... ano, lidi jsou dementi.... u nás už je ve stájích zákaz krmení koní a kozy mám pod zámkem... máme kozy rozdělené, aby mladé neupíjely starým mlíko, navíc staré kozy mají pastvinu v kopci s poison oakem, na který je 80% lidí těžce alergických a přenáší se to i třeba na srsti a tak - a mladé kozy, protože jsou tam kvůli dětskému kroužku, nahoru nechceme, aby se děti nenakazily tím poison oakem.... no a samozřejmě ,že nám nějaká dobrá duše pouštěla kozy k sobě - asi chudinky mečely a čučely na sebe přes plot?
(já je večer po dojení probíhám všechny, ale mimo ten poison oak)

Pak taky aby neměly hlad, tak nám krmili mladé kozy doplňky (melasa atd.) pro dojící kozy - jednak jim z toho může být blbě a druhak jsou i tak docela tlusté, nemá cenu je "vykrmovat" ještě víc...

Bohužel divocí koně, které pořád někdo obdivuje asi nebudou moc divocí - neudělali blbou zkušenost s lidma... (já to vídám tady v divočině, kdy se srnka klidně přijde pást na louku dvacet metrů od místa, kde snídáme - byla tam cca půl hodiny)... ptáci nám přijdou nakukovat do stanu (sedí na ohrnutém tropiku a čučí dovnitř)...

PES: No po dvou dnech bez zradla kdy se pravdepodobne cela vyprazdnila to je trochu sazka jestli vlastne dobre travi.pravdepodobne uz zere ale na prvni hovno si par hodin pockame...mam zkusenost,ze nekteri kone meli koliku opakovanou po par dnech.aby se jim nevracela,museli se postavit na pyliny,mit rizeny pohyb a prisun sena.proste bylo treba ty streva spravne osidlit a rozhybat pomalu.takova rekonvalescence v milovicich neni mozna.ale ja doufam,ze ti veterinari jsou si trochu jisti ze ten prechod na cerstvou pici da:)

PES: a lidi jim tam budou hazet plesnivej chleba a dopadne to tak jako tedka s tou kobylkou, kterou museli odvezt na kliniku... to me hrozne stve, tahle demence, prece je chudacky nenechame hlady (a pak rvou ze uprchlici nas budou vyzirat)

tak ten první, bílej (co je trošku jako čuně :-)) a co dává bedlivý pozor na koulující se haranty, by měl zimovat u nás..



není to žádné máslo, koně zůstali uvěznění v 2,5 tisících, ve čtvrtek v noci bylo mínus třináct - ale už jsou odstěhovaní do tepla, do 1500


takhle vypadají zimní pastviny - jako ne, že by tam nemohlo nasněžit, ale tak drsný to není


tady se zcela náhodným koněm, který přišel zkontrolovat co to tam dělám a když zjistil, že jen turista fotí, tak šel zase žrát

My jsme prave dlouho na jizdarne nebyly, a jsem si pomerne jista, ze ji tyhle cviky bavi, vzdycky, kdyz se nauci neco novyho, tak ma radost. A ted na ni porad jen jezdim, tak jsem ji to nechtela znechutit. Ale zda se, ze jeji nazor je presne takovej s tim behanim s clovekem na zadech.
Coz mne moc tesi, ale sikane ze zeme stejne neunikne.

Aprpos, dneska si jdu pone zmerit, bude se sit cabraka!

jajsem dneska stravila sest hodin v aute abych se podivala na svyho kone. Jako je od cloveka kterymu verim, ale chtela jsem vyzkouset, ze neni uplny magor - takze chodi, podava nohy a i kdyz jsem si vymyslela nejake zjevne nove veci na voditku, tak se snazil vyhovet.... tak snad to bude dobry.... kdyz to dobre dopadne, tak mi ho pristi vikend privezou. Sestnactilety valach QH, budu ho mit na zimu... tak uvidime...

ANABEL_LEE: ona dítě už pár měsíců vodí, ale teď jaksi podlehla tomu, že dítě "už jezdí samo" a nechala ho stopro samotný... ale sama uznala, že v tom kopci už tomu nevěnovala pozornost a nešla vedle poníka protože si myslela, že takhle blízko od domova se už nic nemůže stát.... klasika :-)

CAROLIAN: spis je to fakt ani nenapadne a pak se hrozne divi ;) tak snad to vyresite ku spokojenosti vsech, imho ze zacatku vodit ponika nez se dite nauci ho ovladat i v horsich situacich nicemu neublizi.

... imho nejstrašnější je, když se někdo naučí jezdit tak, že kůň se zatáčí tím že mu urvu hlavu na stranu - bohužel to vidím u Evropanek, co tvrdí jak v mládí jezdily, ale tohle je jediný způsob jakým jsou schopné zvládat koně... a bohužel to takhle naučily svoje haranty... na té horse show jeden poník zaváhal s nástupem na jízdárnu (takový ten moment otevírají se vrata, vrata vržou, kolem se mele víc koní atd.) a holka ho začala rvát za hubu, poník začal couvat, tak ho seřezala bičíkem - tohle vše stihla za cca pět šest vteřin.... asi je něco z toho povaha (já než bych rozmyslela, co se děje, tak by to nejspíš přešlo samo - a nebo v případě plašana koně bychom už byli v Neumětelích :-))... ale něco je imho výchovat a určitá instantnost naší doby - všechno musíme mít HNED TEĎ....

Máme ve stájích naopak holku, která má nejspíš Marfan syndrom (vysoká, hubená, postižené klouby, srdce) a která si pronajímá poníka na to, aby si s ním hrála... chce koně, jezdit v podstatě nesmí (nesmí spadnout z velkého koně), tak si chodí s poníkem na procházky a hraje si s ním.... jezdit na něm ani vlastně nechce... jako budu muset s ní trošku promluvit, protože poník jí poněkud posunuje hranice a tlačí se na ní, ale je to fakt hrozně milý, jak si ona zjevně užívá "pouhou" skutečnost, že JE s poníkem...

PES: to samozřejmě taky.... jsem nevěřila tomu, co si lidi nechají nakukat od trenéra (viz. co jsem psala o tom načural horsmanšipu :-))...

... ale vlastní ježdění na koni je docela jednoduchý - co bylo pro mě složitý bylo naučit se pozorovat, co ten kůň "říká". Okamžik, kdy mi trenér vytáhnul na kruhovku "šílenou" haflu a chtěl po mě jedno - aby hafla přestala lítat.... a přestala - ale až v okamžiku, kdy jsem já dokázala úplně zrelaxovat - od postoje až po frekvenci nádechů a potažmo srdečního rytmu. To vůbec nebylo o kobyle - to bylo o mě. Takže jsem lekci strávila stáním uprostřed kruhovky :-)) - a byla to jedna z nejzajímavějších lekcí....

(kobyla tam byla čerstvě, dostali jí jako vysloužilou pro hippoterapie - jasně že potřebovala přetrénovat, ale v ten moment byla výborná učební pomůcka)