Mmchodem udelal jsem si celkove “radost kancelarske krysy”:
- v devadesatkach jsem mival podlozku s uzaviratelnym obalem a klipsem, clovek do toho strcil hrst papiru, tuzku a hodil to do baglu, kdyz dostal nejaky papir, co se nemel zmackat, pridal to tam, doma si to zalozil do krouzkoveho bloku/sanonu; koupeno
- milimetrovy papir - tohle asi nemusim vysvetlovat, neco jako pokrocila verze ctverecku, koupil jsem 300 listu A4, nejakou cast necham v Labce, pujde prave do zaviratlne podlozky s klipem
- objevil jsem, ze Pentel dela i 0,9mm mikrotuzku, takze mam 0,3mm az 0,9mm
Boha jeho, omlouvam se, ze tu vzpominam nahlas, ale od malicka jsem miloval papirnictvi, ac vubec neumim kreslit, neustale ze me padaji texty, sice 99% jich je dnes rovnou digitalnich, ale porad se mi obcas nejlip premysli nad papirem. Milimetrovy, jemnouce modre potisteny papir a pentelka. Je mi ted prave 10 let a jsem stastny, a jeste mi to par let vydrzi. Doma mam Didactic, u obou otcu v praci 286ku s 40Mb diskem a 5.25” i 3.5” mechanikou, prave se ke me dostal Dungeon Master jednicka a vysel Excalibur 11 (prvni barevny)... naucil jsem se pouzivat arj, protoze neco uz potrebuje vic jak jednu disketu, takze pisu
Arj -va odkud kam; verbose a archive to pieces, aaaa. Za par let vyjde v Cestine Neuromancer a ja zacnu snit, ze jednou budu hackovat korporatni site a promluvim si s AI.
Ted jsem o 30 let starsi, hackoval jsem korporatni site (ted je stavim), na IRC mam rozchozenou slabou AI a kamaradi pro me pisou neuralku podle meho (a hlavne jejich) navrhu, zazil jsem si vysetrovani IT kriminalkou, brouzdal jsem zakazanymi misty sjety kombinaci lsd a heroinu... jedine na co cekam je augmented reality a full immerse, tedy moznost propojit neurony se siti.
Vlastne jsem porad stastny, a navic ted strasne ocenuji, co mi realita dala a co vsechno lide dokazali...
Prominte, za tohle intermezzo, no.