_BENNY:
Bývalýmu snoubenci jsem asi 3x nebo 5x za náš 4 letý vztah pod vodou v moři nebo rybníku počůrala nohu, amála se tomu a byly ty moje nedávný poseldní velmi šťasntý chvíle i předloni, než na konci 2018/2019 byl definitivní konec, moc na to to vzpomínám a i na jiný věci, co bych ráda vrátila...víckrát mi ani nedal příležitost..nic světabornýho ani pohoršujícího na tom neshledávám...
A bylo to v návaznosti na jinej příspěvek.
A musim říct, že je to divný, ale doposud kdyby se mě někdo zeptal, co bych změnila nebo udělala jinak v mym životě, dodatečně chtěla vrátit, vždy jsem byla názoru, ŽE VŮBEC NIC, ŽE VŠE BYLO, JAK BYLO A JAK MÁ BÝT.
A že i něco nepříjemnýho, dokonce smutnýho, co šlo možná jinak, bylo i v jiný věci asi možná pro něco jinýho dobrý, tak jsem se s tím smířila.
Ale často , velmi často myslím na to, JAK RÁDA BYCH VRÁTILA CHVÍLE S BÝVALÝM SNOUBENCEM ABY BYL ZASE SE MNOU.
Třeba i tu chvíli, jak jsme spolu bydleli už v tom nájmu drahym, a jak jsem ho počůrula v tom rybníku, pak se tomu smála a byli jsme tam jen my dva.
A já vim, že mě v tý době miloval. To vim jistě.
A i tu blbou chvíli bych chtěla vrátit a je pro mě důležitá, jak tam tak jsme, u špinavýho rybníka, kde jsem s nim v tu chvíli byla snad ještě šťastnější než týdny před tím u moře, tak jsem si na ni jen v reakci na něco tady, vzpomněla, na
tu veselou a moc šťastnu chvíli, jednu z mnoha, na který vzpomínam.
Ale ty samozřejmě nemohl nidko jiný vidět, ani SUB., ani nikdo z jeho znájmých.
Věděli a zažili jsme takový chvíle spolu jen my dva.
To samý jako s tim falešnym hovínkem, co jsem udělala dle Stahováku z ruličky od toaleťáku navlhčený a roztrhaný a v prstech slisovaný.
Jak jsme s ho pak na SEBE vždy nastražili v tý jeho garsonce, asi rok nebo dva předtím.
A bylo víc i daleko radostnějších chvil, při sportu, na těch akcích, na dovolený taky, i když jak který...i při běřný zcela obyčejný cestě z práce kdysi nebo opbyčejnym blbym nákupu jídla, i třeba při blbym úklidu, nebo i v obyčejnej večer před spaním, tolik těch chvil, kdy bylo jasný, že jsme šťastný a patříme k sobě, možná do konce života...
Bylo jich hodně.
A mně jen moc mrzelo, že na ně zapomněl, na všechny, tak rychle nebo je nechtěl vidět nebo si to nejdřív neuvědomil, co ničí a pak už jen zůstal prostě na tý Moravě, když už tam byl...
Mrzí to, i udivuje, nedá se to pochopit nebo se to chápe těžko, jak málo pro něj a jak moc, tak moc pro mě znamenaly.
;(
A nešlo o žádný moje sobectví nebo potřeby,...proč ode mě odešel...
To byl jen nějakej šest let starej blud SUB., na základě jedný akce...a o zbytku neví nic, njen nějaký stresy při cestách někde, ale bylo to z mýho úhlu pohledu jen lepší a lepší rok od roku právě, že jsem věděla, čemu se vyhnout, co dělalo dřív problémy...
A nešlo o žádný moje sobectví nebo potřeby..to byl jen výplod SUB., (co mě ani nezná a viděla jen na akci, kde on potřeby neměl žádný, tak proč bych jako neměla svoje nebo čí jiný bych tam měla řešit, když jsem byla jen s ním a on jako muž nepotřeboval krom piva nic....) Nebo vaše blbý narážky.
Šlo při tom konci jen o moje nervy při a po ztrátě práce, PMS, nadávání o bytě chvíli po SMS, (o který jsem od táty ani nestála, s babičkou jsem měla hlídání morčte předem domluvený a ještě by to ten rok zvládla), a hlavně šlo o to jeho rodiště, kde má tátu.