• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    BUTHRAKAUR
    BUTHRAKAUR --- ---
    CUKI: je mi jasný, že je to nelegální, ale to bych tu neřešil :) Přesně jak říkáš - vím, co v tom odpadu bude a vím, že to bude na zalejvání zahrady naprosto ok, takže je to pro mne v naší suchý oblasti morálně naprosto ok. Jde mi čistě o praktickou stránku věci - máš s tím teda osobní zkušenost? Jaký používáš čerpadlo a máš nějaký problémy se zanášením a tím hnitím? Nebo to ještě nějak filtruješ?
    ZORB
    ZORB --- ---
    CUKI: Pro mne je to teď velké téma, stojím před rozhodnutím, jestli vrtat novou studnu, nebo prohloubit stávající, nebo za ty peníze raději nevymyslet nějaký rozumný oběh vody + jak píšeš pokusit se o co největší udržení stability vody na pozemku. Při uvažování nad tím, sem došel k tomu, že je nutné, aby to mělo smysl, řešit to ve spolupráci se sousedy. Anglický trávník zalejvaný z vrtu a vykácený sad, záchytu a stabilitě moc neprospěje. Všechny komerční řešení co jsem našel jsou nesmyslně drahý a přijdou mi nedotažený. Přijde mi, že je to díra na trhu - nenašel jsem komplexnější řešení..
    CUKI
    CUKI --- ---
    BUTHRAKAUR: to teď je podle nové legislativy od letošního roku dost problém, teď už obsah žumpy musí jít do ČOVky :-(. Ale o svůj "odpad" se hodlám klidně i soudit. Pro mě to totiž odpad není a nehodlám ho někomu dávat ani za prachy natož abych za to platil já..
    Veškerou vodu potřebuji a zbytek využívám jako hnojivo na jinak neúrodné půdě. Do žumpy mi nejdou žádné chemikálie vše co v domácnosti používáme je biologicky snadno rozložitelné. Dokonce nepoužíváme ani špatně kompostovatelné maso, jelikož jsme vegetariáni.
    Legislativně to bohužel problém je...
    CUKI
    CUKI --- ---
    Je to malinko OT ale nechce se mi zakládat další téma.
    Nezabývá se tu někdo více udržováním vody v ekosystému?

    Tedy jak udržet vodu v krajině přirozeným způsobem. Jaká flóra je odolnější, jaká vodu zadržuje, jaká naopak vysává.

    Narážím na klimatické podmínky poslední doby v naší civilizaci. Ono je pěkné umět najít podzemní vody a umět jí z těchto hloubek čerpat, ale to není řešení! Města vodu nezadržují, dokonce ani pole ne. Takže se voda v naší krajině jen rychle sveze do dolních toků a pryč do moře. Naše klima bude čím dál tím víc na vodu (potažmo teplotu) nárazové a je třeba s tím něco dělat...

    Rád bych se snažil o maximální udržení stability vody na pozemku.. Malé nádrže a mokřady..
    BUTHRAKAUR
    BUTHRAKAUR --- ---
    Ahoj, nemáte někdo zkušenost s využitím šedý vody pro zavlažování zahrady? Plánuju do nový menší dřevostavby separační WC a žumpu (oficiálně vyřízenou pro uspokojení úřadů), ze který bych zalejval zahradu. Je mi jasný, že tam může být dost problémů s usazováním pevných částic, případným ucpáváním zavlažovacího rozvodu vody, možná i hnitím kvůli organickým zbytkům v odpadu z kuchyně apod. Nedaří se mi ale vygooglit moc praktických zkušeností :/
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: za a) nebo za c) ..netopit vůbec :-D To jde ale jen u větších staveb 100-150m2
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: jako nestavět komín a topit elektřinou? :) Nebo nestavět slamák/dřevostavbu?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: a já bych ho nedělal vůbec :-D To je pak úspora...
    POHODAVOLE
    POHODAVOLE --- ---
    R6ANDREW: kolik potřebuješ metrů? Můžu ti to poptat u kámoše. Jestli je to nějaká katalogova cena, tak za tu nikdo nenakupuje..
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    R6ANDREW: nevím co se chystáš stavět, ale pokud to má být nějaká dřevostavba/slamák, tak bych na komínu nešetřil, tedy já bych na něm nešetřil u žádný stavby. Určitě tydle moderní komíny mají lepší tah, než něco "uplácaného z cihel".
    Docela by mě zajíma jaký chceš mít topidlo. A taky co chceš stavět :)
    ZORB
    ZORB --- ---
    R6ANDREW: Pokud mas nekoho sikovnyho a levnyho po ruce a nekde se ti vali keramicka vlozka nebo nerezova, tak ano, udelas to levneji. Dost zasadni je taky informace co tam chces za kamna...
    COLOMAN
    COLOMAN --- ---
    zdarte, mate volakdo skusenost s rezaním strešných trámov atd. na mieste stavania s prenosnou pilou
    napriklad: http://www.panzer.sk/wirex/kmenove-pasove-pily/kmenova-pasova-pila-cz-1u-mobilna/
    od volakej firmy?
    ake mozu bejt vyhody a nevyhody?

    R6ANDREW
    R6ANDREW --- ---
    CUKI: proto se ptam jestli to je mozne udelat jinak, tim myslim ze mi to nekdo uplaca z cihel a podepise se pod to za pulku:D
    CUKI
    CUKI --- ---
    R6ANDREW: Jedna betonová tvárnice 25cm za litr, plus jedna roura a trocha izolace? Hmm Nicméně komíny prostě tolik stojej, protože na vše je potřeba podělanej certifikát. Ty ostatní věci se ale daj protáhnou většinou jinudy mnohem levněji...
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: pokud je celoplošně SDK tak o flecích pochybuju. Na zasádrované omítce ve vhkých prostorách ano, tam se to může stát ale to není problém sádry ale k-ce.

    A není koupelna jako koupelna. Někde je vlhka víc někde méně.

    Nicméně hliněná omítka mě láká třeba na shotcrete betonu který by nebyl finálně uhlazen v nějaké částečně zakopané kruhové stavbě. Nemůžu si pomoct ale lákají mě nepravidelné stavby kde se ta hliněná omítka vyloženě hodí. Na rovných kolmých stěnách podle mě nijak nevynikne...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: sádra ti taky může dělat docela nevzhledné fleky na hliněné omítkce. Stejně jako to může dělat ve vlhčejších prostorách pod vápenou omítkou, či venku. To se ti se samotnou hliněnou omítkou nestane.
    Pokud chceš něco víc do hloubky tak to asi nemůžeš očekávat od internetového článku. Více je v knize Příručka hlinněného stavitelství, kterou napsat ten samí co prováděl ty testy. Ta je dobrá, mám v knihovně.
    Snížení pevnosti... Hliněné omítky se dají používat i normálně v koupenách, naopak spousta lidí to doporučuje. Osobně to mám v koupelně taky a žádné snížení pevnosti se nekoná, nebo aspoň né u normálního používání, možná kdybych do toho mlátil kladivem, tak po koupeli, to pujde snáz :)

    DON_PEDROPOULOS: naopak, to znamená, že je dobré to dělat dvouvrstvě, udělat jádro, nechat ho hodně vyschnout- 3 týdny až měsíc v běžných podmínkách a pak udělat štuk. Většina firem ale prodává především štuky. Jádrovka se kupuje spíše pokud se to dělá někde kde je problém s mícháním materiálu- třeba nějaký byt. Jádrovku je schopna většina hlinařů vymíchat sama, pokud to místní hlína dovolí
    STETKA
    STETKA --- ---
    DON_PEDROPOULOS: Picas nabízí i hrubou omítku. Štuky jak art, tak econom lze ale použít jako klasický štuk na vhodný podklad. Často děláme kombinaci - někde hrubou + štuk a někde jenom štuk. Je to hlavně z cenových důvodů. Není to nic levného a samotný štuk není o moc dražší než normální a výsledek vypadá stejně (teda pokud to nemá být nějaká rustikální zběsilost). Další věcí je "práce" s vlhkostí takové omítky - tenkovrstvý štuk dokáže brát jenom nárazové výkyvy - do 5mm hloubky (což může být ten štuk) se to dostává cca 20-30 minut, což třeba na koupelnu stačí...
    DON_PEDROPOULOS
    DON_PEDROPOULOS --- ---
    LINKOS: To znamená, že to co nabízí např. Picas a jiné firmy se nerealizuje ve dvouvrstvé formě / tzn. hrubá silnější vrstva a na to tenká finální?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: To je chemicko-fyzikálně snadno prokazatelné. Změna tvrdosti a pevnosti obou materiálů je měřitelná a hlavně snadno poměřitelná. Využívá se to právě pro koupelny s neodolnou vnější vrstvou, Kde sádra dokáže nabrat vlhkost která by byla u vrchního materiálu už problematická. Jeden z takových materiálů u kterých se to dá použít je právě tenkovrstvá hliněná omítka. Před lety jsem se účastnil právě jedné konference-workshopu pořádanou Passivhaus Institutem v Innsbrucku. Pak se dají hliněné omítky používat i v koupelnách. Bohužel pro mě, se mi ty tenkovrsvé nelíběj, když už hliněná tak nepravidelná silnovrstvá. Jinak hliněnou omítku (ten efekt) můžou nahradit i pastelové barvy...

    Dík za odkaz, čekal jsem něco více do hloubky (nejen oděruvzdornost)

    Jinak pro zajímavost hliněné materiály se používaly i na podlahy. Zrovna v naší kotlině (-hlavně na Moravě) se používala hliněná podlaha zatíraná volskou krví. V tom Innsbrucku měli 2 ukázky jedna originál krev a druhá nějaká syntetika ale obojí vypadalo jako klasické lino a tvrdé i otěruodolné to bylo fakt dost.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam