• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    CUKI
    CUKI --- ---
    chápu že máš rozdělenou nádrž na děšťovku a tu chceš pustit do domu na WC a praní? A hledáš jak tu vodu filtrovat. já bych začal tím, že můžeš udeěat lepší a horší dešťovku přes FF systém s tím že zbytek půjde do jiné nádrže.
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    NAKLÁDÁNÍ S DEŠŤOVKOU
    Měl bych sérii dotazů k dešťovce, možná to patří sem, možná je to na konzultaci s někým, kdo se problematikou zabývá, případně živí? V tom případě bych klidně uvítal kontakt.

    Situace: betonová nádrž (ZB) v rohu zahrady (nad je postaven zahradní čtyřdomek), velikost 6 x 4 x 1,7 (tuším), přepážkou z ZB rozdělena na čtyři komory (přičemž od jednoho souseda mě dělí stěna vysoká 75 cm a od druhého otvor ve výšce 50 cm). Dva ze čtyř sousedů posílají do nádrže vodu ze střechy, bez jalékoli filtrace. Kromě toho vedou do nádrže jakési vsakovací trubky (nebyl jsem u výroby a provedení už mi nikdo nevysvětlí). Voda se využívá jenom k zálivce, viz dál.
    Nejen po diskuzi zde (hlavně díky Cukimu) jsem se rozhodl svádět vodu do nádrže taky. Protože máme střechu s opačným sklonem (na sever, do ulice, což byl záměr), povedu svod crawlspacem, sklon vychází v pohodě. Ale hlavně: jako jediní ze čtyř uživatelů máme v domě samostatnou větev na splachování a pračku (k té vede i větev z řádu), takže z nádrže vedu vodu zpět.

    A teď otázky:
    a) jak řešit poslední stupeň filtrace? Kdyby byla nádrž jenom moje, byl by to filtr v šachtě, ale kvůli ceně a tomu, že vodu od sousedů nemám pod kontrolou, viděl bych to spíš na filtr na trubce, která bude z boku ústit do nádrže. Nádrže je v pohodě přístupná poklopem, ale lézt dovnitř není tak pohodlné jako čistit filtr v samostatné šachtě, samozřejmě.

    b) svod ze střechy musím pomocí kolen atd. vést asi metr a půl v XPS, pak teprv půjde do crawlspacu. Jak s geigerem?

    c) má smysl u takhle velké nádrže řešit přepad do kanalizace? A jak? Napadá mě jedině instalovat na konec viditelné části svodu něco jako přepínatelnou rozdvojku, jedna větev pokračuje do nádrže, druhá do kanalizace (hned po svodem). Pak sledovat hladinu v nádrži a v případě potřeby (která předpokládám nenastane) ručně přehodit z nádrže do komunálu. Nemám možnost si ověřit řešení u sousedů, ale vzhledem k celkovému provedení jejich domů bych rozdvojky a ani nic jiného nepředpokládal.

    Ostatní nejasnosti není potřeba řešit hned, takže je zatím odsouvám. Třeba to, jestli budeme vodu z nádrže zpátky hnát čerpadlem, nebo pořídíme vodárnu.
    KOPRETKA
    KOPRETKA --- ---
    Ahoj, nemáte někdo časopisy typu Pasivní dům, Dřevo a stavby, či něco podobného, které rádi pošlete dál?
    Potřebuji načerpat inspiraci a knihovna má do konce léta zavřeno.
    Praha- HK-Náchod
    Plus teda stále sháním doporučení na projektanta.
    Díky
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    UF0UN: Šumavská roubenka v Kanadě? :)
    UF0UN
    UF0UN --- ---
    ROLEX: diky bohu. je asi malo drevenych staveb vic nevkusnych, nez kanadsky srub na sumave
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    "Nepřijatelné jsou rovněž roubené stěny z masivní nehraněné kulatiny (obr. a, b) – historicky jde
    v prostoru Šumavy o nepůvodní konstrukci. Roubení z nehraněných prvků se regionálně na Šumavě
    vyskytovalo, avšak v podstatně jemnějším tvaru a především se zcela odlišnou konstrukcí rohových
    spojů. Masivní nehraněné prvky jsou s oblibou realizovány s výrazným přesahem zhlaví v nárožích
    a odkazují tak spíše na zámořské formy srubových staveb."


    Architektonický manuál NP Šumava

    http://www.npsumava.cz/..._arch_manual.pdfhttp://www.npsumava.cz/gallery/6/2041-1850_arch_manual.pdf
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    Joa taky byla jako varianta srub proto, že můžeme mít dostatek klád víceméně za odvoz (les v rodině). Ale tak dá se to dřevo samozřejmě zpracovat i jinak.
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    dík za všechny postřehy, až budu vědět víc, tak se sem třeba budu vracet a pokládat konkrétnější dotazy
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    MAR_TINA: Tohle je taky pěkný svinstvo, samozřejmě (abych citoval :)), ale já jsem měl na mysli opravdovej srub, z klád. Kanada, případě něco od Bobří řeky…
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    LAETATIO: Přitom možností, které respektují původní zástavbu a zároveň ji rozvádějí (i technicky), je tolik…
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    VO_D_KOLEK: no já právě taky. Většinou mi to hezky zvedne krevní tlak. Jeden postavili třeba ve vsi, kde žijí přítelovi rodiče. Vesnice má 100 obyvatel a jediná přístupová cesta v ní končí. Hlavně že je tam srub...
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    LAETATIO: Už jsem jich pár v českých a moravských vesnicích viděl. Taková estetická sabotáž :)
    AMBIENTIUM
    AMBIENTIUM --- ---
    ROLEX: U nás v dědině maj srub. Dřevo furt pracuje. Srub se zvětšuje a zmenšuje v závislosti na ročním období. Majitel neustále chodí kontrolovat jakési závitové tyče a utahuje nebo povoluje závity. Dále měli samozřejmě nákazu dřevokazným hmyzem. Jsou v zásadě tři možnosti řešení nákazy:

    1/ vysušit dřevo řádně v sušičce před stavbou, což zvyšuje náklady
    2/ ošetření chemické, až se nákaza projeví (hnus, pak v tom žiješ)
    3/ ošetření mikrovlnami, až se nákaza projeví (velmi drahé, ale šetrné k prostředí).

    => srub mi nevychází jako praktická věc. To už spíš ten slamák do konstrukce nebo nosná sláma, pokud chcete bydlet v přírodním vnitřku. My jsme postavili nosnou slámu a žije se v ní skvěle.
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    ROLEX: srub do naší krajiny fakt nezapadá, vypadá to jako že majitel touží žít na Aljašce a protože na to nemá, tak si alespoň postavil srub u nás :(
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ROLEX: na šumavu když už, tak roubenka. Technicky je to trochu jiné a místní.
    ROLEX
    ROLEX --- ---
    Žádný objektivní důvod kromě toho, že se nám sruby líbí, nic víc. Proto, jak jsem psal, potřebuju hodně studovat než tam začneme něco stavět, času na to naštěstí máme dost:)

    některý tituly tady vypadají dobře:
    Books on Natural Building
    http://www.ecobooks.com/catalogs/naturalbuilding.htm
    CUKI
    CUKI --- ---
    ROLEX:
    Pokud jsi někde na Šumavě tak bych se zaměřil spíše na skeletové dřevostavby, je jedno jakého typu. Z venku to může vypadat jako původní zástavba, ale bude to mít nějaké tepelnětechnické parametry.
    Pokud jsi někde v pošumaví a máš čas (soustu času) a plánuješ stavět něco velkého, tak ani slamák není od věci. Hodně záleží na terénu, místních podmínkách a tvých představách jak by stavba měla vypadat.
    Pokud to chceš zapustit nějak do terénu, pak ani zděná ještě lépe betonová stavba není mimo.
    CUKI
    CUKI --- ---
    ROLEX: Nechci tě od toho srubu nějak moc odrazovat, ale co si od něj slibuješ? Buď pěkně postaru jako energetická bomba a nebo půjde o velmi složitou stavbu technologicky i časově náročnou stavbu (bydlení třeba po pěti letech), která energeticky stejně nebude zrovna košér.

    Podle mě srub je dobrej leta tak do kanadské divočiny, kde je dříví bezcenné a doprava čehokoliv na místo drahá a složitá.
    U nás už je ta doba dávno pryč.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam