenec zmizel a já neměla kam jít a oni mě mailem leda tak posílali za nějakým odborníkem, když muj problém byl jen, že mě opustil milovanej muž a že jsem ještě čerstvě neměla práci , znovunárok na podporu a byt pro sebe ani pak miminko, co jsem chtěla, něco radši než abych to prodala a dala na třetinu nájmu, zničila...plačící jsem po tom dupala.

Ale tamta druhá věc ještě čeká na využití mnou, když on už by ji v rodišti nepotřeboval, ale já to taky asi nevyužiju, nebo ji třeba ještě někdy prodam a dam na půlku nájmu, ale asi to nebude stačit.