PES: tady zastavil, když viděl, že na nedalekém odpočívadle s lavičkou je nějaký pán a hlavně s německý ovčákem, který byl celý žhavý po Vobluďákovi vyjet...

Tak se mi dnes podařilo pobýt s koníčkem, který pochopitelně jde z ohrady rád, těší se na drbání s vyčištěním, dnes mi i nastavoval k rozčesání ocas (krásně ho držel zvednutý), potom se chvíli popásal v areálu, ale nakonec se (sám!) rozhodl, že bychom mohli jít na procházku a tak jsme šli...
...cestou jsem si ověřil, že koníček stále vnímá kde zrovna jsem a zda s ním jdu, protože když jsme pak šli úzkou stezkou mezi křovím a jelikož šel koníček napřed, tak když se mi začal ztrácet z dohledu, tak jsem na něj zavolal (no spíš promluvil) větou "Co kdybys na mne počkal?"...
...no a ani ne po 20 metrech jsem došel koníčka stojícího a ohlížející se, zda už jdu ;-) Pak jsme si vyměnili místa, já šel první a sekal jsem klackem do stezky rostoucí kopřivy, svízel a různé další otravné "plevele" a koníček trpělivě čekal pár kroků za mnou a vždy, když jsem vyčistil kus cesty, tak popošel a zase čekal a koukal se na to, jak rozšiřuji stezku...

Nakonec jsme se vrátili na ranč, kde posléze dostal kyblíček s obědem, ale - potvora - první věc, kterou chtěl s kyblíčkem udělat, bylo převrátit ho a vysypat (pak to žere ze země :-/) - ale když jsem na něj houkl "Ne!", tak moc dobře věděl, že to dělat nemá, dokonce od toho kyblíku, do kterého už strkal zvenčí nosem, o krok uskočil (asi má nějak zafixováno, že když něco vyvede, tak že asi dostane - kdo ví co mu kdo v mládí takto "vysvětloval") - avšak hned věděl, že nemá nic vysypávat a způsobně to sežral bez vysypání. Fakt nechápu, kde si ten zlozvyk s otočením kyblíku naruby vypěstoval (ne, nedostával lepší jídlo na dno), ale moc dobře ví, že to dělat nemá.

Potom se ještě chvilku šmrdolil okolo, aby mi pak naznačil, že už by šel do ohrady (v klidu vytrávit, zalézt do stínu pod ty moje keře/stromy a dost možná si i dát šlofíka)...

Trošičku se ty moje "keříky" rozrostly, ale koně z to mají pěkný stín na okraji ohrady...

PES: ...a ze slunečné strany...

PES: koníček v infra (povrchová teplota srsti) ze stinné strany...

Podařilo se mi dnes dostat za ořem (musel jsem na Haciendu zalít stále ještě zazimované kytky a zeleninu = rajčata, protože květen he letos plný ranních mrazíků a ještě teď o víkendu hrozí např. v sobotu - snad již poslední) a hlavně mu zkontrolovat, vyčistit a opět naimpregnovat kopyta (přece jen se objevil déšť a není tak sucho jako předtím, tak aby nechytil hnilobu). Samozřejmě největší úspěch mělo drbání hřbílkem na místech, kam si sám nedosáhne. Jinak vypadá na pohled dobře až skoro blahobytně...

VAMPY: Tak ten byl dobrej (vtip)... mále jsem si poprskal monitor smíchy...

Ja si tu jen odlozim fotku z dneska v Brdech. Konecne jsem se svou kobylou zase nasla cestu a jsme zase tym :)

PES: ...a ještě doplním, že dnes měl koníček opravdu přítulnou náladu, po vyválení se v písku a pak běhání po jízdárně se mnou a pak čištění a hodně drbání hřbílkem na bříšku a kolem lopatek a kohoutu, se mnou pak ještě chodil a běhal (a samo sem tam se trochu popásal) bezmála 4 hodiny aniž by se tvářil, že už by chtěl do ohrady anebo třeba i "zkontrolovat" místnost Krmírny (moc dobře ví, kde se mu chystá jídlo ;-))...
...a to všechno ve volnosti.

Dnes jsem potřeboval spálit nějaké kalorie a jelikož brzy po ránu spadlo pár kapek (tak akorát, aby se chviličku neprášilo), nechal jsem koníčka nejprve vyválet a potom jsem s ním začal běhat ve volnosti po jízdárně ve stylu já držím ruku na kohoutku, běžím a koníček se drží v klusu vedle mne tak, abych mohl mít stále ruku volně na kohoutku. Starej mazák to pochopitelně dobře zná (a děláme to obvykle i venku, byť tam to většinou je na přímé linii cesty) a tak není problém, protože drží klus přesně tak, jak já s ním běžím...

Dnes to bylo s koníčkem logisticky trochu obtížné, nemohl jsem ho vzít a nechat tam jeho parťáka samotného a starší kobyla, která s nimi stojí vedle, tak ještě nebyla vyvedená, takže by se tam ten parťák nespíš zbláznil sám. Naštěstí Vobluďák je v tomto ohledu mnohem, ale mnohem spolehlivější, takže ve většině případů takhle neblbne a klidně vydrží i sám. Takže Vobluďáka jsem instruoval, aby na mne počkal před východem z ohrady (stál spolehlivě a čekal) a vzal jsem ještě toho parťáka, že ho přesunu do ohrady blíž stáje, kde bude vidět na nějaké koně. Vobluďák ťapal pěkně stále vedle mne, takže jsem odvedl parťáka a začal se věnovat koníčkovi - a v tu chvíli vedla stájnice tu kobylu a zase potřebovala, aby tam byl nějaký kůň, tudíž jsem znova instruoval Vobluďáka, ať se buď zapíchne u lavičky a počká anebo ať chodí se mnou (vybral si chození), takže znovu popadnout parťáka, dovézt ho zpět do výběhu a tam ho (již psychicky stabilního s kobylou vedle) mohl nechat. Vobluďák mezi tím došel s námi až k ohradě a čekal na mne, až se vrátím a půjdeme se tedy konečně čistit (to obzvláště, přece jen podrbání je nutné) a vůbec dělat všechny ty věci, které děláme.

Pak už to bylo celkem v klidu, vyčistil jsem, sanoval kopyta a pak dal koníčkovi zase volno (ne, že by celou dobu nestál a nenastavoval se ve volnosti ;-) , u toho ignoroval ječení několika kobyl v nedaleké ohradě, které se mohly zbláznit z toho, že jim odvedli parťáky - no pochopitelně, lidi si za tak pěkného počasí ty své koně berou a chtějí si je také užít ;-) ) - pást se ovšem nechtěl, neustále se tulil a jemně do mne šťouchal nosem, že se chce mazlit a vůbec otlapkávat, tak jsem do tedy dále hřbílkem a rukou drbal na místech, která nastavoval.

Posléze (ovšem uplynulo docela dost času z dopoledne) se objevil i originální majitel s potomstvem a koníček musel i něco dělat, samo nic náročného, jen vezl drobotinu a majitel ho pochopitelně vedl. Nicméně bylo také komické, jak koníček s vyhlídkou na štrádování se sedlem a s dětmi se snažil "smlouvat" se mnou, že bych ho z toho mohl přece vysekat...

...tady chvíli před příjezdem majitele, když už byl vymazlený dosytosti a začal se popásat.

VAMPY: ono se to nějak utřese, děti zase povyrostou (včetně mimina)... důležité je "neztratit stopu" a nechávat si dveře otevřené....

PES: ...a když zaregistroval, že někdo přišel, tak to bylo "Jé, to jsi ty? Tak to hned vstanu a jdeme se čistit/drbat... a co jsi mi přinesl dobrého?"

A tímhle koníček všechny vždy děsí...
... šlofíček pěkně dopoledne na sluníčku. A všichni mají vždy strach, zda mu něco není (naštěstí není) anebo zda vstane (naštěstí bezproblémově vstane)...