Vláda USA si zároveň vyhrazuje právo celou dohodu nebo její část „zrušit či pozastavit“, pokud to za mimořádných okolností vyžaduje národní zájem Spojených států. Ukrajina ani Německo se SpaceX žádnou smlouvu nemají. Mají ji s americkou vládou, která za plnění odpovídá, ať páku fyzicky stiskne kdokoli.
Co americká vláda vůči SpaceX smí, popisují zadávací podmínky programu PLEO, přes který Pentagon kupuje služby z nízké oběžné dráhy včetně ukrajinské objednávky z roku 2024.
Vládní správci podle nich mohou zapínat a vypínat jednotlivé uživatele, žádat dodavatele o pozastavení služby a dokoupit přednostní provoz před všemi ostatními uživateli i aktivaci pro případ války. Oblasti pokrytí ale podle týchž podmínek určuje dodavatel a platí jeho standardní obchodní podmínky. Vláda tak má nad svými účty dost silné páky, samotnou síť ale řídí SpaceX. Představitelé Pentagonu to přitom před Kongresem opakovaně připouštěli.
Tehdejší náměstek ministra obrany John Plumb v roce 2023 řekl, že přístup ke komerčním službám se v krizi se řeší „smlouvu po smlouvě“. Náčelník vesmírných sil Chance Saltzman o rok později na otázku, co když firma nedodá, odpověděl, že by ji Pentagon nutil k dodržení smlouvy jako v každém jiném právním rámci. Předseda podvýboru Jon Tester mu na to připomněl, že než se spor dostane k soudu, bude pozdě.
Pro ukrajinské drony je tak lhostejné, jestli rychlost změnila SpaceX z vlastní vůle, nebo na pokyn. Agentura Reuters s odkazem na dva americké a jednoho západního představitele napsala, že vedení Pentagonu dostalo zprávu, že služba Starshield pro ukrajinskou armádu musí být zpomalena, a pokyn přišel z Bílého domu.