• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TUHOKlimaticka zmena / Thank you so much for ruining my day
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    https://ieefa.org/...-s-renewable-generation-topped-coal-nuclear-for-second-straight-month-in-april/

    Renewables accounted for 23.3% of the total, expanding its lead on nuclear generation as the second-largest source of power supply. Nuclear generation made up 21.5% of the nation’s electricity, while gas-fired generation remained the largest supplier of power with a 39.3% share.
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    zajímavý rozhovor o tom jak by psychedelická renesance mohla probudit lidi..
    v neposledním o traumatech Trumpa a vlivu oxytocinu na naše chování..

    Ep. 159 Julie Holland, M.D. “Good Chemistry” – Team Human
    https://teamhuman.fm/episodes/ep-159-julie-holland-m-d-good-chemistry/
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    YMLADRIS: tzv. vanill-apo
    YMLADRIS
    YMLADRIS --- ---
    TADEAS: ma to moc vanilla, napiste mu nekdo ze je to v prdeli


    Konec věčnosti na Sibiři: Permafrost taje a přináší zkázu
    Petr KoubskýPETR KOUBSKÝ

    Masivní sesuv půdy na Sibiři způsobený rychlým táním věčně zmrzlé půdy: díra do dávné minulosti. Foto: Adobe Stock
    Masivní sesuv půdy na Sibiři způsobený rychlým táním věčně zmrzlé půdy: díra do dávné minulosti. Foto: Adobe Stock
    Půda odpradávna zmrzlá ustupuje globálnímu oteplování. Činí tak na obrovské ploše, s dramatickými efekty a s dalekosáhlými následky.

    Města se mohou proslavit ledasčím: krásou, velikostí, historií, význačnými rodáky. Verchojansk je známý díky svému klimatu. Je to nejchladnější trvale obydlené místo na Zemi. Jenže letos v první letní den tamní teploměry naměřily osmatřicet stupňů. Nad nulou.

    Sto stupňů mezi létem a zimou
    Ruský Dálný východ se vyznačuje teplotními extrémy. Průměrná teplota ve Verchojansku činí v lednu minus čtyřicet pět, v červenci plus dvacet stupňů (jen o pět stupňů méně než v Praze). Za tak velké výkyvy může kombinace faktorů – obrovská zemská masa Sibiře a celé Asie, blízkost Severního ledového oceánu, poloha na polárním kruhu s velkými rozdíly délky dne a noci v létě a v zimě.

    [ TIP: Odebírejte nové články k tématu Změna klimatu e-mailem. ]
    Ale osmatřicet ve stínu, na to verchojanští zatím zvyklí nejsou. Až dosud se pyšnili pravým opakem, takzvaným severním pólem mrazu: v roce 1892 tam naměřili −67,6 °C, což má za následek zápis v Guinnessově knize rekordů a skromnou turistickou atrakci.

    Velmi skromnou atrakci, protože turistů bývá v odlehlém městečku pomálu. Dá se do něj letět, přijet ze severu od oceánu 900 km po řece Janě, anebo za příznivého počasí – to jest, když mrzne – terénním náklaďákem z Jakutska, také asi 900 km a částečně také po řece Janě, tentokrát však po jejím ledu. Všechny tři způsoby transportu jsou dobrodružné, každý po svém.

    Cestovatelů do Verchojanska však teď možná přibude. Budou mezi nimi vědci: klimatologové, ekologové, biologové, chemici. Také novináři, zejména fotoreportéři. V okolí Verchojanska lze pozorovat tání věčně zmrzlé půdy – permafrostu – víceméně v přímém přenosu. Pohled je to fascinující, objevný a strašidelný. Vysoké letní teploty jsou příčinou tohoto jevu, ale kupodivu též důsledkem. A to je špatné, neboť tím se uzavírá kruh.

    Věčnost končí právě teď
    Rozšifrovat slovo permafrost je snadné: permanently frozen, stále zmrzlé. Obvyklý český překlad „věčně“ je nepřesný, pro geology je permafrost taková půda, která neroztaje po dobu aspoň jednoho léta (což předpokládá, že průměrná roční teplota v takových místech je pod nulou). Permafrost zabírá asi devatenáct milionů čtverečních kilometrů, tedy dvakrát víc než Evropa (měřená až po Ural).

    Nachází se zejména v pevninské Arktidě – tedy na Sibiři, ve Skandinávii, v Grónsku, v Kanadě a na Aljašce. Nevelké plochy permafrostu bychom našli ve vrcholových partiích velehor. Na jižní polokouli mimo hory skoro žádný permafrost není. Pod pevninským ledovcem Antarktidy (stejně jako v zaledněné části Grónska) je tak velký tlak, že udržuje vodu a půdní vlhkost nad bodem mrazu.

    V létě může permafrost místy roztát. Když k tomu dojde v povrchové vrstvě silné několik centimetrů, pak se mrazivá pustina dočasně zazelená: vyroste tráva a různé byliny. Taje-li permafrost do větší hloubky, pak se krajina změní v neprostupnou bažinu, dochází k sesuvům půdy.


    Přečtěte si také
    Jezevci zůstali vzhůru, ptáci neodletěli na jih. Teplá zima zmátla přírodu a kupí potíže
    V převážně neobydlené Arktidě to vadí leda sobům a losům, kteří jsou ovšem zvyklí. Má-li se však na permafrostu stavět – budovy, silnice, železnice či plynovody –, vyžaduje to mnoho speciálních opatření: odvětrávat půdu, stavět na pilotách zapuštěných do velké hloubky, někdy dokonce uměle chladit, aby půda zůstala pevná. Po mnoho let to stačilo.

    Čím rychleji, tím rychleji
    Jenže Arktida se rok od roku ohřívá – a ohřívá se rychleji než planeta jako celek. Podílejí se na tom tři mechanismy. První z nich je, že led odráží velkou část slunečního svitu, kdežto odkrytá půda jej pohlcuje. Kde tedy led a sníh jednou roztají, tam se další oteplování zrychlí.

    Zadruhé, voda z tajících ledovců mění směr mořských proudů, jež Arktidě zatím slouží jako chladič. Zatřetí, těmito mořskými proudy se do značné míry řídí lokální proudění vzduchu. Teplý vzduch proudící z jihu se nad Arktidou nerozptýlí jako dříve, ale zůstane tak třeba po týdny, nemá jej co odfouknout. Pak je ve Verchojansku osmatřicet. (Není to jen letošní senzace a náhodný výkyv, velmi podobné teploty tam byly naměřeny už v několika posledních letech.)


    Severní pól mrazu ve Verchojansku. V nynějším počasí asi vypadá památník dost nepatřičně. Foto: Wikimedia Commons
    Tím pádem taje permafrost na větších plochách a do větší hloubky než dosud – a také rychleji. To má řadu následků a pozitivní není ani jeden z nich.

    Bakterie a požáry
    Základní potíž je zjevná – obrovské plochy bahna komplikují pohyb lidem i zvířatům. V létě je Arktida skoro neprostupná už teď. Tání permafrostu mění „skoro“ na „úplně“. Putování po pevné zemi se tak omezuje na zimu. Lidé se s tím dokážou vyrovnat, zvířata daleko hůř.

    Nejde ale jen o rozbahnění. Zmrzlá půda je prostoupena ledem. Když rychle roztaje, půda se může náhle propadnout až o desítky metrů. Vznikají tak hluboké a rozsáhlé trhliny, díry do země. Na Sibiři a v Kanadě je už ani nepočítají.

    Takové trhliny často obnažují dávnou minulost: na povrch se najednou dostalo to, co odpočívalo v ledu desetitisíce let. Může jít o dobře zachovalá těla živočichů (Sibiř je koneckonců dlouhodobě známá nálezy mamutů v ledu), ale také o pradávné bakterie a viry, dosud životaschopné.

    Narazit na pradávný mikroorganismus, který se nikdy nesetkal s člověkem, může být daleko nebezpečnější než epidemie koronaviru. Dosud nás před takovými nežádoucími objevy chránil mráz, ale ten ustupuje. Pandemie způsobená „něčím, co na Sibiři vylezlo z permafrostu“ je stále častějším námětem sci-fi. Doufejme, že se odtamtud nepřestěhuje na zpravodajské stránky novin.


    Přečtěte si také
    Odkud přišla Sabine: cesta po stopách orkánu, který polekal Česko
    Tající permafrost také uvolňuje skleníkové plyny – oxid uhličitý a hlavně metan. Ten je v podobě zemního plynu (není náhodou, že právě v Arktidě se ho těží tolik) velmi užitečný, ale využít metan ze spontánních úniků není možné.

    Přibývání skleníkových plynů v atmosféře je dalším zpětnovazebním mechanismem, jenž přispívá k rychlejšímu oteplování. A nejen k němu – výskyt metanu také napomáhá vzniku rozsáhlých požárů. V tomto případě nehoří jen vegetace, ale sama půda, tvořená hořlavou rašelinou. Takový oheň může pod povrchem doutnat celé roky a vzdorovat všem pokusům o uhašení – kdyby byl vůbec někdo, kdo by se tak beznadějnou činností zabýval.

    Globální změna klimatu se neprojevuje všude stejně. Nás možná čeká chladné a deštivé léto, v němž bude snadné vysmívat se varováním před suchem a oteplováním. V Arktidě se naopak zaznamenávají teplotní rekordy, tentokrát ne pod nulou. Tamní ekosystémy čeká velká a náhlá změna. Znásobte si ji zmíněnou plochou dvou Evrop a uvidíte pořádně velký problém.
    SHEFIK
    SHEFIK --- ---
    myslim, ze tu jeste nebylo, pozary na sibiri jsou zpet
    mohl by aspon pri nich rovnou shoret ten metan co se uvolnuje z permafrostu

    Na Sibiři hoří více než milion hektarů lesů, úřady nezasahují - Ekolist.cz
    https://ekolist.cz/...avodajstvi/zpravy/na-sibiri-hori-vice-nez-milion-hektaru-lesu-urady-nezasahuji
    TUHO
    TUHO --- ---
    Democratizing Energy to Counter the Climate Catastrophe | ROAR Magazine
    https://roarmag.org/magazine/democratizing-energy-to-counter-the-climate-catastrophe/
    TUHO
    TUHO --- ---
    "Zní to šíleně. Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie Jihočeské univerzity Marie Šabacká. V sibiřském městečku Verchojansk o víkendu naměřili teplotu 38 °C. Vysychá tamní permafrost, takže jsou mnohem častější takzvané zombie požáry a narušuje to celý vodní cyklus, vysvětluje."

    https://video.aktualne.cz/...je-to-casovana-bomba-zmeni-to-i-poc/r~56d8c844b79311eaaabd0cc47ab5f122/
    TUHO
    TUHO --- ---
    Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.

    Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %
    https://oenergetice.cz/...ovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62
    TUHO
    TUHO --- ---
    Blokady hnedouhelnych dolu v Nemecku pokracuji

    Limity jsme my
    Naši kamarádi a kamarádky z Ende Gelände dnes v Porýní a Lužici blokují dva uhelné doly - Garzweiler a Jänschwalde. Vadí jim, že německá vláda plánuje vyplatit miliardové kompenzace uhlobaronům z RWE a EPH, kteří chtějí v Německu těžit a spalovat uhlí dalších osmnáct let.
    Pokud máme udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupni Celsia, musí uhlí v Německu skončit dříve než v roce 2038. Lidé z Ende Gelande proto stejně jako my usilují o to, abychom s koncem uhlí začali #TEĎ! ‍♀️
    Přidej se k nám už na začátku září na Akční víkend Limity jsme my 2020: Konec uhlí #TEĎ

    DZODZO
    DZODZO --- ---
    tuto maju ale celkom dobre polopatisticke schema kde sa porovnava snaha vodu co najrychlejsie odviest z krajiny a snaha vodu v krajine zadrzat

    https://www.klasterbroumov.cz/galerie/klaster/684/6f01dad4.pdf
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    THE_DARKNESS: ja to mam na druhy koniec republiky, tak ja sa tam tak skoro nedostanem, ale podla clanku sa tam uz teraz zvysila biodiverzita

    Jiří Malík: Budovat přehrady nám proti suchu nepomůže. Potřebujeme vodu pozdržet v půdě a krajině - Ekolist.cz
    https://ekolist.cz/...-budovat-prehrady-nam-proti-suchu-nepomuze.potrebujeme-aby-voda-zustala-v-pude
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Hybrid renewable energy systems to supply electricity self-sufficient residential buildings in Central Europe - ScienceDirect
    https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1876610219301067

    This work evaluates potentials of photovoltaic and battery systems with additional micro-generation wind turbines (10.5 kW) to cover electricity demand of residential users in two countries in Central Europe. It relies on high-resolution regional reanalysis data and a techno-economical optimization model. Maps showing the number of wind turbines, photovoltaic and battery systems sizes necessary to supply electricity for clusters of electricity self-sufficient single-family houses across Germany and the Czech Republic are generated. No general trends that apply for the two countries concerning the relation between the sizes of the different technologies were identified. However, it was possible to determine several large areas where the inclusion of small wind turbines decreases the total system costs and considerably reduces the required storage capacities. Results are discussed and compared to previous work on self-sufficient single-family houses.
    PAD
    PAD --- ---
    Clouds may explain why climate models are predicting a warmer future | New Scientist
    https://www.newscientist.com/...louds-may-explain-why-climate-models-are-predicting-a-warmer-future/
    YEETKA
    YEETKA --- ---
    Scottish villagers plan to buy out landowners for eco moorland project | UK news | The Guardian
    https://www.theguardian.com/...?fbclid=IwAR3lXiiqwu-HhnS58JgzLmJmW84_s-MA6XjctaWCKLu1rMK2rAUwV1X4WV0
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    Konec věčnosti na Sibiři: Permafrost taje a přináší zkázu – Deník N
    https://denikn.cz/387471/konec-vecnosti-na-sibiri-permafrost-taje-a-prinasi-zkazu/

    dejte nekdo otevreny
    THE_DARKNESS
    THE_DARKNESS --- ---
    DZODZO: byl jste se někdo podívat na tom Zdoňově?
    PALEONTOLOG
    PALEONTOLOG --- ---
    IOM_NUKSO: ale člověk se vyvinul ve stepi, v africké stepi. díky vysokým teplotám se naučil chodit po dvou, aby snížil plochu kam dopadá světlo. Nadto nás biorytmus naučil odpolední siestě, protože denní teploty dosahují maxima. vyvinuli jsme se v průběhu milionu let k vzpřímení postavy a k efektivnímu využití mozku a rukou. první savci žili pouze v noci, až s přelomem křída/terciér jsou savci rozrůznění do té míry, že vznikají první předchůdci primátů a první primáti. s vyvinutým palcem schopným uchopit a malými očnicemi v lebce, protože již znali denní způsob života. pobytem v teplém podnebí se i pro moderního člověka stává noční život nezbytnost, viz španělsko a portugalsko. čili ten denní a noční život se evolučně několikrát otočil a to jsem vynechal asi 60 mil let :D
    DZODZO: tam je ale taky problm nedostatek světla obecně. toho v tropické evropě bude stále dostatek.
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    IOM_NUKSO: Realne nic jineho nezbyde
    DZODZO
    DZODZO --- ---
    clanok o vode v aktualnom dteste, nic nove, ale aspon si to precita viac ludi a mozno sa zacnu o problematiku zaujimat a pisat na obecne zastupitelstva:

    dTest: Se suchem mohou bojovat obce i jednotlivci - Nezávislé testy, víc než jen recenze
    https://www.dtest.cz/clanek-8077/se-suchem-mohou-bojovat-obce-i-jednotlivci
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    XCHAOS: máme právo říkat národům aby si nekaceli pralesy, když my sme to vesele udělali? Nebylo by lepší začít u sebe a zachovat a rozšířit bezzasahové oblasti? O změně v přístupu k zemědělské krajině ani nemluvim
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam