Ad pochvaly jeste.. ono je to krasne videt u psu. Tam si musi psovod stokrat vic uvedomit, ze motivaci a pochvalu neurcuje psovod, ale pes. Stejne tak se musi psi "naucit" vnima slovni chvalu (rovna se emoce psovoda) brat jako to nejvic nejlepsi na svete. To je i o budovani vztahu..
A mnohdy je videt, jak pes pri uprimnem "joooo, ty jsi borec!!" roztava, a pritom jakmile na nej psovod sahne a pochvali nebo podrbe, tak je mu to v tom momente soustredeni a prace neprijemny. A spousta psovodu to nevidi, ze tim dotekem psa v tu chvili nechvalej, ze si to neuziva, byt oni si to myslej.. (zvlastni je ze jde i o psy kteri jsou jibak velmi mazlivy, ale proste pri te "praci" jim najednou kontakt nevyhovuje - moz a je rusi?) ...
A dalsi vec, zpusob chvaleni hlasem - moji psi nejvic oceni, kdyz na ne vylozene zarvu "JOOOOO! Borec jsi, super!!!" a je to az skoro agresivni a velmi energicka pochvala, to pak slasti temer explodujou :D ale udelat to jinym psum, tak maj trauma. Proste pes si rika..
No a do tretice, situace ve ktere chvalim. Ve vysoko-drivovych situacich si muzu dovolit pochvalit psy takovouhle explozi, naopak je to zadouci. Pri extremne kljdovych a soustredenych aktivitach by to bylo tezce kontraproduvni a proste musi prijit tiche "dobre" ...
A plati to nejen u psu, ale u koni. Spring treba na parkuru miloval vyrazne energicke poplacani po krku a i se u nej veselil. Naopak pri drezure stacilo dvema prsty pohladit po hrive, coz melo spis uvolnujici efekt, a jede se dal...
Pardon za vybuch myslenek :D