Máte tip na výrobce izolačních skel? Jde mi jen o skla, ne o okna.
U nás máme sice jednoho výrobce "za barákem", ale dle katalogu umí jen do U=1, zítra tam zavolám, ale i tak chci mít více možností

CUKI: Cena zajimava (doted jsem myslel, ze nejlevnejsi topeni je neco do auta od Trumy nebo Eberspacheru za cca 18 tisic Kc);
ale pisou jen o odvodu spalin, nepisou nic o sani. Zere to kyslik zevnitr, nebo zvenku?
A taky kdyz to neni na propanbutan, tak to je pro malou ostrovni stavbu tezko pouzitelny.
A taky z popisu nevim, jestli to nahodou nepotrebuje 230 V.

Za ideal povazuju neco na propanbutan, 12 V, odvod zplodin, privod kysliku.

LINKOS: no spíše i kdyby jsi měl dřevo z vlastního lesa, tak vytápění dřevem tak malých prostor je tak neefektivní, že už dáš víc za benzín do pily, když to trochu přeženu :-)
Toho plynu spotřebuješ v malém domku nebo maringotce třeba 40-50Kg za rok max.
A tam už se dá nastavit alespoň minimální teplota (tady tedy zbytečně vysoká) a pak provozní bez zásahu uživatele to bude topit i když tam nebudeš....

CUKI: tím levnějším jako myslíš, že sice topení drahé, ale pořizovací náklady nízké?

Tohle by se zde mohlo někomu hodit na ostrovní systém: http://www.gas.cz/product/mora-top-maia-2-kw:6722/

A kdyby někdo znal něco menšího (1/4 výkonu je až až) nebo alespoň levnějšího (nutnost trysky na PB) tak sem s tím :-D

Ve výsledku často levnější než topení dřevem

DON_PEDROPOULOS: prostě to vem co největšim sklonem k vršku. Min 3°, což si podle popisu můžeš bez problémů dovolit... Zakopávat metr hluboko je nesmysl Nádrže se nikdy tak tak hluboko nezakopávají. Těch 30cm je standard.

KOOTCHA: no je to logická úvaha to jo .) Ale reálnou zkušenost co to může dělat nemám.
CUKI: Vršek nádrže je asi 30cm od povrchu. Koleno, který bych použil má 87°, před něj gajgr.
MAR_TINA: metr to zakopat nemůžu, to bych byl skoro v polovině nádrže.

ZATAMOKO: trochu hůř se spojujou, ale řešil jsem to natavením dn40 do víčka, ty origo spojky jsou šíleně přepálený.

CUKI: jasny, neni problem jich koupit vic :)

DON_PEDROPOULOS: doporučuje se alespoň metr pod zemí a sklon 2-3 stupně.

ZATAMOKO: na odpad mám velkou betonovou. 2 IBC jsou dost málo. Pokud je to jen WC tak doporučuju cca 2m3 na každou osobu.
Do jímky házim pravidelně bakterie co se prodávaj všude

CUKI: jaké jsi použil nádrže na sběr odpadních vod?
Pohrávám si s podobnou myšlenkou a mám tu dvě 1000l IBC.
V té WC nádrži jsi nechal rozvinout mikrofloru přirozeně, nebo jsi tam hodil kal z ČOV popř. nějaké speciální?

DON_PEDROPOULOS: Jak hluboko máš vršek té nádrže? Když to budeš mít pod vrchem tak to způsobí větší škody než když to bude nad zemí. Udělej to tak aby měla hlavně dostatečný sklon.

KOOTCHA: Tak může se stát že pár decimetrů pod zemí bude mrznout a nad zemí bude xy stupňů...

Ale aby to prasklo muselo by to bejt fakt vyjímečná událost. Pokud se tak stane vyměnit trubku je IMHO to nejmenší..

DON_PEDROPOULOS: vsak kdyz bude mrznout, tak to tam ani nepotece, ne? :)

Můžete mi poradit ohledně svodů dešťové vody do podzemní vybetonované nádrže. Vzdálenost nádrže od svodu je cca. 3 metry z každé strany - vodu bych vedl v zemi kanalizačním potrubím (K2) o průměru 100mm. Jak hluboko bych to ideálně měl mít, jakej spád aby to nezamrzalo?

Co si představit pod pojmem "Výjimečně přípustné funkční využití" znamená to že potřebuji od úředníka potvrzení?

Chci postavit "skleník" na místě vedeném KN jako zahrada a podle stavebního zákona je to stavba která "rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje" V územím plánu Prahy je to vedeno sady, zahrady a vinice, kde Výjimečně přípustné funkční využití obsahuje "stavby a zařízení související s vymezeným funkčním využitím"...

KOOTCHA: není to dezinfo záleží jaké máš podloží a vydatnost pramene. Většinou jde o vrty kapilární povrchové vody. Na velké prameny narazíš málokdy (tady v okolí). Jsem na kopci-skále co má 45° a skála je tvořena přidlicovými deskami proloženými jílem kterým se voda dostává dál. Pak tu jsou občasně příčné zlomy. Každý kdo se dostane na ten zlom bude mít v té samé vrstvě stejnou vodu.
Podobné to bude na všech ostatních sedimentárních horninách s malým zdrojem vody.

Pokud máš křížení 2 silných pramenů je to jiné kafe, pak se průsaky neprojeví de facto vůbec. A jinak u toho co jsem psal nezáleží jak je hluboký vrt ale v jaké jsi vrstvě.

A to proč jsem to psal, je úplně jiný problém a to je ten že pokud budou v lokalitě všichni vydatně čerpat a odběr bude větší než přítok tak se bude postupně hladina spodní vody snižovat a to se týká i tvého příkladu.
Protože ten pramen se dostane na max výšku spodní vody.

No já to mám trochu složitější mám vrt 42m ze vydatnost 10-30l/h ze kterého hlubinným čerpadlem čerpám do retenční nádrže ve které mám zapojenou domácí vodárnu. Vedle mám druhou nádrž do které jímám vodu ze střechy a tu mám na záchod a praní (v tuto chvíli nepoužívám) druhou domácí vodárnou a samostatnou trubkou na užitkovou vodu.

Odpady mám rozděleny zase na 2 kategorie WC a ostatní. Ostatní je přímo na závlahu a WC po procesu bakterii jde přímo do kompostu (obyč kalové čerpadlo a 1" hadice)

Spád odpadní vody by měl být min 3° voda se dělá 2° (pro případ vypouštění)