GOJATLA:
Jedná se o první celoevropskou akci vědců týkající se zemědělství. Nikdy předtím nic takového nebylo, což naznačuje, že situace je vážná. Na druhou stranu, vědci nejsou dobří lobbisté na rozdíl od politiků a evropské zemědělské lobby, která v tom má velké peníze. Takže jsem sice rád, že petice vznikla, ale obávám se, že nebude mít adekvátní odezvu.
...
Jediné, co dnes moderní zemědělství nedokáže překonat, je nedostatek vody. Když je sucho, tak je prostě sucho. Proto také nejúrodnější oblastí již není jižní Morava, ale nadmořské výšky kolem 400 metrů nad mořem, kde je podstatně více vláhy. Jižní Morava již v poslední době zdaleka není to, co třeba předhůří Českomoravské vrchoviny
...
Před nedávnem mi jeden agrární odborník říkal, že v zemědělství je míra zvýšení ekonomického výnosu z velikosti snad největší ze všech odvětví lidské činnosti. Ekonomický efekt je enormní. Musíme na to jít z druhé strany a jasně říct, že takhle to nejde kvůli udržitelné produkci potravin, biodiverzitě a kvalitě vod dělat donekonečna. Měly by se nastavit jasné hranice, jak může být pole velké, co na ně sypat a jaké mít maximální dotované hektarové výnosy.
...
Zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu ze srpna 2019 konstatovala, že téměř čtvrtina (23 procent) emisí jde za zemědělstvím, lesnictvím a dalším nakládáním s půdou. Změnila tato zpráva něco?
Nepomohla vůbec, protože hlavní problém spočívá v tropických zemích, které kácejí lesy, aby měly zemědělskou půdu a na ní vypěstovaly sóju, kterou my si u nich koupíme na krmení prasat. U nás zemědělství vyprodukuje asi deset megatun CO2, což je necelých deset procent emisí uhlíku České republiky. Lesnictví ještě donedávna nějaký uhlík dokonce fixovalo, ale to skončilo s kůrovcovou kalamitou, po níž jsou české lesy naopak zdrojem CO2 do ovzduší, jde ale o malá čísla.
...
Vědci v petici žádají opustit současný systém přímých plateb, které jsou paušální a stačí splnit pouze administrativní a technické požadavky, a nahradit ho platbami podle výsledků, tedy stavu vody, půdy, ovzduší a biodiverzity do roku 2030. Proč až rok 2030? Znamená to, že ještě deset let mohou zemědělci nerušeně ničit krajinu a půdu?
Taky bych byl radši, kdyby to bylo rychlejší. Navíc jde o rozhodnutí ve financích, a to se dá udělat velmi rychle. Ale Evropa má tendenci řešit věci velmi postupně. Takže tu pořád máme biopaliva, která by bylo nejlepší zrušit zítra a Evropa to ví, ale ustupuje se od nich velmi, velmi zvolna. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys.
...
Naprostá většina tepla, které si tu na planetě kumulujeme zvýšeným skleníkovým efektem, se pořád ukládá tak, že se ohřívají oceány a taje led a ledovce v polárních oblastech. Pokud se podaří skleníkové plyny snížit na rozumnou hodnotu, planeta se podle mě nezhroutí, neshoří.
...
V Česku se nám od roku 1960 oteplilo o stupeň a půl, krajina nám vysychá, protože prší stále stejně, ale máme větší odpar. Ale to nás nezahubí, jen se posuneme klimaticky na jihovýchod, tak zhruba na dnešní Balkán. Otázka je, jak dlouho se vše bude odehrávat jen v relativně slabých změnách.