PAD: samozrejme ze je to buzzword, ale tak fungujeme, na principy se ti kazdej vysere. ne, ekosystem neni homeostaticky, to je organizmus. ekosystem [vc. nas a nasi civilizace] funguje v nejakych limitech. ty limity chceme neprekrocit = stabilizovat klima. ve stabilnim klimatu muzou existovat (pro nas) funkcni ekosystemy. tyto ekosystemy svym pusobenim nicime, destrujeme si svou zakladnu zdroju, ze kterych cerpame jistou kvalitu zivota. zakladni otazka je - jaka by ta kvalita zivota mela byt? co je k tomu potreba? od toho se odviji praktiky, ktere k tomu pouzijeme.

ad "Neni kazda krajina regenerativni" - neni krajina bez cloveka, clovek pusobi (= provadi management ekosystemovych procesu) vsude. jak pusobi? jak chce pusobit? proc? odpoved: chce svym pusobenim podpodorvat cykly ekosystemy (vodni, mineralni, populacni, energeticky), protoze je to ten ekosystem, ktery nas zivi. pokud delame opak, bude se dit opak. tak se to deje.

TADEAS:
PAD: viz zde inteligentni a uprimny PAD

YMLADRIS: Me to prijde trochu jako buzzword. Neni kazda krajina regenerativni ve smyslu, ze kazdy ekosystem je z definice autopoieticky / samoorganizujici se / smerujici k nejake (byt dynamicke) homeostazi?

YMLADRIS: tak ten text nekdo napise. bude to soubor napadu, doporuceni, analyz, praktik. no a co? proc by to nekoho melo zajimat? chce nekdo regenrovat ekosystem? proc? chce nekdo stabilizovat klima? proc? ty instituce neuznavaj tu situaci, takze se ji ani nemuzou ridit, takze nejaky plany a vize jsou irelevantni, ne?

YMLADRIS: nikdo se na to nepta

TADEAS: OK, to je dobrý důvod, nemá cenu sázet les, když za 30 let stejně shoří. Ale o tom ten článek není.

TUHO: predatori je zerou a drzej je pohromade.

v dnesni krajine bez predatoru, se silnicema, plotama, etc. nejsi schopnej bez dalsiho managementu delat tu pastvu regenerativne. teoreticky v nejakejch hodne velkejch divokejch rezervacich kde by ty predatori byli to mozny obnovit je.

obvyklej problem pastvy je, ze je malo intenzivni, a zaroven blbe casovana - malo zvirat, velky "plochy" ke kterjm maj v jednu chvili pristup. chces simulovat to stado - rozmrdat jedbo misto, ale jen napr. jeden den a pak jde na dobu potrebnou k regeneraci pryc

TUHO: Jo uz vidim, asi odkazuje na toto :)
"V souvislosti s ochranou klimatu vědci proto varují před zjednodušenými recepty, které požadují výrazné zalesňování, případně redukce stád domácího skotu. Ta v mnoha oblastech nahrazují chybějící divoké velké kopytníky. Cestou je podle odborníků spíše méně intenzivní pastva."

... btw ty predatori jsou dulezity proc? zarucujou to, ze se stada drzej pohromade?

TADEAS: Ted si nejsem jistej, ze nevim kde na to narazej. Klidne to trochu rozvin.
Jinak teda v nasem prostredi se clovek imho hlavne dozvi, ze je premnozena zver, ktera zere lesnikum sazenicky .))

TUHO: jinak oni proste narqzej na to, ze nakonec nevedej jak past, ty projekty nemuzou bejt uspesny pokud tam ty zvirata vypustej v relativne malejch poctech a bez predatoru

TUHO: i lesy evropského mírného pásu byly v přírodním stavu pod silným pastevním tlakem,“

...

Vědci zároveň upozorňují, že velkých kopytníků, i po zahrnutí domácích zvířat, není v krajině příliš, ale naopak i v porovnání s dobami ledovými, velmi málo

...

S decimací velkých býložravců se pojí ještě jedna souvislost – nástup vlády ohně. Absence pastvy vede k akumulaci odumřelé rostlinné biomasy, ideálního paliva pro požáry. Jejich nástup lze poznat z přítomnosti ohořelých uhlíků v půdních profilech,“

Past evidence supports complete loss of Arctic sea ice by 2035
https://phys.org/news/2020-08-evidence-loss-arctic-sea-ice

A new study, published this week in the journal Nature Climate Change, supports predictions that the Arctic could be free of sea ice by 2035.

...

Using the model to look at Arctic sea ice during the last interglacial, the team concludes that the impact of intense springtime sunshine created many melt ponds, which played a crucial role in sea-ice melt. A simulation of the future using the same model indicates that the Arctic may become sea ice-free by 2035.

Joint lead author Dr. Maria Vittoria Guarino, Earth System Modeller at British Antarctic Survey (BAS), says, "High temperatures in the Arctic have puzzled scientists for decades. Unraveling this mystery was technically and scientifically challenging. For the first time, we can begin to see how the Arctic became sea ice-free during the last interglacial. The advances made in climate modeling means that we can create a more accurate simulation of the Earth's past climate, which, in turn gives us greater confidence in model predictions for the future."

The value of seasonal energy storage technologies for the integration of wind and solar power
https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2020/ee/d0ee00771d#!divAbstract

This study considers the Western U.S. power system with 24% to 61% of variable renewable power sources on an annual energy basis (up to 83.5% of renewable energy including hydro, geothermal, and biomass power sources). Our results indicate that for the Western U.S. power system, pumped hydro and compressed air energy storage with 1 day of discharge duration are expected to be cost-competitive in the near future. In contrast, hydrogen storage with up to 1 week of discharge duration could be cost-effective in the near future if power and energy capacity capital costs are equal to or less than ∼US$1507 kW−1 and ∼US$1.8 kWh−1 by 2025, respectively. However, based on projected power and energy capacity capital costs for 2050, hydrogen storage with up to 2 weeks of discharge duration is expected to be cost-effective in future power systems. Moreover, storage systems with greater discharge duration could be cost-competitive in the near future if greater renewable penetration levels increase arbitrage or capacity value, significant energy capital cost reductions are achieved, or revenues from additional services and new markets—e.g., reliability and resiliency—are monetized.