... a odpoledne jsme ho vzali na procházku - to se teda divil, si myslel, že už má za ten den "naděláno" - takové cross country přes pole, hledala jsem stezku, která tam před dvěma třema rokama byla - a nenašla jí - až pak při zpětném ohlednání - zjevně jí nikdo nepoužívá... no nic... ale Nedovi fakt tohle nevadí, že se běhá po lese a po louce... akorát teda teda jsme si museli vyjasnit, že se nebude běhat po koňsku - jako že se nebudeme courat a škubat travičku - že vždycky kus ujdeme a až se "ztratíme", tak se bude kůň pást a lidi pobíhat okolo, a až lidi učiní rozhodnutí, tak se půjde zase kus svižným tempem... a potom teda z kopce dolů, tankodromem, to bylo výživný - Ned to bral tak, že nejlepší by bylo to seběhnout, ať to máme za sebou, já v těch holinách (fakt se v ničem jiným ven nedalo) trvala na tom, že hlavně se moc nevyválet (a nenechat se zavalit koněm, kterýmu to ujede :-)) - ale pak pravil, že když jsem takový zbabělec, že teda půjdeme pomalu :-))