DON_PEDROPOULOS: doporučuje se alespoň metr pod zemí a sklon 2-3 stupně.

DON_PEDROPOULOS: Jak hluboko máš vršek té nádrže? Když to budeš mít pod vrchem tak to způsobí větší škody než když to bude nad zemí. Udělej to tak aby měla hlavně dostatečný sklon.

KOOTCHA: Tak může se stát že pár decimetrů pod zemí bude mrznout a nad zemí bude xy stupňů...

Ale aby to prasklo muselo by to bejt fakt vyjímečná událost. Pokud se tak stane vyměnit trubku je IMHO to nejmenší..

DON_PEDROPOULOS: vsak kdyz bude mrznout, tak to tam ani nepotece, ne? :)

Můžete mi poradit ohledně svodů dešťové vody do podzemní vybetonované nádrže. Vzdálenost nádrže od svodu je cca. 3 metry z každé strany - vodu bych vedl v zemi kanalizačním potrubím (K2) o průměru 100mm. Jak hluboko bych to ideálně měl mít, jakej spád aby to nezamrzalo?

Co si představit pod pojmem "Výjimečně přípustné funkční využití" znamená to že potřebuji od úředníka potvrzení?

Chci postavit "skleník" na místě vedeném KN jako zahrada a podle stavebního zákona je to stavba která "rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje" V územím plánu Prahy je to vedeno sady, zahrady a vinice, kde Výjimečně přípustné funkční využití obsahuje "stavby a zařízení související s vymezeným funkčním využitím"...

KOOTCHA: není to dezinfo záleží jaké máš podloží a vydatnost pramene. Většinou jde o vrty kapilární povrchové vody. Na velké prameny narazíš málokdy (tady v okolí). Jsem na kopci-skále co má 45° a skála je tvořena přidlicovými deskami proloženými jílem kterým se voda dostává dál. Pak tu jsou občasně příčné zlomy. Každý kdo se dostane na ten zlom bude mít v té samé vrstvě stejnou vodu.
Podobné to bude na všech ostatních sedimentárních horninách s malým zdrojem vody.

Pokud máš křížení 2 silných pramenů je to jiné kafe, pak se průsaky neprojeví de facto vůbec. A jinak u toho co jsem psal nezáleží jak je hluboký vrt ale v jaké jsi vrstvě.

A to proč jsem to psal, je úplně jiný problém a to je ten že pokud budou v lokalitě všichni vydatně čerpat a odběr bude větší než přítok tak se bude postupně hladina spodní vody snižovat a to se týká i tvého příkladu.
Protože ten pramen se dostane na max výšku spodní vody.

No já to mám trochu složitější mám vrt 42m ze vydatnost 10-30l/h ze kterého hlubinným čerpadlem čerpám do retenční nádrže ve které mám zapojenou domácí vodárnu. Vedle mám druhou nádrž do které jímám vodu ze střechy a tu mám na záchod a praní (v tuto chvíli nepoužívám) druhou domácí vodárnou a samostatnou trubkou na užitkovou vodu.

Odpady mám rozděleny zase na 2 kategorie WC a ostatní. Ostatní je přímo na závlahu a WC po procesu bakterii jde přímo do kompostu (obyč kalové čerpadlo a 1" hadice)

Spád odpadní vody by měl být min 3° voda se dělá 2° (pro případ vypouštění)

DON_PEDROPOULOS: a ja mam v projektu do jimky spad 2%

DON_PEDROPOULOS: s tim vrtem je to jak pises a od cukiho lehka dezinfo. sousedi maji 30m ode me 60m vrt, ja mam 40 a vodu mame v pohode oba. ja vrtal o par let pozdejc. nekdo to sice muze strhnout, ale to by se musel hodne trefit. vrta se vzdycky v krizeni.

CUKI: mohl bys to s těmi nádržemi upřesnit - a vůbec ten tvůj systém - odkud kam co vedeš?

Co se týče vody máme městskou pouze sezoní, budeme vrtat studnu (kopaná by byla mnohem dražší) protože pramen je ve 40 (tedy jeden 37 a druhý 40 - jsou do kříže). Potom si nemyslím, že když někdo vyvyrtá hlouběji, že těm ostatním ubude vydatnost - to by se snad musel trefit na ten pramen a brát to z něj ne?

Máme na jedné straně chaty nádrž 3m3 (původně dešťovka) a 1m3 (zvlášť - původně odpad z kuchyně) taktéž. Na na druhé straně je jímka na odpad ze záchodu 1,5 krych. Přičemž koupelna a kuchyň je situována blíže k té menší jímce. Řeším jak teda s jednotlivým odpadními vodami naložit - kam co rozvést (přivést). Ideální by bylo oddělit vodu z kuchyně a pračky od jímky, ale bude to komplikovanější - vzdálenost k jímce je cca. 10m a zatím nevím jaký musí být spád.

ZORB: no po pravdě myčka nevím, ale pračka a WC na obojí je deštovka ideální.
Filtr stačí jen přes záclonu a pod to trochu písku (kterej je potřeba jednou za čas proprat). Záleží hodně na krytině a lokalitě kde jsi. Ideální je plechová střecha. Problém je že těch nádrží by jsi potřeboval opravdu hodně aby to bylo efektivní. Teď mám třeba všechno prázdný a to mám celkem asi 6m3 nádrží (pro 2 a půl člověka)...

CUKI: Jak resi destovku, aby tam nebyli necistoty a nekazila se? V lete budu delat rekonstrukci vodovodnich rozvodu a rozhodne k zachodum, pracce a mycce povede jeste jedna trubka navic.

R6ANDREW: Mno jo, ale vem si jak rychle se da postavit komin ze stavebnice a jak rychle to pujde z cihel, pokud na to nemas dost volnyho casu a sikovny ruce, tak si osobne myslim, ze cihelnej levnejsi nebude.. Jestli si vzpomenu, preptam tchana kominika, co si o tom mysli.

R6ANDREW: ja to tak delal a s revizi problem nebyl..

POHODAVOLE: uplny jelito nejsem, ale v elektrice, kamnech a kominu se asi hrabat nechci, aby mi pak na to dali razitko..

R6ANDREW: jestli nejses uplny jelito, tak si ho nech jen zalozit a muzes si ho dostavit sam..

ZORB: zatím nemám nikoho po ruce, kdo staví komíny. Ale vím, že spousta lidí je ochotných udělat stejnou práci tak, aby si vydělali a levněji, než firmy, protože nepotřebují marži na provoz firmy, provoz kanceláří a platy sekretářek.

LINKOS: zatim nevim, koketuju s myšlenkou pecoidních kachlovych kamen, nebo hlinenych. Ale obé bude dost drahé, takže to záleží až na finanční stránce, která se odvijí od pozemku a následně od projektu.

POHODAVOLE: Je to katalogová cena. Zatim nepotřebuju nic, jen sonduju trh, abych měl nějakou představu a neřešil pak všechno nahonem, až konečně něco koupim. Diky za nabidku, budu si to pamatovat.


VODA: zadržováním vody v krajině se mimo jiné zabývá permakultura. Nevim přesně jaké typy rostlin, ani způsoby tvorby mokřadů, nicméně můžete zkusit gůglit.

BUTHRAKAUR: No problém je že to za tebe budou řešit jiný. Jsem sice na jednu stranu pro ochranu spodních (pitných) vod. Na druhou stranu není možné aby jsme (pokud můžeme) tu vodu transportovali kanalizací rovnou do řek. Čím více osídlená krajina tím je to větší problém...

V žumpě nemám maso, takže mi tam odpadá problém s problémovým rozpadem masa, které potřebuje vyšší teplotu. Ostatní se rozkládá velice rychle...

ZORB: No vrt tvůj problém vyřeší jen do doby než ty okolo udělají hlubší :-(
Takže to nepovažuji za řešení.
Mám 3 druhy potrubí do domu teplou studenou a dešťovou. A 2 druhy odpadů záchod a pak zbytek. Vodu ze zbytku používám za zalévání, a jímku ze záchodu postupně kompostuji (používám v jímce bakterie k rychlejšímu rozkladu).

Za druhé řeším jak udržet dešťovou vodu na pozemku (i okolí) aby se lépe vsakovala do podzemních vod a nezmizela rychle do řeky. To je problém hlavně vytváření tůněk a mokřadů a taky smysluplné vegetace.

Vidím třeba na Španělsku jak vypadalo před cca 15ti lety a teď. Všude postavili obrovské nádrže co zadržují vodu. Není to ideální ale stačí jim i pro zemědělství. Tam kde před 15ti lety byla poušť jsou často dneska sady. Tedy udržet ta voda v krajině nějak jde. Já bych ji jen rád udržel přirozenějším způsobem...

CUKI: je mi jasný, že je to nelegální, ale to bych tu neřešil :) Přesně jak říkáš - vím, co v tom odpadu bude a vím, že to bude na zalejvání zahrady naprosto ok, takže je to pro mne v naší suchý oblasti morálně naprosto ok. Jde mi čistě o praktickou stránku věci - máš s tím teda osobní zkušenost? Jaký používáš čerpadlo a máš nějaký problémy se zanášením a tím hnitím? Nebo to ještě nějak filtruješ?

CUKI: Pro mne je to teď velké téma, stojím před rozhodnutím, jestli vrtat novou studnu, nebo prohloubit stávající, nebo za ty peníze raději nevymyslet nějaký rozumný oběh vody + jak píšeš pokusit se o co největší udržení stability vody na pozemku. Při uvažování nad tím, sem došel k tomu, že je nutné, aby to mělo smysl, řešit to ve spolupráci se sousedy. Anglický trávník zalejvaný z vrtu a vykácený sad, záchytu a stabilitě moc neprospěje. Všechny komerční řešení co jsem našel jsou nesmyslně drahý a přijdou mi nedotažený. Přijde mi, že je to díra na trhu - nenašel jsem komplexnější řešení..