KOUDY: ano, ale z principu to není "hlasování" a je to matoucí pro většinové publikum, pro které slovo "hlasování" má jiný obsah.
Obecně se domnívám, že by k většímu pochopení mezi businessovými lidmi a veřejností, která klade důraz na jiné aspekty rozhodování, docela pomohlo nalezení nějakého konsensuálního jazyka. A použití jazyka demokratického konsensu v otázkách obchodních rozhodnutí je minimálně zavádějící.
Jakékoliv obchodní jednání v tomhle směru vůči držitelům menšinového obchodního podílu znamená: pokud nechcete, aby to bylo po našem, bude vás to stát X (kde X je částka, za kterou by bylo nutné odkoupit nějaký počet akcií k získání většinového podílu). Přitom v některých případech můžou být součástí té většiny HODL akcionáři, kteří by to za současnou tržní cenu stejně neprodali... i když u těch miilardových podílů podle mě nikdo nemůže být striktně HODL a má svoje vlastní podílníky, který se zodpovídá z toho, co dělá...
Hele, nevím. V zásadě i souhlasím, že u těhle šíleně velkých částech vůbec nejde o to vymýšlet jakékoliv konzumní metafory, nemyslím si, že existuje jakýkoliv způsob, jak by se nějak jednoduše ty peníze transformovaly směrem k "ukončení hladomorů", apod. - jistě, krátkodobě jde vykoupit a redistribuovat nějaké přebytky, ale světová produkce potravin je tak jako tak dost na hraně možností, dají se maximálně zahlazovat největší excesy v nerovnoměrné distribuci. Velké peníze jsou zkrátka ordinální, nikoliv kardinální veličina a vyjadřují prostě kdo bude koho poslouchat.