Konečně na chvíli na kontrole u koníčka... Vobluďák byl dnes jak šílený... sice mne vítal, že jsme se objevil ve výběhu, chtěl hned jít se mnou ven (strkal mi hlavu do ohlávky, což normálně jen naznačuje, ale dnes vehementně), ale jen jsme vylezli z ohrady (kde je přesunut se stádem už skoro 3 týdny + přibyly mu do stáda de-facto asi tři nové kobyly, pak jeden trochu agilní mladý valach a jeden středně starý a kupodivu hodně submisivní kříženec s geny hucula), tak začal řehat na všechny strany...
...u pasení při čištění nohou se mi snažil každou chvíli odejít, takže pak jsem ho připnul na vodítko, do kterého se po chvíli zvládl tak zamotat zadními, že si pak až sedl a pak smutně koukal, že se nemůže skoro ani hnout (jo, pak zůstal v klidu, než jsem ho z toho vymotal, to se ani nehnul a počkal na pokyn, že může vstát). Pak si začal dávat pozor na co šlape a jak se nad vodítkem točí, přestal se snažit zdrhnout zpět ke kobylám, ale začal mne zase nosem pošťuchovat, že už bych ho měl vzít zpět do výběhu... Bylo vidět, že na jednu stranu chce být děsně hodný a poslušný koníček, ale stále uvnitř bojoval s tím nutkáním "co kdyby mi kobyly teď chtěl odloudit ten druhý valach ve výběhu?"...
Nakonec se víc uklidnil, když jsem ho po sanaci kopyt ještě vydrhl hřbílkem, to začal nastavovat jednotlivá už docela huňatá místa, kam si nedosáhne a kde chtěl podrbat...
...a nakonec ještě vyválet na písku a pak tedy opět naznačoval (až prosil), že už bychom mohli zpět do výběhu (spořádaně, nepředbíhal).