Spanilá Dannu Ferragh,
jsi opředená tichem,
kam kráčíš, provázená
Maertynem válečníkem?

Smích cizích nájezdníků
už nikdo neuslyší,
snad zůstanou lidem z Říček
navždy neviditelní a tišší.

Mělas jen skromné přání,
a nebo vládneš mocí,
co smrtelníky sráží,
když kráčí lesem v noci?

Ty, jež prý vládneš mlhám,
mocná a nebezpečná,
jsi sidhe v podobě dívky,
nebo jen statečná slečna?

Záhadná paní z bažin,
co příliš nemluví,
nač myslíš ty v náručí mlhy,
jak praví se v přísloví?

--Úna z Ferraghu, druidka a sběratelka lidových říkanek a písní

"Mě se to nezdá. To nemá Ferragh válečníky na řešení takových problémů? Tohle hraní si s věcma kterým nejspíš ani sami nerozumí se jim jednou vymstí. To u nás bychom to řešili pěstma, zuby a ocelí, to je spolehlivější než nějaký čáry s Mlhou. A navíc se jim tam ti nájezdníci pak stejně museli vrátit, ne? Nebo ta Mlha žere lidi? Jestli jo, tak se mi to teprv nezdá."

--Cúlain Tar Arnoch Mlžného kopí a Koruny z Listů a Slz

"Copak musí každej, kdo umí něco neobvyklýho, hned bejt sidhe? Podlě mě spíš ocení, když jí necháte její klid..."

Tulák

ISLINGTON:

"Kámoš je z Rychlejch říček. Byl prej zrovna na cestách, když nájezdníci přijeli. Ta ženská mu zachránila rodinu, manželku a tři děcka. Sláva jí!"

-- Sibert, lovec

ISLINGTON:

"Byl jsem tehdy v Rychlejch říčkách. Na mou duši, nebejt jí, tak je po nás! Zaslouží si všechny pocty."
-- Berndt, potulný dráteník

Co se septa Vrchovinou

O co jde: Radi bychom vam tu postupne zverejnili nekolik temat, ktere by vase postavy mohli ruzne interpretovat- souhlasit s nimi, byt proti, cokoliv (jen nemuzu neuvest, ze postoj "je mi to jedno" je sice mozny, ale moc toho neuhraje). Pokud chcete, muzete na tyhle zpravy tady v diskuzi reagovat primo za svou postavu, nebo obecne ("Jsou to previti a neda se jim verit"- neznamy kovar), jak by to vnimala vrchovinska spolecnost (pokud pisete za sebe, uvedte svoje jmeno). Nicmene psat sem nemusite, ale budeme radi, kdyz se nad tim hlavne zamyslite- ve hre se pravdepodobne s tematem setkate a je vzdy dobre vedet, co rict. Protoze Vrchovani diskutuji radi a casto vasnive!
A aby to nevypadalo jako dlouhy post, napisu prvni zpravu do oddeleneho postu.:)

DEMONIC: On je to jenom pruh látky, což je v podstatě základ ledacčeho, třeba i tógy. Takže není divu, že to nosili úplně všichni. Šité kilty jsou potom záležitosti až období po první světové válce.

DEMONIC: Jak kdo, jak co. Pochopila jsem to tak, že Vrchované jsou inspirovaní ledasčím...

Pro ty z vás, které jako mě nikdo neobdařil šicími schopnostmi, je zde celkem šikovné instruktážní video kterak dosáhnout velmi hezkého kiltu a k čemu všemu se dá použít.
How to Fold a Great Kilt
https://www.youtube.com/watch?v=vEmES4-7kvc

Pozor, blíží se dlouhý post (ale je ho třeba)!



Manifest dobře oblečeného Vrchovana

Hola, Hola, Vrchované!
Přistupte blíže, dnes pro vás máme životně důležité informace!
Já vím, že je opakujeme každoročně, ale je dobré je připomenout (pro klid naší i vaší duše).

1. Každý Vrchovan je dobře oblečen
- Nemyslím tím dobře ve smyslu hezky, fešně a švihácky (i když u některých se to samozřejmě předpokládá), ale podle počasí.
Nikdo po vás nemůže chtít, abyste se klepali zimou v epickém kostýmu, mrzli v éterických šatečkách nebo se potili v huňatém kožichu (to je práce pro krípy).
- Nezapomeňte, že kempovní počasí je proměnlivé – hrozí přívalové deště, kroupy, hejna vzteklých vos, vedro na padnutí a jiné rány Egyptské – tak se podle toho oblečte.
- Mějte variantu na zimu i na vedro – řádně si rozmyslete, jestli chcete být jenom epičtí a úžasní, nebo v pohodě. Není naším ani vaším cílem promarodit půlku larpu jenom proto, že jste si na nočku nevzali svetr.

2. Každý Vrchovan je dobře obutý
- I kdyby vaše postava měla být nejchudší mezi trhany, máte v historii napsáno, že jste darovali boty chudině, protože se kajete ze svých hříchů, MĚJTE DOBRÉ BOTY!!!
- Pokud máte dobové boty, dobře pro vás, vezměte si je a noste je. Budete za hvězdy. Nezapomeňte si je ale dobře promazat v případě, že by pršelo.
- Vezměte si pevné boty do lesa (pevné, kotníkové, nejlépe zavazovací). Nezapomeňte si je namazat/impregnovat, aby vám nepromokly.
- Je jedno jakou obuv budete nosit v táboře, do lesa choďte v pevných botách.
- Pokuste se vyhnout pobíhání bosky – loňská vosí kalamita by se mohla opakovat a vám pak bude líto, že musíte hlídat tábor a nemůžete jít čopak krípy. Protože jste dostali žihadlo.
- Je jedno, že vám tenisky/pohorky neladí ke kostýmu – spolubojovníkům je to jedno, krípy si toho nevšimnou a veverky vám váš outfit hodnotit nebudou. Vaše kotníky vám poděkuji a vaši ORGové taky, protože vás budeme mít ve hře.

3. Každý Vrchovan nosí mošničku
- Nebo sporran, nebo tašku nebo nějaké žebradlo. Hned vám řeknu proč!
- Je fajn mít s sebou v případné honbě za dobrodružstvím nějaké jablko, sladkou tyčinku nebo třeba jinou dobrotu. Nejen pro Velkou trojici, ale i pro sebe. Každý hrdina má hlad.
- Je fajn mít sebou nějaké malé žebradlo, abyste tam mohli schovávat důležité věci, které nemají ostatní vidět. Tahat v pěsti tajný dopis od vaší milé je krajně podezřelé a určitě si toho někdo všimne. Schovat ho za košili /v záňadří, tak si koledujete, že vám někde vypadne a budete smutní. Taštice se prostě hodí.
- (Návody např. Na stránkách B5A: http://b5a.cz/soubory/dokumenty/navody/NAVOD4-Zebradlo.pdf, http://b5a.cz/soubory/dokumenty/navody/Doplnky_stare/brasny.pdf,

4. Každý Vrchovan pije jako duha
- Už je to tak, je potřeba zavlažovat a to ví každý Vrchovan, Vrchovanka, i to nejposlednější sprátě v Tyře! Pít je potřeba!
- Možná nás čekají hrozivě teplé letní dny a my bychom byli neradi, aby to s vámi někde seklo, až se budete honit za slávou, štěstěnou a meči ze sídheské oceli.
- Tahejte s sebou nějakou tu flašku, když už s sebou budete tahat nějaké to drobné žebradlo.
- Pokud nechcete, aby váš celkový dojem kazila petflaška (která je neskladná, dělá hluk, když se z ní pije, atp), můžete si jednoduše vyrobit „čutoru“ za pomoci látky, zbytkové kůže, korkového špuntu, motouzu a plechové vojenské čutory (návod na výrobu třeba na stránkách B5A: http://b5a.cz/soubory/dokumenty/navody/NAVOD1-Cutora.pdf , http://b5a.cz/soubory/dokumenty/navody/Doplnky_stare/cutory.pdf )
- Nebo si vezměte plechovou, vojenskou čutoru. Nikdo vám hlavu neutrhne a budete dobře zalití.

5. Každý Vrchovan ctí Slunce
- A moc dobře ví, jak může slunce pekelně zkazit den, když vám spálí záda a nos. Tak se mažte!
- Noste klobouk. Pokud ho nechcete nosit, objednejte si dívku, která vám z lásky daruje šátek na hlavu. Nebo vás polije vodou.
- To platí i pro vás, dámy!

A nakonec jedna zábavná pro dnešní den!

https://www.youtube.com/watch?v=MZ35SOU9HTM

O nadpřirozených jevech Vrchoviny
"Vyjmenovat, říkáš? Chlapče, ty jsi asi z jinýho kraje, viď? Copak dokážeš vyjmenovat hvězdy na obloze? Slyšel jsem od kováře Niamma, že jim před lety polednice uřkla kravku. Slyšel jsem od svýho vlastního bratra, že u jejich potoka obchází vodník a v noci že jednou zahlédl mezi stromy běhat ohnivou lišku - a můj brácha není žádnej fantasta! No, říká se, že některý divný potvory vznikly tak, že se v nich nějak pokřivila Píseň, nebo snad se to stalo, když sem ty etrurský a sakhullský parchanti přitáhli svoje božstva... Ale copak tomu rozumím? Vím jedno - občas na Vrchovině potkáš věci, který nejdou spočítat a ani druidi je nechápou. Krvavého jelena se třema očima, Bábu s Kúsou, Noční pannu... Co radím? Vyhýbat se tomu všemu, chlapče, jak jinak!"

Zkráceně: Na Vrchovině se vyskytují divná zvířata a divní tvorové - a není snad nikoho, kdo by nevěřil, že je to tak správně a že to má být jinak - tak to přeci bylo vždy, děti se z lesa holt občas nevrátily... Tak velí Velká Píseň.

Zdravíme opět Vrchovany i Vrchovanky!

Zde následuje opět delší příspěvek, aneb "Jak napsati svou postavu"

ČÍM DŘÍVE NÁM POŠLETE SVOU IDEU POSTAVY, TÍM LÉPE VÁS MŮŽEME PROVÁZAT S PŘÍBĚHEM NAŠEHO VYPRÁVĚNÍ!
A POKUD CHCETE "MOCNOU GEASU", NEZAPOMEŇTE TO UVÉST. SPOUSTA SRANDY ZARUČENA (EVIL GRIN FOLLOWS :)).

Jde to například takto:

Fionna Tyra (22 let)

Válečník - Kovář (Obchodník - viz. níže)

"Žiji, abych pokračovala v díle svého otce. Pro klid svůj i matky."

Fionna se narodila do rodiny poměrně zámožného obchodníka, který byl často na cestách a milující matky, která ovšem byla na veškerou práci často sama, takže se už od útlého věku musela dívka učit i namáhavým pracem okolo domu - na druhou stranu, postupně ji různé opravy začaly dokonce i bavit.
Jak díky práci sílila, brzy dokázala v dětských hrách předhonit i starší chlapce z vesnice - její matka pomalu pochopila, že ji jen stěží naučí háčkování či vaření (ale vajíčka uměla výborně).
Nakonec se dívky ujal její otec a nabídl jí, že jí zaučí do umění obchodu a cestování - a dívka přijala. Na cestách ji otec vysvětloval, jak správně smlouvat i jak se ohánět mečem, což je pro obchodníka, pokud nechce utratit jmění za ozbrojenou eskortu, důležitá dovednost. A tak se Fionna učila jak rozpoznat dobré meče od špatných, kvalitní zbroj od fušeřiny a podobně.
Během období svárů se oba obchodníci drželi starého pravidla - obchod je obchod a kvete v každém věku. Jen, pravda, jednou je vyhodili z panství Fearnmoore, když zjistili, že prodávají komukoliv, kdo zaplatí, málem došlo i na bičování... Ale to už je určitě zapomenutá věc.
Na svých cestách otec často vyprávěl o králi Connavarovi a Fionna si legendárního krále velmi oblíbila - tak, že jednou, když se v jedné hospodě kdosi ozval, že Connavar byl jen sprostý násilník, po chvíli dotyčný nactiutrhač ležel v koutě s přeraženým nosem... A to jí vydrželo dodnes.
Do jejich života krutě zasáhla Bledá smrt. Těžko říct, kde se její otec nakazil, ale brzy museli zastavit v malé vísce... Fionna se o otce starala, ale nakažených přibývalo - přesto dívka odmítla odjet do bezpečí. A stala se zvláštní věc. Fionna se nakazila, blouznila týden v horečkách... ale přežila. Svého otce pak pohřbila podle zvyků Vrchoviny a převzala jeho živobytí.
Další měsíce cestovala mezi nemocnými a vozila jim bylinky i proviant - Bledá smrt nad ní již neměla moc. U několika lidí ze Sklaire a Arnochu si tak vysloužila vděk.
Její matka naštěstí přežila. Když pominul první nápor nemoci, Fionna se o ní velmi starala a obě ženy k sobě přilnuly.
Když do země vtrhly etrurské hordy, Fionna se okamžutě zapojila do bojů - ale spíše tak, že opravovala prasklé zbroje a brousila meče, vozila jídlo. Otec jí na cestách naučil opravdu všemu. Jen vlastně nikdy neřekl, kde se tak vysokému mistrovství naučil...
Fionna se dostala s karavanou do několika bojů, ale vždy obstála, i když od jednoho etrurského marodéra má na levé tváři bledou jizvu.
Na Velké hry přichází, aby si prohlédla umění kovářů a zbrojmistrů z ostatních panství - a snad i našla nového učitele, který by ji zasvětil do hlubších tajů. Také chce navázat nové obchodní kontakty - přeci jen, se smrtí otce o mnohé přišla a její obchod se poslední dobou stává nejistým - a jak se bez zdrojů má starat o matku? Navíc, pravda... ani možnost dokázat na Velkých hrách své umění s mečem se jí nezdá špatná - porazila etrurské válečníky, tak proč nezkusit, jak šermují Vrchované?

TĚŠÍME SE NA VAŠE PŘÍBĚHY!

ROWENA: Určitě nám napiš, rádi poradíme!!!

Asi celkem lituji toho, že letos můžu jen na jeden týden a s předpřipravenými postavami mám spíš smůlu. :-(((
Jinak postavu se zuřivě snažím vymyslet, byla by případně možnost někdy orgy znneužít na konzultaci (až budu mít aspoň nějakou představu)?