ALCATOR: jsou dalsi priklady - napr u me jako priklad extremniho zamestnavani je trebas saturacni potapeni. Tam neuteces, kdyz te neco chytne a zaroven jsi vystaven po dlouhou dobu extremnim fyzicky podminkam (neni zmenena gravitace, ale tlak - coz ma taktez velmi neprijemne vedlejsi ucinky) Sice takovy "ponor" trva "jen" mesic, tak taky zaslouzi pozornost.
Byt se ve vesmiru nepochybne stanou spatne veci, tak clovek je prekvapive odolny.

SEJDA: Hele, bude super, pokud to bude, jak říkáš ty. Přál bych jím to. Ale fakt je dost velký rozdíl mezi "gravitace furt stejná, mám 8 hodin denně co dělat, jím normální jídla, spím v normální posteli, a především vím, že v případě jakýhokoliv průšvihu jsme do pár hodin "zpátky na zemi" (a nebo mrtví)" - což je případ ponorky - a "kurva, všechno, co není přivařený, poletuje, jím jídlo ze sáčku, z huby mi smrdí reflux, není do čeho píchnout, kosti a svaly mi slábnou protože Jannice okupuje rotoped, vidím pořád těch samejch stejnech osm ksichtů, a pokud se něco posere, tak budeme možná dva roky pomalu chcípat v raketě, ze které se nedá vystoupit" :-)

No nic, jsme mimo téma.

SEJDA: na Gateway všichni budou vědět, že jsou nejvýš týden cesty zpět k Zemi, navíc mají na výběr na přistání daleko větší fleky, než třeba při návratu z nízko letící ISS a Země i Měsíc jsou furt na dohled.

Říkám to už přes 10 let, ale experimentální výlet do hlubokého kosmu - klidně v něčem, jako Mercury, akorát možná s přidaným nafukovacím habitatem a klidně sólový - je jednou z největších výzev, která je přitom v dosahu pro soukromý sektor nebo kosmické agentury "dohánějících" zemí, jako teřeba Indie. Protože žádný pobyt v jeskyni ti to nenahradí... tady máš kolem vakuum a radiaci a deep space sensory effects a nemožnost okamžitého ukončení mise a tak. Pořád spekulujeme o 200 dnů trvající cestě na Mars, ale fakticky i 30 dnů v hlubokém kosmu a odlet mimo přímý dohled Země bude přelom, jako když se Polynésané poprvé vypravili mimo dohled pobřeží... (mimochodem, intuitivní navigační techniky Polynésanů, postavené z velké části na intuitivním uchopení noční oblohy včetně její rotace, jsou docela inspirativní a bude zajímavé, nakolik se kosmonauti intuitivně zorientují v hlubokém kosmu podle výrazných hvězd a tak... lidské vědomí se přizpůsobuje prostředí, kterému je vystaveno...)

XCHAOS: vyzva by to byla, ale jestli chces testovat pobyt v temne jeskyni, oblibenym cilem turistu do nitra sebe jsou Indicke hymalaje. Ale fakticky uz i v CR existuji treningova centra pro pobyty v tichu a temnote.
Na testovani mezihvezdneho prostoru postaci i Gateway, ktera ale bude zaroven plnit i dalsi ukoly.

ALCATOR: zadna nuklearni ponorka jeste netestovala co to udela s posadkou, kdyz se nevynori 6 mesicu?
Jinak samozrejmne existuji analogicke mise, kde lidi ne zdridra travi v uzavrenem kolektivu s velmi omezenou volnosti pohybu i dele nez 6 mesicu. Sampiony v analogovych misich jsou napriklad nemecky astronaut Gerst nebo i slovenska vedkyde Musilova.
Tvuj cynismus prameni z neznalosti, tedy je to jenom stin naivity.

ALCATOR: proto mi přijde zajímavý téma zkušební let ne jen tak nějak kolem Měsíce, ale do vzdálenosti třeba milion km od Země a zpět... několik týdnů temnoty. Psychologicky je to velká výzva. Technologicky to přitom není extra náročnější, než lety na LEO... (není potřeba dělat to tak monstrózně, jako Orion a SLS, podle mě...)

Len*

Tak nie je to ken o marse ale aj dalej mimo solarny system, na to pravda uz bude potreba kryospanok alebo skor nejake mozky uploadovane do kybernetickych tiel

ALCATOR: je pravda, že psychická stránka věci bude taky mimořádně náročná...

DZODZO: A těch pár vozítek, co jezdí/jezdilo po Marsu, to je nic?