JESTEDMAN: Občas přidám divoký zákvas z už rozkvašených várek nebo si dám mošt do sklepa a trochu odliju do petky a dám ji do tepla. Rozkvasí se do druhého dne a použiju to jako kvásek. Ale většinou se to do dvou dnů rozjede samo.

JESTEDMAN: slušná doba, jsem čekal, že do měsíce budu konzumovat 😂

POHODAVOLE: imho to je v cviku :) Všeobecně, když se to vyčeří. Já nechávám v demižonu +- 2 měsíce, pak lahvuju, i bez přidaného cukru to je za další dva měsíce pitelný a perlivý, ale zrání to dělá samozřejmě lepší.

Ještě poslední věc, jak poznáte, že už je vhodná doba na lahvovani? Určitě bych chtěl sycenou variantu.

JAKOUBEK: takže nepřidáváš žádné? tvl já bych se bál plísní apod. že se to zkurví než to začne kvasit a než se vršek naplní dostatkem CO2.
v jaký teplotě rozkvašuješ/kvasíš? já mám ve sklepě stabilně 18C a to mi právě přijde málo. I proto kupuju kvasinky pro nižší teploty

JESTEDMAN: Tu logiku s kvasinkami chápu. Proto kvasím spontánně a holky si to vždycky nějak pořeší. A ano, přepisuju v podstatě to, co jsem se někde dočetl. :) Kmenů divokých kvasinek jsou tisíce. Nejde ani tak o to, že by dodané selektované kvasinky nepřeválcovaly ty divoké, ale že nějaký rezistentnější kmen může v nějakém poměru přežívat i v prostředí pro něj nepříznivém, což může mít za následek produkci nežádoucích chutí a aromat. Přičemž se zkresluje výsledek kvašení čistou kulturou. U spontánního kvašení dochází ke kombinaci činnosti jednotlivých kmenů. Různé kmeny jsou aktivní např. při různých teplotách nebo kvasí jiný typ cukrů. Takže vykrývají jak teplotní výkyvy, tak jednotlivé fáze fermentace. Ale vždycky je to loterie. :)

a demižon přetočím do čistého kanystru s kohoutem, kde to akorát pasuje na lahev, takže to plním z toho

POHODAVOLE: jo jde to, ale je to sraní a je to lahev za 7 (?) korun a Bernard mi nejede
každopádně, jak píše kolega, musíš to pečlivě vymýt!

ještě k doslazování/doperlení. já na podzim strčím PETku s moštem do mrazáku a pak někdy v lednu, když ho přetáčím do lahví, tak vrznu do každý panáka tohoto moštu.

mám tuhle, ale po asi 300 lahvích šla trochu srát https://www.vyrobtesipivo.cz/zatkovacka-rucni-vik-p438 (zátky stojí asi 0,50 kč/ks, ale použil jsem párkrát i použité od piva a plíseň nedorazila)

pak jsem koupil tuhle https://www.vinarskepotreby.cz/zatkovacka-stojanova-na-korunky-pivni-sektove-41710.html a supr

Moc děkuji za rady. Nezbývá než experimentovat. Btw plnit to určitě půjde i do lahví od Bernarda že?

POHODAVOLE: Kupovaný mošt je většinou už pasterizovaný, takže není zapotřebí ho sířit. Nicméně je nutné podotknout, že pasterizace mění dost citelně chuť moštu a výsledky jsou oproti tomu čerstvému slabší. Dalším faktorem jsou odrůdy. V moštech určených na konzum se používají většinou komerčně pěstované konzumní odrůdy, které jsou sladkokyselé. Trpkosti (taninů) tam moc není, protože by to nikdo nejedl. Chuťový profil takového cideru je pak plytší se znatelnou kyselinkou. Dost lidem to neva. Mě třeba va, ale o to nejde. :)

K doperlení v lahvi se používá 3-6 g cukru (např. dextrózy nebo kuchyňského cukru) na litr. Po měsíci bývá většinou ta fermentace v lahvi ukončena. je fajn nechat cider ještě tak 2-3 měsíce ležet, aby se ustálil. Většinou se to dělá tak, že se otvírají lahve postupně a pozoruje se vývoj chuťového profilu. Opět, při lahvování nezapomenout na sanitaci.

POHODAVOLE: no to je další delší téma :) tady kolega to sesumíroval pěkněJAKOUBEK:
všeobecně cukr v láhvi kvasí dokud nezkvasí. Dělal jsem teď bezcid (sorry, že sem tahám tyhle pokusy) a ten na začátku prázdnin stočím do lahví a je to lehce sladký letní pití, minulej tejden jsem otevřel poslední láhev z loňska, decka samovolně vyšuměla při otevření a sladkost byla víceméně pryč, ale zase nakládal mnohem víc a furt to bylo dobrý.
Letos zkusím pár lahví s nějakým tím alkoholovým cukrem.

JAKOUBEK: moje představa je taková, že pokud přidám svojí kulturu kvasinek, která bude dostatečně aktivní, tak ty přirozené kvasinky nemají moc šancí. Pro mě to máš moc vědecké. (to je spíš poklona, než výtka). Tudíž já vymoštuji a přidám kvasinky předkvasené ve sklenici moštu.


POHODAVOLE: nebudou tam asi ty přirozené kvasinky (předpokládám pasteraci)

JAKOUBEK: s kupovaným mostem to jde předpokládám stejně viď?

POHODAVOLE:

Kaly (resp. hrubé kaly): Když to přivezeš z moštárny, nech to 1-2 dny v tom kanystru někde v chladu. Hrubé kaly si většinou sednou. O zbytek se postarají kvasinky. Nebo můžeš použít pektinázu, pektolytický enzym, který ti mošt vyčistí za pár hodin. V obou případech pak stoč hadičkou do kvasné nádoby, např. do demižonu.

Kvasinky: Použití selektovaných kvasinek vyžaduje usmrcení kvasinek divokých. Tedy zasíření moštu. Pro dávkování síry je dobré vědět pH. Na většině přípravků je pak tabulka dávkování. Po zasíření je zapotřebí počkat 24+ hodin, následně přidat rehydratované kvasinky a uzavřít kvasnou zátkou.

Pak s tím šup do sklepa a čekat. Nezapomenout na sanitaci všech nádob a náčiní.

JESTEDMAN: dáváš pak do těch lahví nějaký cukr nebo most ještě?

POHODAVOLE: já jen když to stáčím, tak se snažím, aby kal zůstal na dně a v momentě, kdy ho to začne nasávat, tak končím. takže dělám zřejmě nefiltr. Někdo to právě přetočí do čistýho demižonu bez kalu a nechá to dokvasit a pak to zase přecucne a je to relativně čistý, páč jak to dokvasí, tak mrtvý kvasinky klesnou ke dnu. Mně bez bublinek nejede, takže já to přecucnu nedokvašený a kvašení v láhvi mi to zbublinkuje.