PER2: déšť bude myslím zanedbatelný problém... námraza se na tom udělá před startem po natankování podchlazeného metanu a kyslíku a po startu ji to prostě musí setřást/rozpustit. Šlo by určitě poukázat na to, že na tepelném štítu STS se námraza nedělá (i když zase mohl být poškozen námrazou odpadávající z hlavní nádrže).

Jen chci říct, že ze všech problémů Starship tahle otázka je na úrovni "proč je štít jenom z jedné strany?". Správnou otázkou je konstrukční číslo (tedy poměr hmotnosti konstrukce a paliva). To je tak nějak proměnlivé, pokud Starship startuje s poloprázdnými nádržemi. Jenže... pokud startuje s poloprázdnýmí nádržemi, vláčí s sebou spoustu plechu kolem prázdné části nádrže navíc. Rozebíral jsem to tady už několikrát: zatímco Superheavy je extrapolace něčeho, co funguje a tedy celkem rychle demonstroval, že funguje, tak samotná Ship celá je ultra-spekulativní koncept a nic kolem ní není tak samozřejmé, jak to vypadá. Vyplatí se s sebou vláčet atmosférické motory na orbitu jen kvůli přistání? Vyplatí se vláčet plech kolem nenatankovaných nádrží? Není tepelný štít o téhle ploše moc těžký? Není zbytečně těžký kvůli tomu, že pokrývá půlkulovou plochu, místo obvyklejších tvarů (průřezů)? Je kruhový průřez reentry tělesa optimální pro vytvoření správného tvaru rázové vlny? (odpověď: ne, čím "tupější" tvar, tím lepší ... https://en.wikipedia.org/wiki/Atmospheric_entry)

spravna otazka je, o kolik ten heat shield po tom desti vazi vic a co s nim ta odparujici se/mrznouci voda udela ve vesmiru, ale to je takova plytka otazka, tak daleko jeste nejsme....

SATAI: No jasně, proto si koupil Twitter, ne? 🤦🏻‍♂️