"Emmeth je hodnej kluk. Ale porád kouká po tý Cawrin, a to je hloupý. Kdyby se tak někdy poohlídnul i jinam, za slušnejma holkama. My už bysme mu ukázali, jaký svět skýtá potěšení. Cawrin je nafoukaná a nedá mu... ani to políbení! Prej svatba, svatba... To já, já bych se líbala hned!" - Nissa, mladá krasavice ze Tří Borovic (za souhlasného přizvukování okolních děvčat)

Otvíráme pro vás novou rubriku “Zahlédnuto na Vrchovině”.
Měla by tak troche sloužit k tomu, abychom vám ještě víc přiblížili život na Vrchovině a dali vám ochutnat prosté osudy obyčejných lidí.
Můžete klidně diskutovat, ale poprosím vás, abyste se pomalu přesunuli k diskusi v postavách, přeci jen se nám kempy blíží a my je chceme poznat blíž 

O Emmethově štěstí

Sedlák Gellen ze Tří borovic, nejbohatší v celém okolí, majitel velkého stáda a pěkných polí, se rozhodl požádat kamenný kruh o radu, za koho provdat svou jedinou dceru Cawrin, kterou vydával s velkým věnem. Vydal se tedy do lesa s balíčkem dobrého jídla, trochou té domácí medoviny, kterou měl doma od své svatby a hrstí bronzových náramků, aby tam strávil noc, než se odhodlá položit otázku, která jej tak trápí.
Kamenný kruh odpověděl, že prý kovářova tovaryše Emmetha, což pro Gellena bylo nemilé překvapení.
Šel se tedy poradit se starým kovářem, který přeci jen zná úradky starých kamenů lépe, než kdo jiný a ten, když to zaslechl, řádně Emmetha za tu troufalost vypráskal.
Všichni ve Třech Borovicích totiž věděli, jak si na sedlákovu dceru myslí. A že by byl dokonce schopný jít i proti tradicím, schovat se mezi kameny a hovořit za Velkou Píseň samotnou.
A navíc, co je to za nesmysl, aby Velká Trojice poradila, že nejbohatší děvče v kraji si má vzít nuzného kovářova tovaryše, co má jen prošoupané boty a jeho kovadlina pořád ještě nezvoní tak vesele, jako jeho mistra.
Gellen se mu vysmál, Emmeth s hanbou odešel a pak ho nikdo dlouho neviděl. Prý že se šel omluvit do kamenného kruhu a Velké Trojici za svoji hloupost.
Třeba potkal i Sídhe, ti se nad ním smilovali a napomohli mu ke štěstí.
Nebo se dal k lapkům, kteří přepadají slušné počestné.
Kdo ví?
Nakonec se do Tří Borovic vrátil s náručí zlatých mincí, širokým úsměvem a svatbou před sebou, protože takovému boháči Gellen svoji dceru rád dá.

Jedno je jisté, za svou troufalost došel odměny.
Nebo snad ho jednou čeká zlý osud?

Těžko říct, co hlubšího se skrývá za maskou Etrurů a Sakhullů, vždy, když k něčemu došlo, bylo to krvavé a na rozmluvy a filosofii nezbyl čas.

Nicméně, Etrurové pochází odkudsi z moře, jsou poměrně obratní stavitelé těžších, ale zato masivních lodí. Nosí nesourodé zbroje a ze zbraní dávají přednost sekerám. Z neznámého důvodu si často zdobí podivnými malůvkami krk, jako by snad neměli na korále a přívěsky. Pokud jdou do bitvy, berou to jako že jsou předurčeni k velkému úkolu pro své jediné božstvo, jehož jméno je "Ybovai", což také křičí při zteči. Jejich přední válečníci nosí v bitvách kolem krku červenou barvu, aby tak vyzývali hrdiny Vrchoviny, aby se jim pokusili srazit hlavu z ramen. /ve hře nepřípustné!!!/

Sakhullové se pak rádi halí do barevných šátků, o kterých věří, že jim přináší štěstí. S oblibou používají práčata, jejichž salvy mají často zničující účinek, později pak nastupuje jejich těžká pěchota, ozbrojená zahnutými obouručními šavlemi. Věří v božstvo dvou tváří, "Hasadigua", které je z poloviny muž a z poloviny žena, jakkoliv to je pro Vrchovany odporné a nepřípustné. Jejich přední šermíři rádi vyhledávají osobní souboje a v nich nalézají osobní slávu. Velkým postrachem jsou pak jejich Vyvolávači, prokletí kouzelníci, kteří dokáží křivit počasí a použít jeho sílu zničujícím způsobem. Ono spojení mužské a ženské podstaty, prazáklad sakhullské kultury, v podstatě znemožňuje jakoukoliv rozpravu s Vrchovany, kteří jasně oddělují svět na ženský a mužský.

/Mám takovou vlezlou otázku... nekteří vrchovani pred temi peti, ci kolika lety to bylo naposledy, bojovali se Sakhully a Etrury... a me by dost zajimalo, jak si je mame predstavit, preci jen ti co bojovali to vedet budou a ostatni minimalne neco slyseli... /

KRYS: je pravda, že hrát postavu, která by ve skutečnosti byla dva midgeti, z nichž jeden stojí tomu druhému na ramenou a vydávají se za normálního člověka, by byl opravdu zajímavý plot twist.

Klidně může někdo hrát i oba midgety najednou, jestli si na to troufne

RAHUF: Kdo bude hrát Paklíče a toho druhýho midgeta?

JANSTA: Pevnost Vrchovina!

MALAKK: Especially, protože to je ostrov. :)

(začíná mi být líto, že nehraju zedníka, protože zatím to zní, že tenhle larp bude o stavění zdi kolem Vrchoviny :D )

Ferraghská mazurka (na melodii Měla babka)

Běží jelen, podle vody,
za ním vlci vrčí
Hopky skoky přes potoky
voda je u-ml-čí

Tajná řeka tiše plyne
pod trávou a mechem
ten kdo do ní jednou vkročí
zaplatí svým dechem.

Voda plyne, voda léčí,
voda žízen hasí.
Smyje špínu, smyje hanu,
utiší zlé hlasy.

#bažinaforever

ISLINGTON:

Dunění bubnů a práskání dřev,
Zátoka Racků dnes nepůjde spát.
Černý je prapor a rudá krev,
jen jeden vítěz smí stát.

Nezačínej si nic s vlkodavem,
na poli bitevním tančí jak stín.
Každou chvílí a s každým úderem,
vlků je čím dál tím míň.

Hostina láká psy, racky a zvěř,
každý krkavec se nažere rád.
Příboj pak odplaví těla a krev,
jen jeden vítěz smí stát.

S korunou z listoví, s korunou slz,
lidé ho vítají, však táží se dál,
zda získá trofej, tu nesladší snad,
zda vrátí se sedlák či král.

-- Alfrid "Měsíček" z Lettenhowe, bard