Potrubí na pitnou vodu - hygienická nezávadnost nově - TZB-info
http://www.tzb-info.cz/947-potrubi-na-pitnou-vodu-hygienicka-nezavadnost-nove
----
" Měděné trubky jsou vhodné v roli rozvodů jak studené pitné vody se stabilním pH v rozmezí 6,5 až 9,5, tak i teplé vody. Výhodou měděných trubek je, že jsou pevné, a přitom lehké, nezarůstají ani nezamrzají i snadno se zpracovávají. Měděné potrubí se může spojovat pouze takzvaným měkkým pájením (maximální teplota 400 °C). Potrubí z mědi má dlouhou životnost. Nedoporučuje se pouze do objektů, které nejsou trvale osídleny, například rekreačních. Stojatá voda zde může být znehodnocena vysokým obsahem iontů mědi. "
Za sebe bych měď dál třeba na páteř bytového domu. Ale rozhodně bych ji nestrkal na koncové místa. Už když si ráno natočíš vodu z měděných rozvodů je to poznat dost i na chuti, takže to zanedbatelné množství nebude. Navíc mě vadí to pájení. Za prvé ta pájka je dost svinstvo (i když v malym množství) a za druhé na vnitřní části není svar hladký a tak tam vznikají slepá místa, kde se může usazovat cokoli.
Druhá věc co se mi na mědi nelíbí je nespolehlivost. Prasklejch měděnejch trubek jsem viděl za svůj život už dost.
----
Pozink je taky jako měď dost kvalitativně závislý na zpracování. Velmi mu vadí zimní vypouštění v přerušovaných provozech a hlavně šíleně se zanáší. Neméně podstatný problém je, že některé koncové kusy v pozinku nejsou tak časté a pak může mezi pozinkem a mosazí vznikat elektrický článek, který velmi zkracuje životnost. Mechanická a teplotní odolnost je ale u pozinku nepřekonatelná.
---
PPR vyniká asi ve všech vlastnostech, hlavně životnost a zdravotní nezávadnost (alespoň z mého pohledu). Nevýhodou je omezené použití při trvale použitých větších teplotách, ty se ale většinou nekonají ani při vysokoteplotním otopném systému, vyjma rozvodů z topeniště do AN. A v některých případech je velmi problematická manipulace při sváření. Spojovaní je ze všech materiálů ale nejspolehlivější na provedení pokud se používají kvalitní nástavce a nahřívá se tak akorát.
PE je nejlevnější materiál a hlavně jediný co se dá použít jako souvislý. Tedy ideální do země. Šroubované spoje je potřeba umět utahovat. Další problém je že ty spoje nejsou moc odolné na těsnost při pohybu do strany. A malá teplotní odolnost.
PEX-AL-PEX je možná ještě levnější, ale na vnitřní rozvody to nemá dostatek sortimentu. Spoje znám akorát ty lisované. Výhoda je pouze teplotní odolnost a kyslíková bariéra. Tedy se hodí vesměs pouze pro otopné systémy.