GIO: dceři je skoro čtrnáct. Já jsem jí na to dívat nenechala, začala se dívat tajně, práskla to na sebe až po nějakém třetím díle. Tak jsme si o tom popovídaly, dostala knížky.... a doporučení přeskákat Red Wedding... sama pravila, že by se seriál měl jmenovat "boobs and blood"...
Vcelku nám to tak funguje, když někdy v šesté třídě chtěla vidět Hunger Games, tak jsme se na to podívali společně, přečetla knihy, probrali jsme to - i třeba z pohledu toho, jak má Collinsová "zmáknutý" totáč a že dává smysl, že vítězové Hunger Games jsou buď magoři, nebo alkoholici nebo drogově závislí - a máme dobrej základ na GoT - na nelogismy, protože zlou královnou, které z toho hrábne, by měla být Arya, dvanáctiletá holka, která se cvičí ve vraždění, nemůže zůstat normální....
Já si nemyslím, že je třeba dětem něco zakazovat, když to chtějí vidět / číst. Důležité je se nimi o tom bavit. Kdysi se chtěla dcera s námi dívat na Sherlocka, toho anglického, s Cumberbatchem - a my jsme jí říkali, že to není pro děti a že je to strašidelné, a byl to teda ten díl, kde Sherlock "zemře", z toho byla špatná - takže jsme to využili k poučení "my jsme ti to říkali, že to pro tebe není"....
Asi do deseti let jsme měli filmy roztříděné na dětské a dospělácké, ale pak se to tak nějak rozplynulo - ale samo od sebe - pětileté dítě by se nemělo dívat na GoT nebo Hunger Games, nebo Cizinku - ale pětileté dítě po tom obvykle ani netouží. Když po tom začne toužit, tak proč ne.