NYEMI: Ono je to hodně i o přístupu - sám jsem úspěšně naložil koně, kterého jsem téměř neznal (ani on mne), poté, co ho majitelka nebyla schopna v rámci "tréninku nastupování" dopoledne (v den, kdy v poledne měla jet na závody) skoro hodinu naložit a šla si pro "větší bič" a dala mi koně se slovy "klidně to zkus"...
A kupodivu i ten vystresovaný koníček, který s majitelkou skoro pozpátku cválal od přepravníku a vyškubával z ruky vodítko, byl během minuty hlavou v přepravníku a během druhé minuty tam vlezl celý, abych ho po chvíli nechal vyjít předními dveřmi (byl to průchozí přepravák, tím pádem IMHO o dost jednodušší nakládání než u běžných vozíků). O chvíli později jsme to předvedli ještě 1x, když se panička vrátila s tím bičem (ale nedostala příležitost ho použít), tentokráte ještě s následným vystoupením opatrným couváním.
O hodinu později, při "ostrém" nakládání na odjezd na závody jsem se už jen nevěřícně díval (a o další půlhodinu cirkusu později jsem koně vzal a ve spolupráci s řidičem, který vypomohl zadní lonží, jsme ho opět v několika minutách celkem v pohodě naložili, aby na ty závody odjeli - o hororu při cestě zpět, která se kvůli dalšímu cirkusu s nakládáním protáhla až hluboko do noci, jsem pak jen slyšel, ale dovedl jsem si na základě předvedeného živě představit co se dělo...)
Chudák kůň, nevzpomínám na tohle rád... Ale problém nebyl v koni...