DAHY: Já tam vidím ještě dva charakteristický rysy:
1) Hipsteři se považují za kulturní předvoj s všeobecnou platností pro celou společnost, narozdíl od jiných subkultur, jejichž členové si jsou vědomi toho, že jsou prostě jenom specifická subkultura, která baví jenom omezený počet lidí. Proto ta tendence redefinovat věci, které byly v mainstreamu běžné, jenomže už nefrčej, a následně je prostřednictvím sebeprezentace nanutit zpátky do hlavního proudu.
2) Když přijde normie za hipíkem, metalákem nebo hoperem a projeví zájem o jeho subkulturu, tak mu je ochotně představena a má-li zájem, tak je do ní zatažen. Ale když takhle někdo nepoučený přijde za hipsterem a nezná ty správný kapely ("you've probably never heard of it") nebo způsob oblékání, tak nad ním hipster spíš ohrnuje nos, než aby ho zasvěcoval, protože hipster má pocit, že je něco víc, já sem ten kulturní předvoj přece, to bys stejně nepochopil. (Nicméně tohle se v poslední době trochu změnilo, když hipsteři zjistili, že lze hipsterství monetarizovat a prodávat.)