KLUZAU: co jsem resil s technologem od cemixu,tak na asfalt tenka vrstva cehokoli ne. Jedina varianta bylo,odstranit co nejvic asfaltu,nejaka spesl penetrace na asfalt a na to nalepit dlazbu. Rikal,ze nivelacka atd,by tam popraskala na tom asfaltu,resp,ze by se asi proslapala, prilis mala vrstva aby to samo o sobe bylo nosny a pod tim pruzny material

vypadá to tedy, že tam můžu udělat jen tenkou vrstvu betonu nebo nivelační stěrku, ale u obojího mám obavu, že se to dá snadno zkazit, když s tím nemám zkušenost. Četl jsem, že se to musí udělat rychle a správně rovně. A pak ten asfalt - četl jsem různě, že by to mělo pistolí nějak jít, ale podlaháři na to vezmou frézu a nevím, jak bych se s tím sám dlouho patlal.

LINKOS: parkety, asfalt, a pod tim už nerovny beton, ktery tam musí zůstat, je součástí stavby

LINKOS: pod tím je beton, ale nevím jak silný

KLUZAU: měli jsme stejnou podlahu v přízemí domu, betonu byla tenká slupka cca 2-3 cm. Celý jsme ho vysekali, 20 m2 za půl dne se sbíječkou z půjčovny. A udělali celou podlahu novou.

KLUZAU: resil jsem neco podobneho. Problemy jsou dva,asfalt dolu jen tak nedostanes a beton a nivelacka v male vrstve popraska.
Co je pod tim sfaltem,drevo,nebo beton?

Budete-li mít zájem, přijďte se podívat tento víkend v Praze. Budu tam i já blábolit o naší nosné slámě.
Konference Stavby z přírodních materiálů 2018
http://baobaby.actinidia.sk/

DON_PEDROPOULOS: Možná bych popřemejšlel jesti to vůbec rozdělovat a nebo to tam neukončit a dál udělat jen takovou "budku" ze které povedou dva vývody, které se budou lépe regulovat. Jakou teplotu tam očekáváš?

FATALLUBA:
1) to teplo se kumuluje v prostoru na krbovou vložkou, odkud jde rovnou do izolovanou hl. trubkou do 2np.
2) kolem komína je min. vata pro tyto účely. Vzdálenost od horní části kamen do sopouchu je cca. 0,5m. Nad sopouchem je ještě taková kapsa s odvětrávacími mřížkami - takto kapsa je odizolována speciálním nehořlavým materiálem (nevím jestli je to na bazí silikátu nebo čeho, to už si nepamatuju). Ale musím říct, že to dělá hodně, protože tam ta teplota je už velmi přijatelná.


CUKI: DOKKTOR: Jasně dám tam asi to Yčko a ještě bych tam měl asi umístit tento filtr ne
Potrubní filtr 150 mm - 24krby.cz
https://www.24krby.cz/potrubni-filtr-150-mm-d233572

DON_PEDROPOULOS:

Spis bych volil toto, nebo neco podobneho.
Kalhotový kus KK45 k rozbočení trasy potrubí | vzduchotechnika Multi-VAC
http://www.multivac.cz/produkty/kk45

Jinak mam nekolik dotazu k Tve instalaci

1) jak mas udelany vymenik, resp.kde je primarni zdroj tepla pro ten rozvod a jak dosahnes te samotize

2)Ta izolace kolem komina je mineralni vata? Jak vysoko mas ten pruchod nad sopouchem od kamen. Kominik me upozornil na dulezitou vec. A to, ze cca 2-3 m nad sopouchem kamen byva nejvyssi teplota kominu a prostup by mel byt osetren specialni nehorlavou izolaci.

DON_PEDROPOULOS: jo, to mně nejak nedocvaklo, to bylo první, co mě napadlo. hodně horký bude problém viz http://www.lpm.cz/cgi-bin/riweta.cgi?nr=2690&lng=1
HT nebo DB bude lepší viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Polypropylen ale to se dělá jenom 125 a 160
nejlepší ovšem bude https://www.maxtechnika.cz/rozdvojka-pro-kruhove-potrubi-yr-150-2x125mm.html

DOKKTOR: no a myslíš, že to odolá vyšší teplotě a nebudou se z toho uvolňovat nějaký látky? Přeci jen ten vzduch tam může proudit hodně horkej.

DON_PEDROPOULOS: https://www.pkvplus.cz/p/kgre-cistici-kus-125-s-kruhovym-uzaverem akorát ve 140 průměru

Zdravím, potřeboval bych poradit ohledně rozvodu teplého vzduchu do 2np. samotíží. Jde mi jen o to, že kdybych chtěl v budoucnu rozdělit místnost v místě kde je komín, tak aby bylo teplo zajištěno do obou místností. Tzn, že jak vidíte na obrázku potřeboval bych to vedení rozdělit. Moje představa je použít nějaké rozdělovací Téčko, které se tam vsadí a na obě strany se vyvrtají odpovídající průduchy. Ale vůbec nemám tušení, jaký materiály použít a jak postupovat.Máte tipy jak to udělat, z čeho, díky moc. Ta výstupní teplovnodní trubka má Ø14cm. Díky.

CUKI: "Dřevěné panely, z nichž je sestaven, jsou pětkrát lehčí než železobetonová konstrukce. Díky tomu objekt nepotřebuje základy." - asi bych v tom nechtěl sedět, když zrovna fouká

Tak tohle je dobrej úlet:
https://magazin.aktualne.cz/...-a-zabere-plochu-jednoho-parkovac/r~1405b276f13311e7adc2ac1f6b220ee8/

Ono to sic zabere jedno parkovací místo, ale díky tomu prostor ve velkém okolí bude naprosto nevyužitelnej...

a tu soběstačnost bych taky rád viděl.

LINKOS: Tak záleží hlavně na světlém rozponu jednotlivých částí. Na sv. rozponu 5,8m mě vazníková k-ce vyšla v materiálu na dvojnásobek proti klasické lehké střeše. Nicméně i kdyby jsi použil heluzáckou sračku, tak na ní stejně po té musíš udělat sklon. A ve dřevě je náhrada samosebou možná a určitě i levnější a jednodušší. A pokud by jsi musel dělat těžký strop, tak určitě žb monolit.

A asfalt na minerálu si nedokážu dost dobře představit, tam musí být ještě nějaká mezivrstva a navíc se asfalt na takové použití vůbec nehodí.
Pokud máš poslední patro v kombinovaném materiálu, tak popřemýšlej to celé shodit, protože kombinace a její přechody bývají velmi problematické v oblasti TM a difuze.