HISTORKA:
Během nahrávání pátého studiového albama The Ramones, End of the Century v roce 1979 docházelo k celkem vyhroceným potyčkám s producentem Philem Spectorem. Například když s pistolí v ruce nutil basáka Dee Deeho k dokonalosti opakovat nahrávaný riff.
Phil byl později v roce 2009 (70 let) odsouzen k devatenácti letům vězení za zastřelení herečky Lany Clarkson (Brainstorm, Zjizvená tvář, Amazonky na Měsíci) v roce 2003.

KULT:
Jelikož byl Lemmy skvělým "pojítkem" mezi spoustou muzikantů, zůstalo nám po něm spousta fotek, tady je pár z nich co jsem za poslední dobu nashromáždil.

FÓR:
... a nikdo neměl tušení

HISTORKA:
Když bylo Vikernesovi (Burzum, Mayhem, Old Funeral) 6 let, přestěhovala se jeho rodina do Bagdádu, protože jeho otec vyvíjel počítačový program pro Saddáma Husajna. Když Varg navštěvoval tamní školu, dostal se do slovní potyčky s učitelem, když ho nazval opicí.

FÓRKY:

JONY: mělo to dohru, že jsem potom jel s kapelníkem (co byl taky řidič) zavést auto na noc na dvůr do práce, kde bylo hlídané. Po nástupu do dodávky jsem měl co dělat, abych se neudusil příšerným smradem, Stuart to zjevně postřehl, usmál se a pronesl "And that's why we need new socks" :)

Nicméně v naprosté většině jsou ty ridery v pohodě a když se vyskytne nějaká specialita, tak to obvykle bývá práce booking agenta než kapely.

JONY: stůl, karta, brčko, džbán vody z kohoutku a jsem dobrej (a to jsem nikdy žádnej konzík nehrál :DD)

Piko za tohle auditko moc díky, pro mě jeden z TOP!! Ale tolik si nefandi. Až po kozách samozřejmě.

LOPIK: tak v riderech se dá najít ledacos a člověk zdaleka nemusí dlěat Van Halen nebo Iggyho Popa. Mne třeba jednou překvapil požadavek na pakl ponožek.

PIKO23: K těm M&Ms a Van Halen - tohle bude nejspíš pravda a má to i svůj celkem překvapivej důvod - Van Halen měli velkou produkci a objížděli s tím dost velký prdele.. Podle hnědých M&Ms pak hned zjistili, jestli si někdo četl rider a dá se věřit i důležitějším věcem, jako že stage bude mít třeba požadovanou nosnost atd..

Van Halen Contract Required No Brown M&Ms? : snopes.com
http://www.snopes.com/music/artists/vanhalen.asp

HISTORKY:
Nirvana a Tad v roce 1989 byli na 42 dní dlouhém Evropském turné, jenž zahrnovalo 37 koncertů. Během tohoto turné vymyslel Kurt název songu Immodium, později přejmenovaného na Breed, inspirován zažívacími potížemi kytaristy a zpěváka Tad, Tada Doyleho.

Spoluzakladatel labelu Sub Pop, Bruce Pavitt vzpomíná: Jon a já jsme přijeli do Říma, abychom se potkali s našimi dvěma kapelami – s Nirvanou a Tad. Naším úkolem bylo jakýmkoliv způsobem jim pomáhat předtím, než vystoupí na představovacím fesťáku Sub Popu v Londýně, kde měli hrát společně s našimi největšími koňmi Mudhoney. Trochu jsme se báli o Kurta, jelikož jsme slyšeli, že na to začíná rezignovat a stýská se mu po domově, taky trpěl vyčerpáním. Každý věděl, že to pro kapely naprosto kruciální, aby do Londýna dorazili v solidní formě, protože pro všechny tři naše kapely byl LameFest UK jasně největším vystoupením z celého turné, a tedy tam byl potenciál oslovit vlivný britský tisk.

Tad vylezli na pódium a začali svůj agresivní, hlučný set, kde se objevovaly skladby z debutové desky God’s Ball. Zatímco si basák Kurt Danielson utahoval z davu, spadl do něj a řval při tom: „Mrdat papeže,“ nicméně bubeník Steve Wied dál držel rytmus. Po čtyřiceti minutách provokování římských občanů se nejtěžší kapela na světě odhodlala odejít nahoru a odpočívat.

Nirvana byla další na řadě. Po deseti skladbách v setlistu byl Kurt frustrovaný, kytaru kompletně zlikvidoval a vylezl na vysokou hradbu repráků. Dav se na něj podíval a spoustu opilců na něj řvalo: „Skákej!“ Bylo to docela dramatické, mohl se při tom zranit. Sledoval jsem koncert z publika, zatímco Jon a celí Tad to sledovali seshora – se zadrženým dechem seděli a nebyli si jistí, jestli Kurt doopravdy skočí. Začali jsme panikařit, opravdu nám strašně záleželo na tom, aby byl Kurt v dobré kondici.

3. prosince, Astoria Theatre, Londýn

„Ahoj, my jsme jedni ze tří vyslanců labelu Sub Pop a scény ze státu Washington!“ zařval Kurt do mikrofonu. Nirvana pak vystřelila svůj typický otvírák, těžký riff skladby School. Jak do toho šel ostře, tak Kurt okamžitě utrhnul strunu. Trochu frustrovaně se odšoural z pódia, aby ji vyměnil, zatímco Krist a Chad začali hrát cover I Wanna Be Your Dog od Stooges. V samotném zápalu pár lidí z davu vyšplhalo na pódium a vyzkoušeli si stagediving. „Tohle je poslední koncert z našeho turné, tak si můžem dělat, co kurva chcem!“ křičel Krist. Kurt se vrátil ke kapele v okamžiku, kdy Nirvana zahájila Scoff a hned do toho zapadnul. Kurtův hlas byl intenzivní a vroucí. Kurt pak vyskočil do výšky a dopadl na kolena, aby zahájil kytarovou linku prvního singlu Love Buzz. Lidi se uklidnili, ale napětí v místnosti zůstalo. V setu ještě zbývalo dalších sedm skladeb a v okamžiku, kdy hráli cover Molly’s Lips, Kurt začal křičet o svém nadšení do jedné oblíbené britské nezávislé kapely: „Tenhle song napsala kapela, co se jmenuje Vaselines! Je to nejlepší kapela na celym světě!“ Pak následoval další stagediving. Mark Arm z Mudhoney tomu beze slov přihlížel, konkrétně tomu, jak ho tahle kapela začínala sesazovat z trůnu. Kurt pak předal svou kytaru Kristovi a ten svou basu použil jako pálku. Napřáhnul se, dal do toho solidní švih a pak Krist kompletně rozsekal celou, nedávno koupenou kytaru. Díky bohu, že už se jelo domů.

Zde je několik fotek, jenž Jon s Brucem pořídily:

PIKO23: DODATEK: "Proč jsem na obalu Abbey Road bosý? Bylo vedro. Měl jsem boty a prostě jsem si je sundal... to je celé tajemství."
- Paul McCartney

RECEPT NA DLOUHOVĚKOST KAPELY: Z článku 5 Legend a jejich recept na dlouhověkost kapely na stránce frontman.cz jsem vybral tři moje oblíbence.

ZZ TOP - 47 let v nezměněné sestavě
Billy Gibbons:
"Nejprve se spolu musíte dostat do psychické shody. V našem případě jsem se hned první den, kdy jsme spolu hráli, cítil dobře. Došlo k jisté telepatii a vyvinul se mezi námi jakýsi šestý smysl. Vše přicházelo tak nějak přirozeně a vzájemně nás to inspirovalo. Rozšiřovaly se naše hudební horizonty, mluvili jsme stejnou řečí a vždy jsme si dávali navzájem prostor. Když spolu pracujeme na nových věcech, je to vždy neskutečně pozitivní a zároveň upřímný proces... žádné třecí plochy. Občas slýchám názor, že je to tím, že jsme jen tři, ale věřte, že počet členů s tím nemá vůbec co dělat. Jsme na cestách 250 dní v roce, pracujeme 365 dní v roce, na scéně žijeme a slavíme stále nová a nová výročí. Dusty a Frank jsou mí báječní a nebojácní compadres. Při koncertě jeden nikdy neví, co toho druhého napadne a občas to může být trochu problém, ale i to je v pohodě. Milujeme hraní a necháváme průchod naší tvořivosti. A to je ta hlavní věc – hudba je naše vášeň. A tomu, co děláme, všichni ze srdce věříme. Nejsem si jistý, co to ve skutečnosti je, jestli to nějak souvisí s chemií a nějakými elektrony či protony, ale pokaždé se těšíme, až budeme zase pohromadě a budeme zase pracovat ve studiu či vyjedeme na turné. To je přece báječné, nemyslíte?"

RUSH - 42 let v nezměněné sestavě
Geddy Lee:
"Hlavní důvod, proč jsme i po tolika letech stále kámoši, je ten, že máme pozoruhodně stejný hudební vkus, všichni jsme stejně ambiciózní a máme zdravý smysl pro humor. Nejsme žádný rockový hvězdy. Jistě, každý máme své výstřelky – Neil miluje drahá sportovní auta, Alex je pyšný na svou sbírku všeho, co se týká marihuany (smích) a já jsem tak nějak hrdý na svou kolekci vín. Je to náš způsob, jak být sám sebou, ale vděčíme za to společnému úspěchu a jsme za to vděční. Stojíme prostě nohama na zemi. Je opravdové štěstí najít takové partnery, založit s nimi kapelu a tvořit hudbu. Když jsme s Alexem kapelu zakládali, vůbec jsme nevěděli co děláme, jen jsme chtěli být úspěšní jako každá jiná garážová kapela. A to že v tom pokračujeme už přes čtyřicet let je mimo jiné způsobeno i uměním přizpůsobit se v pravý čas jeden druhému…"

AEROSMITH - 46 let v (téměř) nezměněné sestavě
Steven Tyler: "Nejsem generál v armádě pěšáků. Kdysi tomu tak možná bylo a probíhali mezi námi různé boje, které nakonec samotnou kapelu odsouvaly až na druhou kolej, ale poučil jsem se. To, že jsme spolu zůstali je mojí největší radostí za těch společných 40 let. Vlastně jsme se poučili všichni, už víme, že jeden sám nic nezmůže. Je nás pět a musíme táhnout za jeden provaz, tak jak jsme to dělali v úplných začátcích. A nejde jen o hudbu, ale i o byznys. O většinu peněz nás kdysi připravili naši účetní, právníci a manažeři, protože jsme se o peníze prostě nestarali. Jakmile vyděláte opravdu velký prachy, supi začnou kroužit a proto si dnes společně dobře hlídáme i účetní a právníky. Jak se říká, přátele si drž blízko, nepřátele ještě blíž. To je bohužel velká pravda."

HISTORIE: Anthony Kiedis, David Bowie a Johnny Depp (už nevim co si o Bowieho vizáži myslet, už jenom ten kontrast s fotkou o pár příspěvků níž, kde vypadá jak Jmenuji se Earl)

FÓR: :*