• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    HOLOUBKOVAO starých časech /první republika a dřív/
    E2E4
    E2E4 --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Z jake dobove literatury mas ze prumerny clovek si za den vydelal na 1 bochnik chleba?
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď-1
    E2E4: Promiň to mám z dobové literatury, které věřím víc než jednomu povrchnímu článku. A nebylo to tak pouze u nás. Docela poutavé je etnografické museum v Edimburgu kde je tomuto tématu věnováno nemálo.
    Problém byl v tom že WW1 znamenala:
    1) snížení počtu lidí
    2) bohužel ale dramaticky snížení poměru těch nejproduktivějších (tato generace skončila v zákopech)
    3) znehodnocení zemědělské plochy a radikální úbytek potravy vůbec
    4) obrovský průmyslový boom způsobený válkou, který velmi rychle šel nahoru a dotoval ty už tak bohaté

    díky průmyslu se snížila potřeba lidí na danou práci vlivm nechanizace, která nepřisla pozvolna ale najednou. Uvědom si kolik lidí pracovalo v zemědělství a potravinářství před tím a nyní. A jaký je nepoměr v tom výsledku

    To jsou ty rozevírající se nůžky. Funguje to tak za jakékoliv války. Válka je jen prostředek pro ty nahoře a radikalizace těch dole. WW2 byla vesměs to samé.
    Celá historie by se dala popsat jednoduchým vzorcem. To co přijde v budoucnu je ten o tom jak moc jsme si toho vědomi. Vnější příčina není nikdy příčinou, jen katalyzátorem. brzy to bude pravděpodobně pitná voda...
    E2E4
    E2E4 --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: No "Prumerny clovek si vydelal za den tvrde driny na bochnik chleba" jak jsi tvrdil je rozhodne mimo.

    Mozna, kdybych veri tvym cislum (odkud je mas?), ti co na tom byli nejhur a to behem krize v 30.letech, kdy i v usa bylo dost lidi ochotnych pracovat za byt a stravu.. ta krize mimochodem prisla pomerne nahle a zvnejsku, ne kvuli rozvirani nuzek. (Opet - mas na to nejaka cisla, ktera by to potvrzovala?)
    INDIAN
    INDIAN --- ---
    -1
    MONELLE: Porad mluvim o 19. stoleti - anglictina v ty dobe mela pro stredni Evropu asi tak stejne velkej vyznam jako treba danstina, takze ano, sice bylo hezky mluvit dalsim jazykem naky jiny zeme, ale byl jaksi na 2 veci, kdyz evropskym esperantem byla prave francouzstina. A jak pise BALAENA, vyuka latiny jakozto mrtvyho jazyka se krom studii starsich pisemnosti hajila tim, ze je vybornym startem k vyuce romanskych jazyku.
    Rustina nemela vicemene zadnej vyznam (proc taky, kolik vyznamnejch milniku mely cesky zeme prave s Ruskem mimo 2. pol. 20..stol.? )... Jestli nakej jinej slovanskej jazyk mel vyznam, tak mam pocit ze vzhledem k rozlehlosti Rakouska-Uherska a migraci bylo mozny narazit v ceskych zemich na lidi mluvici jihoslovanskejma jazykama.

    Nedavno sem mel v ruce tuhle knizku, kdo ma moznost, mrknete tam :
    Študáci a kantoři za starého Rakouska - Kateřina Řezníčková | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví
    https://www.kosmas.cz/knihy/134199/studaci-a-kantori-za-stareho-rakouska/

    Co se tyce anglictiny, tak ta zacala mit vyznam az po hospodarskym rozmachu USA v prvni pulce 20.stol... (a ne proto ze je easy a ze je jim vlastne od nemapeti jak se tupejsi cast dnesni generace domniva)
    A co se tyce prvorepublikovyho Ceskoslovenska, nejsem si jistej zda skolskej system byl tak rychlej... Mam pocit, ze francouzstina porad prevladala... Vzdyt jeste v 50.letech 20. stol byly napr. reklamni materialy CSA ve francouzstine, moje nevlastni babicka se jeste po valce na gymplu ucila francouzsky, anglicky (a samozrejme latinsky).
    BALAENA
    BALAENA --- ---
    1 odpověď+1
    MONELLE: Ruština byl jazyk ruského plebsu, lepší společnost v carském Rusku mluvila francouzsky :)

    Anglie byla za Kanálem, do té se tak snadno "po svých" nedoputovalo, a Francie sloužila jako arbiter elegantiarum celé kontinentální Evropy, takže orientace na francouzštinu je logická. Navíc vzhledem k výuce latiny nebyla francouzština jako románský jazyk tak pocitově složitá jako pro nás.
    MONELLE
    MONELLE --- ---
    4 odpovědi
    INDIAN: klasické jazyky a němčinu chápu, zajímavé je, proč ale měla tak výsostné postavení francouzština oproti angličtině, snad ne jen proto, že to byl "nobl jazyk salónní", v čem byla Francie pro naše země víc než Anglie (kam třeba odjelo pak pár našich letců, o podobném vztahu k Francii nevím), obě to byly země mocné s koloniemi. Církevní blízkost - katolictví oproti anglikánství?
    A co vůbec ruština? tu bych čekala v slovanské zemi za přirozenější k výuce, nebo pokračovala ještě při tom všem poněmčení z minulosti nějaká protislovanská nálada?
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    INDIAN: aha, OK, asi nema dalsi cenu se o tom bavit :-D
    INDIAN
    INDIAN --- ---
    2 odpovědi-1
    ADAMIRA: nemluvi.
    este jednou - v 19.stoleti bylo na gymnaziich studium jazyku rozdeleno na jazyky klasicke (latina, rectina) a zive (kde se ucil minimalne jeden - nejcastejc francouzstina) ... vzhledem k tomu, ze se prevazne vyucovalo v nemcine a cesky pocitam mluvila majoritni vetsina studentu, tak si zkus spocitat kolik jich maturujici student umel pred 150 lety a kolik jich umi dneska.

    nehlede na to (ja vim ze me anglosaxomrdi jako obvykle uminuskujou) ze dnesnim pilirem je anglictina, coz oproti vyse uvedenym jazykum je lingvisticka zumpa, je pak proto problem se ucit jakejkoli dalsi jazyk....
    CUKI
    CUKI --- ---
    ±0
    INDIAN: On je problém v tom, že jediné dochované prameny jsou ty písemné.
    Zatímco v té době ještě většina lidí neuměla ani pořádně číst a psát na to, aby se vůbec nějak vzdělávali a měli na to si koupit nějakou knihu natož něco napsat, co by se nám do dnešní doby dochovalo.
    Dneska stejná intelektuální sorta lidí si každý ráno koupí Blesk a tráví před televizí a u internetu.
    Jejich život je snadno dohledatelný na rozdíl od poválečné ČSR, kde to co je možno rozumě dohledat patří vesměs jen té nejvyšší sortě obyvatel, kteří mají vzdělání.
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    CUKI: :D
    CUKI
    CUKI --- ---
    2 odpovědi-4
    E2E4: No ona je tato tabulka dost zavádějící. Není tam třeba uvedeno kolik dostávali dělníci a ty tvořili majoritu obyvatelstva. "Zaměstnanec" nebo "úředník" bylo výsostné postavení nepodobné tomu, co si pod tím představujeme teď.
    Dostat se na pozici, kde třeba fungovali odbory byla obrovská výhra. Hodně lidí bylo rádo, že mělo alespoň 20-30Kč na měsíc! Krátce po válce byl velký hlad chudí byli čím dál tím víc chudší a bohatí byli ještě bohatší. Nůžky se rozevírali dramatickým způsobem, který ve 30 letech vedl k ekonomické krizi. Přečti si nějaké knížky z dané doby. Sic ne z čech ale podobně doporučuju třeba Down and Out in Paris and London od Orvella.

    Ostatně bylo tak moc dobře až z toho byla druhá světová válka. To myslím mluví za vše...
    ADAMIRA
    ADAMIRA --- ---
    1 odpověď
    INDIAN: ano, dneska se za hranice do uceni nejezdi a lidi cizimi jazyku nemluvi (predpokadam ze to tvoje jezdeni za hranice do uceni je jit na zkusenou do Vidne, co bylo asi jako kdyz jde dneska nekdo z Brna studovat do Prahy).
    E2E4
    E2E4 --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Celkem souhlas, ale Průměrný člověk si za den dřiny vydělal na bochník chleba. mi přijde dost přehnané - viz např.

    1. republika: kupní síla obyvatel ČSR - KupníSíla.cz
    http://kupnisila.cz/1-republika-csr-ceskoslovensko/
    INDIAN
    INDIAN --- ---
    2 odpovědi-2
    me by docela zajimala celkove mentalita lidi a socialni inteligence napric vsema vrstvama.

    kdyz se clovek obcas zacte do pribehu nenapadne vyznamnych nebo nepravem zneuznanych osobnosti, docela prekvapi vseobecna sectelost a jazykova vybavenost (samozrejme to se tyka nizsich strednich vrstev a vys - kdo zkratka mel to stesti jit aspon na lyceum)... krom latiny a rectiny se na gymnaziich vyucovala francouzstina a nemcina v dobach predrepublikovych byla dtto jeste urednim jazykem ... i lidi s nizsim vzdelanim chodili do uceni za hranice a bez dnesnich "prevratnych" metod se jazyky ucili za chodu.

    dneska se beznej cechacek nauci stezi anglicky a vsichni se poserte :)
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď+8
    Docela zajímavé téma, ale ruku na srdce, kolik z nás by opravdu v těchto dobách chtělo žít?
    Lidská mysl je uzpůsobená pro to si pamatovat hlavně to dobré a to špatné vytěsnit. ...naštěstí

    Najděte mi kdokoliv dobu, kde by se lidé měli líp! Žijeme v době relativně bez válek, bez epidemií a v naprostém blahobytu.

    Přesto (a nebo právě proto) mi přijde, že jsme čím dál tím více nespokojení.

    Ještě za té první republiky tu lidé umírali hladem, dokážete si to dneska představit? Zlomená ruka, zápal plic nebo menší infekce znamenala často smrt. Průměrný člověk si za den dřiny vydělal na bochník chleba. Dneska si na něj vyděláme za pár minut. V popelnicích se nám válej takové přebytky, na které dříve nedosáhly ani lidé s nadprůměrným příjmem.

    A co bydlení? Nejbohatší lidé se na zimu z obrovských letních sídel stěhovali do malých městských bytů, ze kterých by vám vaše děti dneska vzala sociálka. Záchod byl společný pro celé patro na chodbě, pouze studená voda taktéž. To mnohdy početné služebnictvo dělalo úkony, které jsou dneska automatické stisknutím jediného tlačítka. Ohřívali vodu, topili v jediné místnosti. Ano ti nechutně bohatí lidé co vlastnili obrovské sídla se v zimě tísnili s celou rodinou v jedné místnosti.

    Pokojová teplota byla mezi 10-16°C! dneska pokud je teplota pod 16°C nechodí děti ani do školy...


    HYBNERKA: ano naprostý souhlas, čím lépe se máme tím hůře se k sobě chováme.

    V čím drsnějším kraji jsem kdy byl tím lépe se tam lidé k sobě chovali...
    HYBNERKA
    HYBNERKA --- ---
    1 odpověď-1
    Slušnost mezi lidmi,taková už nikdy nebude...,.-(
    NINE_OF_NINE
    NINE_OF_NINE --- ---
    +1
    [ První republika, odboj a život do únorového puče (1948)- politické, ekonomické i sociální hledisko ]
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam