Nasi babi (a to je v pozdejsim stadiu) pomaha konopne sadlo. Dostava cajovou lzicku ke snidani a k veveri a alespontak moc nevyvadi.
Jinak sama uz neuvladne ani na zachod. ma pecovatelku na dopoledne a dovoz jidla, na coz ji padne celej ducnod (nastesti nic jineho platit nemusi, tak to vystaci).
Pokud nekdo vite jak na tu socialku, tak by se to hodilo. Ona je totiz potiz v tom, ze na nove podmety reaguje celkem v pohode, takze u doktora je vesela a relativne samostatna, ale doma ve znamem prostredi je to tak, jak uz tady bylo popisovano.
To sadlo fakt hodne zmirnuje to vyvadeni a sceny,, to je jedina rada co muzu poskytnout.

tak jsme našli řešení :) po novém roce babičku odvezeme do jedné psych. léčebny na vyšetření a pak se uvidí, je možné že si jí tam nechají

JENNE: no tak naštěstí díky tomu, že babi se nebaví s cizíma lidma, jen snad s prodavačkou v obchodě když platí se nám nic takového nestalo...ještě toho trochu :)

ale ty úpravy jsou dobrý nápad, navrhnu to mamce :) aligátora samozřejmě má ale on samozřejmě nefunguje protože ho pořád vypíná...

GEEKY_GIRL: my už máme přihlášku přímo v našem městě do domova se speciálním režimem kde jsou i Alzheimeři ale babi odmítá, k nám jí vzít nemůžeme, jednak nechce a druhak jí tu nechceme mY...ona byla celý život hrozně nepříjemná paní a teĎ se to fakt znásobilo + se přestala koupat, prostě nechce...to bychom se zbláznili všichni

koukala jsme že tady taky máme denní stacionáře ale tam jí prostě nedostaneme, mezi lidi jí prostě nedostaneme ani lidi k ní...je to past :)

DRACONICUS: ale děkuji moc za info :)

DRACONICUS: no pochybuji, že babička bude spolupracovat a půjde dobrovolně... takže asi fakt musíme počkat až podpálí barák :( nebo se ztratí a umrzne... už aby se o těchto problémech více mluvilo a stát vymyslel nějaká opatření aby tito mohli být umístěni do ústavu i proti jejich vůli.... babička je prostě naprostej blázen a nikdo s ní nic neudělá...fakt síla

RAEVA: Jediné jak pacienta proti jeho vůli dostat do ústavu je, pokud bude nebezpečný sobě nebo okolí. Což ovšem znamená prohlášení od doktora nebo pacientův pokus o sebevraždu, sebepoškozování nebo opakované útoky na okolí (rodinu většinou neberou až tak vážně).

Také záleží jak rychle a v jakém rozsahu se její stav mění/zhoršuje. Poté by specialista mohl navrhnout dočasný pobyt na oddělení. Ovšem za předpokladu, že by babička spolupracovala a šla dobrovolně.

Ani v ČR ani v UK (kde pracuji) se o psychických problémech moc nemluví a stále jsou ve společnosti považovány za tabu. Dostat se k ucelenějším informacím mimo specialisované skupiny je těžké.

DRACONICUS: no bohužel :(

JENNE:

no abych řekla pravdu, vše jsme už zkoušeli, mamka už to vzdala se společným bydlením a odstěhovala se od ní, teď tam bydlí má sestra ale nevím nevím, jak dlouho to tam dá...já bych to neustála ani den...
je pravda, že nejedná racionálně, je totálně mimo, pořád jen brečí a dělá chudinku a když ne tak je zlá... sociálku mamka řešila, zkoušela zažádat o příspěvek, nejenže jí to zabralo fůru času, protože musela jet do Prahy za tím doktorem který se specializuje na Alzheimery a vyžádat papíry, musela babičku dotáhnout i k obvodní doktorce, pak k babi přišla nějaká paní, která tomu podle mě nerozumí, koukla na ní, že se může hýbat, babička jí ještě přesvědčila že je naprosto soběstačná a uznali mamce na péči 800kč? Myslela že by za to platila tu sociální pracovnici nebo pečovatelku aby k babi docházela každý den na pár hodin, i jsme to nakonec zkoušeli ale babi se zavřela do ložnice a prostě odmítla celou pečovatelku a prostě ona odmítá totálně všechno...
jinak právě aby babičku někdo nenapálil tak jí mamka peníze dává jen po částech a jídlo jí každý den nakupuje, i jí vaří a hlídá aby brala léky ( pak dostane vynadáno že jí nosí jídlo, že kvůli ní babička zapomněla vařit i nakupovat, že ty léky vlastně nepotřebuje...atd) takže pak mamka nalézá po bytě poschovávané prášky...prostě peklo....

a i kdybychom jí zbavili svéprávnosti tak jí stejně nemůžeme proti její vůli dát do ústavu, to je to peklo, že to nemá východisko.. píšu si teď s jednou paní z české alzheimerovské společnosti...píše to samé co vy...vše co jsme již zkusili...

prostě jak přimět starou ježibabu aby si přiznala že je nemocná a šla do ústavu kde se o ní postarají? to je normálně nemožný.. hledám nějakou kličku jak jí tam dostat proti její vůli ale nic nenacházím... to je stát toto

RAEVA, též mi je líto, že tato ošklivá nemoc postihla i vás. Sice s ní nemám zkušenost z rodiny, ale je součástí mé práce (převoz pacientů s psychickými poruchami).

Jak píše JENNE, vyjednat přes sociálku pečovatelku a mluvit se zbytkem rodiny o tom co se děje. Nenechat se jimi převálcovat, že babičku jen tak týráte. Najít poblíž denní centrum, kam by mohla chodit a kde by byl kvalifikovaný personál s doktorem. Je potřeba dohlédnout aby brala léky a pravidelně navštěvovala doktora.

Jak již poznamenala Jenne; bájení, podezřívání, agresivita, považování se za zdravého člověka, vzpurnost, apod jsou (bohůmžel) součástí nemoci.