Sice to není historka z Libimseti, ale je to podobný pravěk :")
Ve svých nacti (2. stupeň ZŠ) sem byla jako úplně poslední bez kluka nebo aspoň první pusy (když nepočítám vyrostka u dědy v Sudetach, který mě balil tím, že na mě najizdel motorkou jeho táty).
Tou dobou už byly ty internety a starsi bratranek mi ukázat Xchat. Tam sem narazila na hocha, kterému bylo čerstvě 19 a chystal se k nám do Prahy na vejšku. Já, naivní děcko, sem si myslela, že to je opravdová láska, jelikož sme prochatovali hodiny a hodiny času. Dokonce ho neodradilo ani to, že mi občas bratranec sebral klávesnici a psal mu, že sem ruda jako spareny prase a jiné :")
Začala z toho být velká věc i ve škole, že i já už nejsem pozadu a mám dokonce budoucího vysokoškoláka.
Jen podotýkám, že sme si nikdy nevymenili naše fotky (což se ukázalo jako osudový omyl).
Po měsících psaní (kdy mi i složil básničku, kterou si dodnes pamatuju a je mi z ní lehce šoufl) měl výlet do Prahy k vůli zařizování kolejí. Takže nastal den D, kdy sme se meli sejit.
Strávila sem po škole hodiny u kamarádky doma, kde mě holky že třídy cesaly a licily, pujcovaly oblečení atd atd, jak sem už psala, velká věc!
Pak mi od něj přišla SMS, že na sraz přijde i jeho starší brácha. To mi přišlo dost nefér, že na mě budou dva, tak se mi ochotně nabídla kamarádka (která mi to i po těch X letech ráda pripomina), že půjde se mnou.
Sraz byl v metru. Pořád sem nevěděla, jak vypadá, jen to, že tam bude s bratrem a bude mít ruzi.
Čekaly sme na miste s kamarádkou, obě nervozni a pak sme viděly dva kluky, jeden měl ruzi. No, jako by mě polili studenou vodou. Ten, kterymu sem psala, jak ho miluju atd atd byl něco jako glum. Chtěla sem zdrhnout, ale kamarádka na ne začala mávat a křičet, že sme tady.
"Rande" se odehrálo v MC Donaldu, kdy sme oba mlčeli. On teda vždy vydal jen nějaké zvláštní zvuky (které sem identifikovala jako smích a které ona kamarádka dodnes paroduje) a díval se na svoje boty.
Jeho bratr byl, bohužel, velmi iniciativní a stále komandoval, co máme dělat. Jakoze: brácha, bez s D. koupit zmrzlinu a on se poslusne zvedl a šel. Pak začal plánovat, co s mými prázdninami. Prý když se tak moc milujeme, tak bych za nim měla přijet. Naštěstí sem měla dost pravdivou odpověď, že v mých cca 13 mě máma nikam nepustí. Tak začal nalehat, ať mu dám aspoň pusu. Kamarádka se skvěle bavila a já chtěla umřít.
Pak sem zoufale vyhrkla, že už musím domu a kamosce bylo jasný, že v tomhle mě musí podpořit, jinak ji snad zabiju.
Chtěli se mnou jet až domů, což sem jim vymluvila, ale ten jeho bratr furt trval na tom, ať mu řeknu, kdy se s jeho bratrem zase uvidím a ať mu dám aspoň pusu. Pak řekl kamarádce, že ještě nesmím odjet, dokud nebudu s jeho bratrem chvíli o samote. Takže oni dva stali tak 10 metrů od nás a my seděli na lavičce u tramvajové zastávky.
On celou dobu řekl jenom ahoj! A jeho bratr na to, že brácha přece analyzuje...
Nakonec mě teda milostive propustil a nastoupily sme s kamarádkou do tramvaje. Ona jim zuřivě mavala a smála se, já skoro brečela.
Bratranek měl z toho prdel, matka byla zklamaná, že sem se aspoň trochu nepřekonala, protože co když už o mě nikdo nebude stát, že jo. No a moje reputace na ZŠ byla v háji :")
Od té doby sem pak chodila na XChat jenom prudit.
Nečtu to po sobě, píšu na mobil v buse, tak sry za překlepy.