• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    CUKIEkologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    STETKINS: A jaké jsou ty výhody? A jak eliminuješ nevýhody?

    Případně vzorový cenový příklad? Na betonu zakládám jen když to má smysl. Já třeba dost často stavím na břidlici. Tedy desku dělám kvůli tomu, že nemusím řešit nezámrzku a zároveň tím vyčešim další zvětrávání břidlice. Nebo když stavím pod úrovní terénu. Například můj dům je z jedné strany pod terénem po střechu.
    Jinak všude jinde na patkách nebo alespoň základových pásech. Dřevostavbu ale pod terénem zakládat nebudeš. Naopak je dobré ji mít výše nad terénem. Tedy kvůli tomu řešit hydroizolaci a radon? Nebo dokonce odvětrávání v případě podlahovky?
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    STETKINS: To je mi jasné, ale jaké výhody to jsou? Akumulace, ale co dalšího?
    STETKINS
    STETKINS --- ---
    2 odpovědi
    VO_D_KOLEK: Vidím v tom tolik výhod, že to převáží nevýhody a to výrazně...
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    1 odpověď
    STETKINS: A není to zbytečné? Materiálem, postupem, časem, demontovatelností…
    STETKINS
    STETKINS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Děláme jenom dřevostavby a založení na pěnoskle/XPS považuju za nejlepší způsob (samozřejmě mimo výjimky jako je svah apod.)
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    Vazník pokud vím je nápad Jirky, pokud se dobře pamatuji. Ano ten "inovovaný" je na vyplnění vatou mnohem lepší. A navíc je více otevřený a má velmi minimalizované TP. Jedná se pouze bodově o 9mm Překližku.

    Ta betonová roznášecí deska je v tomto systému nejen přítěž, ale je k ničemu. Musíš navíc řešit vodorovnou hydroizolaci a radon, přitom nic neřeší. Stejně tak jako zeď z dutých cihel. K čemu tam jako jsou?

    Na pěnoskle nebo XPS se zakládají akorát těžké zděné stavby. Jinde bych to nepoužil.
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    CUKI: Už se mi trochu plete, na FB se mi ozvali dva lidi, kteří stavěli a „vycházeli z Optimalizmu“, ale oba mají ještě ty klasické příhrady. Jeden z nich projektoval jeden ze dvou autorů Optimalizmu. Víc bych do toho nezabrušoval :)

    U jakého vazníku to není s vyřezaváním vaty nic moc? Ten optimalizovaný je úplně v pohodě, akorát to kolem překližky prořízneš, aby se to roztáhlo na tloušťku hranolu.

    Poznámka o betonové desce, která se překryje polystyrenem, je velmi dobrá! Pode mě se v Optimalizmu chtěli vyhnout nákladům spojeným se založením na pěnoskle nebo XPS…
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď+1
    VO_D_KOLEK: Aha, já měl pocit že návrh je právě od Jirky Svobody. Ono ani u toho jeho vazníku to s vyřezáváním vaty není nic moc. Celý text jsem ale nečetl. Psalo se tam ale něco o Berounu, tak to jsou třeba sousedi :-)

    Jak jsem psal tyhle svírané k-ce mají pro mě jiné využití. Třeba tady:
    [CUKI @ Ekologické, nízkonákladové a nízkorozpočtové stavby (max do milionu Kč)].

    Dokonce i přímo tenhle typ vazníku mám z nějaké mé realizace určitě na fotce. Ale zatím jsem ho nepoužil nikde kde bylo potřeba to vrazit do izolační k-ce. Právě z tohoto důvodu.

    A nejde jen o vatu, mě to nepřijde ok ani na ten drcený EPS, či jiné foukané možnosti. A chybí mi tam ta jednoduchost.

    A tu akumulační/zavětrovací cihlovou zeď bych taky udělal raději z pohledového ŽB. Dát tam heluzky mi IMHO nedává žádný smysl. NAvíc tam mají naprosto zbytečně základové pásy s roznášecí deskou, kterou nevyužijou na akumulaci.

    Ale dobrej počin, na tohle bych si napoprvé určitě netroufl. A dokonce ani obecně na dřevostavbu jsem se příliš 2x dobře nekoukal.
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Jojo, majitel právě psal, že optimalizmus objevili až nějak v průběhu, takže si dost užil s vyřezáváním kamenné vaty, mimojiné.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    VO_D_KOLEK: To je ale něco hodně dřívějšího, když tam jsou klasický svíraný příhradový vazníky. To už se mi líbí víc co dělal Jirka z Hýskova. Zbytečně velkej tepelnej most. Tady není tak velká úspora dřeva a dost náročné na spojovací prvky.
    Tenhle typ vazníku dělám jen s palcových prken kde to má smysl ve své jednoduchosti a snadné dostupnosti.
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    1 odpověď
    Kdyby vás zajímaly realizace komceptu Optimalizmus.cz, našel jsem další: http://www.wagnerovi.cz/index.php/34-uncategorised/stavbadomu?start=55
    CUKI
    CUKI --- ---
    +1
    VO_D_KOLEK: IBC mrazem nepraskne a kdybych se bál nechám tam plavat nějaké poloprázdné PETky. Hlavně to zakrej proti světu, to pak může být do pár let po nich, protože zkřehnou.

    Co se týče spojování, dělám to přes výpust Do toho víka jde narvat dobře 40mm PPR trubka Pak už je jen propojíš jak chceš.

    Pokud vyřízneš vršek není problém tam namontovat i přírubu kdekoliv, ale s tím nemám zkušenosti. Navíc tady máš k tomu i uzávěr.
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    +1
    VO_D_KOLEK: spousta známých má ibc venku celoročně. z podzemní nádrže to jde automaticky přečerpávat nahoru čerpadlem s plovákem
    VO_D_KOLEK
    VO_D_KOLEK --- ---
    2 odpovědi
    KONEČNÉ ŘEŠENÍ DEŠŤOVKY
    Rád bych se vrátil k diskuzi o nádržích na dešťovku. Je jasné, že jednu budu mít v zemi. Přemýšlím ale, že bych přidal ještě několik ICB pod dům (na patkách, 1,5 m prostoru).
    Ta v zemi by měla fungovat celoročně na splachování a praní. Ty nadzemní pak na zahradu.
    Nemá s tím někdo praktickou zkušenost? Jak je propojit, spojit nebo oddělit, jak pojistit ICB proti popraskání v mrazu atd.
    Když se nad tím lehce zamýšlím, ideální by bylo nejdřív naplnit nádrž pod zemí a pak ICB. Což mechanicky nejde. Obráceně by to šlo, ale plnit podzemní nádrž ne úplně kvalitní nadzemní vodou mi přijde nešikovné.
    Snad tyhle dva systémy úplně oddělit? Tj. jeden svod do země, druhý do ICB (s možností vodu mechanicky přepojit do země? to by se asi dělalo jenom na podzim a na jaře, případně když bych viděl, že v zemi voda ubývá), do domu přivést jenom vodu ze země, z ICB zavlažovat zahradu tak nějak normálně napřímo.
    Co myslíte?
    GOGGA
    GOGGA --- ---
    TSOH: ja jsem si vydrazil pozemek 40 m2, ted je tam proluka, ale pred 10 lety tam stal rodinny radovy dum.. podle KN tam porad je..
    DOKKTOR
    DOKKTOR --- ---
    STETKINS: plochu mame zhruba stejnou.nadrz mame 12m3 a vydrzi to tak na dva mesice,kdyz se nezaliva
    CUKI
    CUKI --- ---
    STETKINS: ok ok :-)
    No po pravdě DOKKTOR: je zatím jediný člověk o kterém vím že to posílá i do ostatní sanity.
    K tomu jsem zatím neměl nikde příležitost to vyzkoušet. To můžu jen u sebe protože jinak tam dle norem musí být samo pitná voda.

    Ale mám to tak jako ty. Dešťové vody je prostě málo, tedy nemá smysl to cpát někam dál.

    Jinak obecně to mám tak že přečištěnou odpadní vodu mám na zalévání a do budoucna bych se rád pokusil o gravitační samozávlahu ve větším měřítku. Zatím na to používám je vodu ze sprchy.

    Dešťovka přečistěná před nádrží je primárně pro pračku a WC v případě přebytku k zalévání. Ostatní jen pitná voda.
    STETKINS
    STETKINS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: bacha to jsi to trochu smotal dohromady. Popisoval jsem dva případy:
    1. U mě doma - tam se mi špína nedostává, resp. minimum a letos to teda vyčerpám protože budu čistit jezero a pak ho budu dopouštět, tak to u toho vyčistím.
    2. U zákazníka, který to čistí, ale jde mu tam ten prach/bahno z jasanů.

    Navíc já to na TUV nepoužívám (o tom psal DOKKTOR), jen splachování a zalejvání - i tak mi ta voda nestačí, takže u mě je blbost ji používat i na něco jinýho...

    To mě tak napadá - máte někdo zkušenosti s šedou, resp. bílou vodou? Chystáme se to teď dělat, tak sháním info...
    NYRLEM
    NYRLEM --- ---
    -1
    CUKI: jj narval jsem to do podobne krabice od abb a dal to na stenu skleniku :) jak to mam delane samospadem, zadnou tlakovou regulaci nepotrebuju, riziko ucpani eliminuju filtraci na vystupu z horni nadrze, opet za par korun, od jara jsem ho nemel potrebu navstivit. Vedle em ventilu mam kohoutek do sudu ve skleniku, takze ucpane trubky bych poznal hned.
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    NYRLEM: Na to používám tyhle krabice:
    Krabice GEWISS GW44208 240x190x90mm IP56 na omítku | K&V ELEKTRO a.s.
    https://www.kvelektro.cz/krabice-gewiss-gw44208-240x190x90mm-ip56-na-omitku-p1187642

    Má to tedy jen 56ku, ale testováním to snese daleko víc. Dobře se na to lepí zalévací průchodky a není problém z toho udělat krabici pod vodu.

    Jinak u tohoto řešení se mi líbí že nejsi závislý na jednom ventilu, tedy riziko ucpání je podle mě mnohem menší. jenže já bych potřeboval mezi jednotlivými výškovými stupni stejně nějakou tlakovou regulaci a tu nevím jak vyřešit, proto používám tyhle a podle výšky terasy tak dám ventil. Taky to není ono, ale lepší než nic. Budu to celé ale úplně předělávat.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam