VRINDAVAN: kdo je to?

CROSS:
ZUZKAOU: My jsme doma sbírali pomerančovou kůru a sušili ji, když jí bylo dost, namočila se, rozmixovala s vodou, dochutila cukrem a bůhvíčím ještě a... jako nechutnalo to věru zle. I dnes si dokážu vybavit tu specifickou chuť onoho 'džusu'.

ZUZKAOU: Kaštany jsem taky sbírával, pár jich vždy padlo na zápalkovo-kaštanové zvířátka s žaludovýma tlapkama a zbytek jsem odnášel do školy, kde jsme je sypali do pytlů a ty si pak odváželi myslivci jako krmení pro lesní zvěř na zimu, že...

INDIAN: ...se mi vybavila ta chut! Diky za pripominku. Do byl hnus... :-D

WRYKOLAKAS: pac kdyz to vsichni delali stejne, tak to vypadalo "hezky", vetsina cvicencu se tesilo na strahov, mladsi ze budou v televizi a starsi ze si hromadne zapichaj na petrine s nekym hodne prespolnim

WRYKOLAKAS: ano, to je ten problém, co jsem řešila. najednou místo souško pani a vysvětlovat se to nikomu nechtělo, bůhvíproč.

INDIAN: ajo, no řikam že jsem se tý spartakiádě fakt vyhnul nějak, jsme se v tý době stěhovali z jirkova do mostu, takže nevim jaký úbory měli.... jenom dodneška přemejšlim ty sestavy co jsme cvičili, co to jako mělo bejt a k čemu hlavně?

WRYKOLAKAS: mam namysli spartakiadni ubor, ne na telocvik

WRYKOLAKAS: tak to ja stihl este tesne tu posledni post-revolucni spartakiadu jako starsi zak s hornakem, modrejma trenclema a zinenkama

jo a ještě si pamatuju, že jsme nacvičovali strašně dlouho nějaký tělocvičný sestavy s větrníkama (dneska vim že to bylo na spartakiádu) a mě to strašně nebavilo, ale pak přišla ta revoluce a my to naštěstí dělat nemuseli