ANDREJKA: naprosto chápu. Zažila jsem právě takhle holčičku, co dostala kolo, co si nepřála, ale rodiče měli dojem, že už je na kolo čas a narozeniny jsou dobrá příležitost. Byl to ten hlavní, ne-li jedinný dárek. A radost fakt neměla. Pak kolo samozřejmě přijala a jezdí na něm, akorát ten moment rozzářených očí tam nebyl.
Naše holky teda hračkových podnětů mají dost (televizi nemáme, ale youtube pouštíme, na návštěvy chodíme a do školky si hračky taky nosí) a krom věcí jako draci z Jak vycvičit draka, si stejně vymýšlí věci jako štěkající pudl s duhovýma očima nebo figurku slona s chobotem nahoru a jednou zvednutou nohou. Imho to nejsou věci, co by někde viděly, jen si to představují.
A co se inovativního použití věcí týče: loni dostaly postýlky pro panenky (dřevěný, dělal můj táta), nedávno mi Zorka slavnostně přišla ukázat, že v postýlce spí panenka. Do té doby (a od té doby zase) postýlky slouží jako archa, bazén, domeček, vagon a nevím, co ještě. Podobně pokladna slouží obvykle jako domeček atp. A pořád jim stačí ke štěstí i klacek a kaštany.
Jinak souhlasím a specificky profilované hračky/figurky úplně nevyhledávám.