OLAV: co jsem byl na školení tak máš smůlu. Fotky pouze se souhlasem a souhlas musí být aktivní.

GIMEL: počkej až si zaměstnanci začnou říkat o k nim nevedené údaje, např. hodnocení manažera :)

GIMEL: zvidavy dotaz - jake mas formalni vzdelani, kolik zamestnancu ma tva firma a obecne v jakem oboru podnika?

OLAV: fotky jsou reseny dvojmo - dilem jako osobni udaj a dilem to spada pod ochranu osobnosti dle obcanskeho zakoniku. Jestli nespadnete pod vyjimku dle obcana, pak souhlas...

A nevíte, jak je to z fotkama? Např. obec má Pálení čarodějnic a chce to dát na web - často tam jsou i děti a bývají často prudiči, co jdou proti starostovi.

Na UOOU je o tom článek a tam mě to přijde nejednoznačné a taková právničina.

Co jsem našel, jak to řeší jinde:
- podpisy, jinak nepustí
- vývěska uprostřed akce
- upozornění na webu nebo pozvánce, že je to veřejná produkce a fotky budou použity.
- nic

(nebo nemate nekdo tip na nejakeho?)

se muzu zeptat i tady
nenabizite nekdo sluzby DPO? shanim pro klienta
kdyz tak posta, diky

ELWERINE: Však já rád souhlasím, že je aplikovatelná výjimka z informační povinnosti, jen si upřesňuji, jak to pojmenovat.
Dík za nasměrování.

OTAKAR: ano, souhlasim a jsem si textu vedoma. Ale proc sakra nejit po smyslu a ucelu upravy, kdyz zajistim mlcenlivost vsech dotcenych osob (ve tvem pripade jich zas tak moc nebude), tak jsou informace duverne, pokud zlovolne nekdo neporusi zavazek (smluvni/zakonny).

Disclaimer bych klientovi dala a sla pres to c), to je jasne...

ELWERINE: To jo, to každopádně, ale řekl bych, že pro výjimku dle 14/5/d je nutná zákonná mlčenlivost. Chápu to tak, že d aplikuje daňový poradce při zpracování daňového přiznání, ale už ne zaměstnavatel pro zpracování ročního zúčtování.

OTAKAR: jo, o članek vedle, tj. 14. Mlcenlivost ze ZP neplyne, ale prijde mi jako zakladni organizacni zabezpeceni ochrany osobnich udaju zavazat mlcenlivosti zamestnance, kteri zpracovavaji osobni udaje. Ostatne zpracovatel to musi mit primo zajisteno (cl. 28(3) b) ).

ELWERINE: Myslíš asi čl. 14 odst 5.? Ale c) zní aplikovatelně, d) si nejsem jistý, mlčenlivost zaměstnance nevyplývá přímo ze zákoníku práce, ale je de facto smluvní, ne?

OTAKAR: samotna predstava mi prijde silena (tj. ze bych to musela fakt delat). Sla bych po vyjimce dle čl. 13 odst. 4 a asi bych sla na c) (jestli chces slevu na dani, musis podle predpisu oznacit konkretni pribuzenstvo...). A ono ani to d) neni uplne mimo, protoze zamestnanec (HR, nebo nekdo takovy) nebo mzdovka jsou zavazani mlcenlivosti (nebo musi byt) a financak dtto. Nikomu jinemu by se ty udaje nemely dostat.

Zaměstnanec poskytne zaměstnavateli údaje o třetích osobách - zletilých dětech nebo manželce, v rozsahu, který je vyžadován pro přiznání slevy na dani.
Je to zákonný titul, potud bych neměl problém, jak ale s informační povinností? Ta se patrně na tyto třetí osoby vztahuje? Má zaměstnavatel obesílat rodinné příslušníky doporučeným dopisem?

OLAV: my na to máme tabulku, kde rozlišujeme:
kategorie subjektu (zaměstnanci, zákazníci, kontraktoři), kategorie osobních údajů (jméno, email, telefon), zda držíme "citlivé údaje" (lékařská anamnéza, náb. nebo rasová příslušnost), účel zpracování (výzkum, mzdy, zajištění služeb zákazníkům...), právní titul (plnění smlouvy, oprávněný zájem), sdílení (komu případně poskytujeme OÚ), životnost (v měs. nebo letech), aktualizace (jak často aktualizujeme databázi). A pak k tomu i další informace jako např. jakým způsobem můžeme provést výmaz nebo report atd.

ZVIRATKO: Co jsem našel v angličtině, předmět bývá obecný - v tom příkladě "provadeni marketingoveho vyzkumu" a pak do toho "povaha a účel zpracování" (většinou dohromady jako 1 kapitola) se rozepíšou proč a jak a podrobnější informace o účelu.

Tak dík za nakopnutí.

OLAV: Asi nejlepší bude si to přečíst v angličtině a pohledat zdroje v ní.