Já používám tento postup

Nejprve vznkne příběh v hlavě.

První verzi píšu rychle, ideálně na jeden zátah. Pokud mě napadne správná vazba nebo formulace, dám ji už tam. Žádné umělé formy, nebo osnovy. Kde evím, nebo si nejsem jist, dělám poznámky přímo do textu. Vysvětlení, popisy, vedlejší linie atd. se snažím psát ve zkratce, abych se zbytečně nezasekl a vše mělo spád, ale abych nezapomněl, co jem chtěl.

V druhé fázi doplňuji příběh do ucelené formy. Neřeším příliš jak to napsat (ale když dostanu inspiraci, šup tam s tím.), ale jak se to stalo. Tuto část dělám na přeskáčku po chvilkách. Postavy bývají vzpurné. Vznikají tu dialogy, motivace k postupným krokům, Nakonec mám finální příběh tak jak se stal. Ještě je kostrbatý, neučesaný, ale už tam nejsou mezery a vše dává smysl.

Ve třetí fázi se rozhoduji, co vše z daného příběhu budu vyprávět. Podobně jako když vyprávíte o své dovolené, také vyprávíte to zajímavé a to co je opravdu nezbytné uvést v kontextu. Zde vzniká forma, styl, fráze a další. Může se změnit jak příběh pojmu a vyprávím, jeho vyznění, ale ne samotný příbeh. Ten už je daný.

Potom si dám od textu pauzu.

Po pauze začnu opavovat chyby.

Já - za sebe - bych tomu ještě jeden line edit dala, a pak teprve to nabídla - protože kdyby to bylo odmítnuto, užírala bych se tím, že "kdybych tomu bývala ten edit dala, tak by to určitě bylo lepší a neodmítli by to" :)

REGIS: já mám kliku v tom, že můžu revidovat, dokud nejsem spokojená - protože v nějakém momentě spokojená jsem, prostě zapadne na místo ta záklopka "udělala jsem maximum"; ale nechci to doporučovat jako všelék, protože někteří autoři tu záklopku nemají, takže by to pro ně byla destruktivní rada :)

REINITA: Tak díky. Nevím, jestli to mám brát jako uklidnění, nebo další znervózňování :D

Každopádně jsem teď prošel druhou revizí a mám pocit, že na to můžu jít znovu, protože jsem zase trochu chytřejší :D

REGIS: spíš nezlepší. :D teda, jak to vezmeš - pokud je myšleno "časem" jako "s napsáním dalších děl", tak nezlepší. Pokud myslíš "časem" jako "s časovým odstupem od daného díla", tak ano, zlepší. Čím větší mám časový odstup od napsaného díla, tím se mi prořezává snáz, nepůsobí autorská slepota apod.

REGIS: vůbec to není spam - pro všechny je tam místa dost :)

SOMBRA: Díky. Nechtěl jsem spamovat tvůj klub osobními povzdechy, tak jsem zkusil resuscitovat tenhle :)

REGIS: čistě z mojí zkušenosti:
trochu ano, ale nezmizí to úplně, bohužel; člověk trochu otupí a zvykne si jednak na nutnou trpělivost, taky na nutnost občas "říznout do živého" a dát pryč něco, cos tam moc chtěl, ale nefunguje to; časem najdeš nějaký způsob, jak tomu trochu líp čelit

a klidně se ptej i tady - tam je to taky legitimní dotaz :)
[Tvůrčí psaní a knihy Lucie Lukačovičové]

Udělalo mi radost, že jsem našel tenhle klub, i když je tu trochu mrtvo. Ale stejně. Myslel jsem si, že psaní je fuška, ale u revizí mám pokaždé chuť si uřezat nohu. Zlepší se ten pocit časem? :D

Já mám nějaké projekty rozdělané vlastním tempem, takže budu fandit :)

Spisovatelé českého západu píší o nelehké době v časech epidemie koronaviru s cílem přinést čtenářům dobrou náladu, naději, optimismus i odreagování.

Západočeská kronika koronaviru :: Západočeská kronika koronaviru
https://zaspisvir.webnode.cz/zapadoceska-kronika-koronaviru/