SATAI: v tomhle případě je to poměrně rozumný krok, který snižuje riziko Kesslerova syndromu. Dokonce se dá předpokládat, že létali výš, když bylo družic málo, a jednou anténou potřebovali pokrýt větší území, na kterém statisticky bylo méně terminálů. Jak stoupl počet družic i počet terminálů, tak už tolik nevadí, že snížením letové hladiny pokryje jedna anténa na každém satelitu menší území.
Současně tím ale z téhle v podstatě nejatraktivnější letové hladiny vytlačí jakoukoliv budoucí konkurenci. Na druhou stranu, vyšší dráhy jsou pro konstelace s méně družicema méně statisticky riskantní, pokryjí z jedné družice větší území a spotřebují méně paliva na manévrování... pokud na té vyšší dráze nebude příliš mnoho kosmického smetí.
Takže vlastně je to trochu win-win strategie, svoje rizika sníží Starlink i ti ostatní. Akorát to vysvětluje, proč je Elon tak posedlý deorbitnutím ISS... dost mu překáží :-)