NYEMI: no, já si myslím, že ne¨jvětší problém je, že pokud se někdo živí kovařinou (a má k tomu třeba taky rodinu, dvě malé děti atd.), tak nemá čas se crcat hodiny s každým koněm. Můj kovář se obvykle "těšil" na Neda, protože věděl, že to bude bezproblémový kůň... jako ony jsou to spojené nádoby - Ned "doma" měl slušné zacházení a neviděl důvod se bát kovářů nebo dělat naschvály - a tím pádem se pak choval slušně při kování "cizím"...
...ale fakt si myslím, že to jde od těch majitelů víc, než od kovářů... co jsme změnili bydliště a dcera oddíl, tak chodíme do stájí, kde mají lecos, vesměs obrovské obludy - a je neuvěřitelné, jak se ti koně chovají - ne, že by kobyly neměly kobylí móresy a nálady - ale všichni fungují. Nikdo nezdrhá, nekouše, nekope, neshazuje haranty, nedělá naschvály, neprudí. Jsou na úrovni Nedouše - pracovní koně, kteří znají pravidla, vědí, co je jejich práce a na co mají nárok a jsou absolutně v klidu... (mají systém že jeden den jezdí / trénují - a to jsou ve svém paddocku - poměrně malém - ale zase tam mají "svoje" seno a klid - a jeden den jsou na pastvině po skupinách - takže si odpočinou od práce, můžou si chodit, pást se, jsou s kámošema - a těšit se zase na své seno a svou práci - a z té se zase těší na flákárnu na pastvě).
O nakládání ze závodů jsem psala - že naložit čtyři koně trvalo pár minut - první kůň, přepážka, druhý kůň, přepážka, třetí kůň, přepážka, čtvrtý kůň, bam - zavřely se dveře a jelo se. Žádné rampy, dramata, přemlouvání, přesvědčování...
S kovářem jsem teda tyhle koně ještě neviděla (mmch všichni jsou bosky - ale to je taky dané povrchem - písečná půda netvrdne, nedělá tankodromy atd.), ale vsadím se, že je to podobné jako s tím nakládáním....