ANABEL_LEE: u nás tihle psi chodili na procházku s matkama těch našich koz - ale problém je, že jak kozeny měly mladý, tak už psy úplně nesnášejí a vyrážejí do útoku... takže teď teda chodíme s mladejma kozama, chtěla bych je naučit s těma psama vycházet, ale nevím jak dlouho to vydrží - jestli to taky skončí s prvníma kůzlatama, nebo jestli to vydrží....

... jinak s kozama je problém, že spousta chovatelů (množitelů?) řeší nekontaktnost tím, že kozy odchová na flašce - když je vychovává máma, tak jsou pak nekontaktní... naše kozeny se narodily v podstatě doslova nám na nohy a od narození je děti tahají a muchlají, tak doufáme, že jim ta kontaktnost vydrží. Ale prostě nevím... dvě kůzlata vyrostla na flašce (máma je zavrhla - měla jich pět, jedno se narodilo mrtvý, a tyhle dvě ignorovala) a ti jsou úplně jiní - vůbec se nedrží stáda atd... dost jsem si oddechla, když si je noví majitelé vzali (jsou to oba kluci), teď je budeme mít zpět na tři týdny, tak jsem zvědavá... oni nemají tu vazbu na rodinu - zbytek koz má velmi dobrý přehled kdo je čí matka a jak k sobě patří, tihle dva imho budou mimo stádečko... no uvidíme... jako jsem na ně zvědavá, jsem je vypiplávala, tak jestli si budou pamatovat aspoň mě...



tohle je Blizzard


a tady jsou oba ti zavržení kluci, bílej je Blizz a ten tříbarevnej je Tuxedo


a už dám pokoj s kozama :-)

SHAMPOO: kozy musíš mít dvě :-)
(ne, vážně, jedný je smutno - ale často se používají právě jako společníci pro koně, zdá se, že s koněma dobře vycházejí - i s koněma, kteří z nějakého důvodu nemůžou být s jinými koňmi - úrazy atd.).... jinak tohle jsou Nigerian Dwarfs a kozí holky z Česka říkali, že tohle plemeno tam není, tak nevím...

... ale dneska jsem byla na procházce s kozama a psama... psi jsou naučení nehonit zvířata a jsou zvyklí na kozy, byla sranda je pozorovat... kozy se napřed držely pohromadě, úplně tvořily proti psům "útočnou linii", časem zrelaxovaly, ale bylo vidět, že mají psy v merku a pokud se pes chtěl přiblížit, tak koza dávala jasně najevo, že teda žádný bratřičkování nebude a že už ani o krok blíže... mají to podobně jako koně - všechno v náznacích, krok sem, krok tam, zježený kohoutek, nastavení těla.... a taky se alfa koza držela na hranici mezi psama a ostatníma kozama, prostě je hlídala...

NYEMI: to je něco jinýho, on tam zpochybňuje to, že by helma zajistila apriori bezpečnost jezdce - že lidi posadí děti na koně, na kterém ty děti nemají co dělat, ale myslí si, že tím, že dítě má helmu to je OK. S tím naprosto souhlasím, je to stejné jako kdyby si člověk v tom autě zapnul pásy a myslel si, že když má pásy, tak může jezdit na červenou.

Nicméně my tu diskutujeme užitečnost helmy obecně - a obecně si myslím, že prostě užitečná být může... i kdyby zachránila jen promile lidí před vozíkem / smrtí, tak v případě, že v tom promile budu já, tak budu zatraceně ráda... a ta helma není nic omezujícího nebo jinak znemožňujícího fungování nebo ubližujícího koni.... u nás, na úrovni Alžírska nakonec ta helma je docela i užitečná jako izolace před sluncem, stejně bych na té hlavě něco mít musela...

A dále - Rick o tom mluví z pozice člověka, který má své koně, před barákem, na ranči... já jsem v situaci, kdy prostě ty koně před barákem nikdy mít nebudu - a nemůžu si dovolit mít koně jen sama pro sebe (finančně, ale třeba i časově - prostě nemůžu být denně ve stájích, zvládám tak 3 - 4x týdně a to hlavně proto, že momentálně nechodím do práce... navíc asi ani nechci, v životě mám i jiné věci - lezení, lyžování - a samozřejmě rodinu) - takže pro mě nejschůdnější cesta je mít koně s někým - tak jako se dělíme o poníky, tak se budu dělit o toho velkého koně a prostě na něm budou jezdit další dva lidi. Není to ideál, ale imho lepší, než aby kůň stál dnem i nocí ve výběhu - takhle za ním denně někdo jde a alespoň ho vyhodí na chvíli ven, podívá se mu na nohy atd.... nicméně nikdy to není stopro můj kůň a vždycky tam je ta určitá nejistota - nevím, co se semlelo ve stájích když jsem tam nebyla - třeba ho stájník majznul hráběma, nebo přivezli novýho koně, nebo je "blondýna" v říji a dělá scény - nemluvě o tom, co s ním dělali ti druzí... (a máme to ošéfované tak, že máme jednu trenérku, která na začátku chodí pravidelně, když se pak ty lidi zaběhnou, tak chodí jak to vyjde, ale teoreticky bychom měli mít všichni stejný základ - a jednoho člověka, který ví, co ten kůň umí a neumí a co a jak s ním dělají ostatní).....

NYEMI: jako kůzlátka jsou fakt muchlovatý... ale pořád jsou víc muchlovatý než koně - když k nám přijdou haranti, tak prostě jsme radši, když muchlují kozeny než koně (menší riziko průšvihu)... a kozí mlíko fakt můžu - tohle jsou Nigerian Dwarf a mají hodně tučné mlíko a nesmrdí... ale na vlastní si ještě počkám (moje jsou ty dvě malé kozeny, je jim šest měsíců, takže ještě cca rok než budou mít mladé a potažmo mlíko)

Tohle je nejmuchlovatější z kůzlat - Walker

NYEMI: s kozenkama je děsně přirozená komunikace :-) Chrastíš kýblem se žrádlem, jsou kámošky... je kýbl prázdný? Tak tě naberou (naštěstí nemají rohy :-))... ale jo, chodí za mnou a relativně poslouchají, ale pořád jsou to hodně divoký zvířata - a to ty naše kozy jsou odchované (odtahané) dětma, takže jsou na lidi zvyklé... ale třeba jako malé se vysloveně sápaly do náruče, teď jako se přijdou podrbat, ale cokoliv co zavání nějakým velkým muchlováním, to rychle ukončí...

Tohle je Lékorka


A tady Večernice


Tohle je Dixie s Večernicí.... jako její trpělivost obdivuju, takhle velkou kozu ještě pořád nechá se krmit (obrázek je z půlky července, dneska už dcera matku skoro dorostla)



samozřejmě máme i bojové kozy, co umí kung-fu


tady je portrét Večernice


a tady jednodenní


a tady jednodenní Lékořice - její máma, Pixie, je dcera Dixie, takže moje kozeny nejen že mají stejného otce, ale ještě jsou vlastně neteř s tetou...