Mozeček (cerebellum) má významnou funkci při regulaci svalového napětí a udržování rovnováhy, koordinaci úmyslných pohybů, sbírá vzruchy z receptorů a motorické oblasti mozkové kůry a koordinuje je. Při poškození se objevuje nekoordinovanost pohybů, přehnané a neodměřené pohyby, problémy s mluvením atd. (podobné projevům intoxikace alkoholem, která také ochromuje mozeček).
Vědci zjistili pokusy na opicích, že mozeček je ta struktura mozku, u které dochází k závažnému poškození, pokud o mládě nepečuje matka. Mládě totiž není nošeno na jejím těle a nezažívá stimulaci vestibulárního (rovnovážného) ústrojí. Poškození mozečku je pak trvalé a nezvratné a projevuje se u opiček kývavými pohyby dopředu a dozadu. U lidí je tomu podobně. U ležících dětí také pozorujeme škubavé otáčení hlavou zleva doprava, často těsně před usnutím. Toto chování je motivováno snahou dopřát si vestibulární stimulaci, které se dítěti nedostává. Nejzávažnější poškození lze pozorovat u dětí vychovávaných v instituci, kde leží v postýlkách a dostávají naprosté minimum kontaktní péče, nikdo je nenosí, nejsou součástí života své matky nebo jiné mateřské osoby.
Dnešní děti ale i v mateřské péči zažívají málo vestibulární stimulace. Hodně leží a jsou odkázány pouze na pohyb, kterého jsou schopny ony samy. Dítě však potřebuje houpání jako při chůzi, tudíž nejen po směru pohybu, ale i nahoru a dolů. Mozek dítěte potřebuje komplexní vestibulární stimulaci. Počítá s tím, že jeho poloha se bude neustále měnit a vestibulární ústrojí bude provokováno v té míře, v jaké se hýbe dospělý člověk - pečující matka.
Mozek dítěte potřebuje k zdravému vývoji nošení.
kopírováno z FB - z břicha na břicho
