Ahoj, zdravím, je to rok, co mi do života vtrhnul valach Santos/20/ a dva měsíce, co kobylka Ela/8/ k němu..Právě jsme se všichni přestěhovali do Tábora.
Já se učím vše od píky. Nikdy jsem nevěděla, že v mém životě se objeví kůň, tomu jsem přestala věřit v patnácti :-)
Teď se teda snažíme pracovat ze země i malinko v sedle s kobylkou, Elou...Ona je ze Slovenska, z lesa. Na tahání byla moc malá, takže rodila hříbata. Jezdce vozila jen z lesa domů, bez sedla. Zachránily jsme jí z transportu do Itálie. Je fixovaná na lidi, samotářka, stádo ji moc nebere. Chodí za mnou jako pejsek, hned jak mne ve výběhu zahlédne. Je ochotná, ale ještě se úplně neznáme. Poradíte mi co tak z kraje zkoušet? Je to mastodont :-)Beru si ji často na vodítku na ohlávce. Párkrát se stalo, poslední dobou, že se rozhodla klusat domů z vyjížďky a nešlo nic dělat. Nic příjemného, přes louku jsou tři ohradníky a já ji zastavila jen tak tak..Zjistily jsme, že jí nesedělo sedlo, tak jsem na ní hodila můj western, co mám na Santose, který je jako houžvička, ale má kohoutek, jako Ela. A nevím jak je to možné, ale vypadá to, že jí sedí snad líp než jemu.... A tak zas od začátku...Malé vycházky, splnitelné cíle, už jsme byly venku na jízdárně, což je veliká louka a ani jednou nechtěla utéct. Objely jsme ji, slezla jsem a pěšky domů. Byla jsem fakt šťastná:)
Tak to zkoušíme znovu. Naštěstí jsem dostala vyšší dívčí školu, od Santose. O něm napíšu jindy. Nedaroval mi zadarmo nic, ani zvednout nohu:) Vše jsem si musela opravdu zasloužit, on byl totiž ten mazák, v naší dvojce..Je neskutečně chytrý, komunikuje na jedničku telepatií a je všemi mastmi mazaný, dominantní, ale neskutečný miláček, pod sedlem klidný a celkem spolehlivý, za což mu neskonale děkuji. Tak snad Elišku zvládnu připravit na klidné a hezké vyjížďky a aplikovat Santosovu školu :) Zatím nám to pomalinku jde, krůček po krůčku, jen to počasí nám nepřeje..
