SKATEMURAI: dej pozor, abys s vanickou nevylil i dite :o).
"byti v pritomnem okamziku" mam spojeno s hlubokou relaxaci a postupne se prohlubujici vnimavosti k procesum, ktere bezne lide nevnimaji, protoze je jejich pozornost prilis roztristena povrchnimi dojmy z jevoveho sveta, ve kterem zijeme. kdyz je cinnost mysli zastavena, je zde prostor pro prohlubovani se vnimani a zaroven spravne vyhodnocovani pocitovych doteku, ktere za beznych okolnosti zabarvuji nasi mysl a ta se jimi necha obsednout a vede nas ke konani, nad kterym mame malo kontroly (sef ti rekne neco, co se ti nelibi, emoce hnevu te zaplavi a v hnevu neco reknes nebo udelas, co te pak mrzi). kdyz jsi bdely, tak uz v okamziku, kdy sef mluvi a treba te kritizuje, tak vnimas, jakym zpusobem se v tobe probouzi ta emoce, nekdy jsi schopny jeste i vypozorovat, ktery nezpracovany aspekt v tobe je ten, ktery je pricinou toho, ze na to sdeleni reagujes hnevem, a dokazes tuto emoci udrzet oddelenou od racia (nenechas se ji obsednout) a pozdeji ji rozpustis, aniz by ses ji nechal sezrat, protoze pak bys svym nemoudrym konanim "zasadil semeno budoucim nasledkum". je to srozumitelne, ten priklad?