SHEFIK: ty tamarisk stromy koreni hodne hluboko, vyuzivaji i z kondenzovane vlhkosti ze vzduchu a jsou dost odolne pro tak drsne podnebi. ty plastove krabicky jsou jakoze desna inovace, protoze do nich lejou vodu a ta se uvolnuje postupne, takze to staci zalivat jen obcas a da to tomu stromu do zacatku ten boost co potrebuje. pak uz to dal roste bez toho. pocitam ze to tam nechaj valet .. asi by bylo dobre to delat z biodegradabilniho materialu. na druhou stranu, jestli tu bude vsude poust tak uz bude celkem fuk jestli bude spinava. za tech par set milionu let co bude priroda potrebovat k regeneraci se to stejne prekryje. ale preci jen se trochu bojim, ze zeme po vyhynuti lidi muze skoncit ve stabilnim bode poustni planety dokud do ni zas nenarazi meteor nebo tak neco. takze bych byl radsi kdyby to lidi neposrali.

velky cesky plan z fondu eu - covid & climate related

jsou to jen 3 body, klima to nezachrani, ale davaji smysl a ani tam necpou prehrady

Komise pro životní prostředí AV ČR: Stanovisko k návrhu Národního plánu obnovy - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/.../komise-pro-zivotni-prostredi-av-cr-stanovisko-k-navrhu-narodniho-planu-obnovy

Zalesníme pouště? Bude nás to stát spoustu vody - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zalesnime-pouste-bude-nas-to-stat-spoustu-vody

Nejdramatičtěji se na jejím vzhledu podepsalo pětatřicet let intenzivní pastvy, které jí od poloviny minulého století připravily o většinu travnatého povrchu a otevřely cestu pro postup pouště. V návaznosti na desertifikaci zahájila Čína masivní zalesňovací projekt. Velká zelená zeď stromů měla vytvořit bariéru vyprahlé pustině. A s enormním nasazením se to podařilo.

Od roku 2002 v regionu přibývá již stabilizované stromové vegetace a poušť tu ustupuje. Mu Us se tehdy stala ukázkovým příkladem velkoplošné ekologické obnovy. „Tyto velkoplošné projekty masivních výsadeb jsou dnes velmi populární praxí, jak bojovat proti klimatickým změnám a degradaci půdy,“ říká Isabella Velicogna, profesorka Kalifornské univerzity. „Proto pro nás nemalým překvapením bylo, jak drastický a podceňovaný dopad měl severočínský projekt na vodní zdroje v regionu.“ Stromy se tu sice udržely, ale o podzemní vodě to zrovna neplatí. Ta totiž mizí alarmujícím tempem.

SHEFIK: Attenborough si zalozil ucet na instáči a okamzite ziskal milion followeru, coz je tusim nejakej rekord. Je to fakt mimoradna postava na tamni scene

SHEFIK: zrejme jim pripada dulezitejsi nez tech 50 mega aby to natacely telky a psaly o tom Blesky. coz dava smysl

Iconic naturalist David Attenborough and local man Prince William have announced a £50-million (US$65-million) prize for innovative solutions to environmental challenges. The Earthshot Prize will consist of five £1-million prizes awarded each year for the next ten years, and a celebrity-packed judging panel will pick the winners in a bid to inject positivity into the search for green solutions. “I think that urgency with optimism really creates action,” said William.

Earthshot prize: Prince William launches £50m drive to repair planet | Environment | The Guardian
https://www.theguardian.com/...08/earthshot-prize-prince-william-launches-50m-drive-to-repair-planet

Temné vize jsou potřeba. Ještě není rozhodnuto, říká sociolog klimatických změn | Radio Wave
https://wave.rozhlas.cz/...sou-potreba-jeste-neni-rozhodnuto-rika-sociolog-klimatickych-zmen-8332719

Podcast Kolaps se v novém dílu přesunuje od úmrtí Davida Graebera k další tragédii. Už v srpnu se v Kalifornii rozhořely obří megapožáry, které pohlcují vše kolem a bez většího mediálního ohlasu pokračují až do dnešních dní. Do studia jsem si tak pozvali environmentálního ekologa Alexandra Ače momentálně působícího na Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), aby nás do situace více zasvětil. U požárů v Kalifornii jsme ale samozřejmě nezůstali. Ty jsou jen dobře viditelným symptomem procesu, kterému dnes říkáme klimatická krize. V jak velkém průšvihu lidstvo momentálně je? Máme vůbec nějakou šanci na přežití? Straší ekologičtí aktivisté a vědci veřejnost moc, nebo naopak málo? Je lepší dopady klimatické krize odvrátit nebo se na ně máme spíš adaptovat? Tomu se věnuje už desátý díl podcastu Kolaps, který pro Alarm připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal.

Kolaps #10 Alexander Ač: Megapožáry v Kalifornii jsou důsledkem klimatické krize – A2larm
https://a2larm.cz/...kolaps-10-alexander-ac-megapozary-v-kalifornii-jsou-dusledkem-klimaticke-krize/

co vás zajímá o stavu jihomoravského klimatu v roce 2050?

Zkousim zda by nove krajske zastupitelstvo objednalo odpovedi na nasledujici otazky u CzechGlobe. (A pak z toho udelat animovane video, a prednasky pro vsechny politiky v kraji atd = asi wet dream).

Na co jsem zapomnela? Co vam tam chybi? Piste bud sem, nebo primo do dokumentu NA KONEC
Jihomoravský kraj v roce 2050 - Dokumenty Google
https://docs.google.com/document/d/1-QbqzEKNn3SuFR_rQlAyotUvZwg20C_hA_Dxe8bqcVI/edit?usp=sharing

KRAJINA



Česko se od 1960 oteplilo o dva stupně. Je pravda, že do 2050 se ČR oteplí o dva další stupně, víceméně bez ohledu na to, jak rychle se ustoupí od vypouštění skleníkových plynů?

TEPLOTA. Změna podnebí jako takového. Média (např. Hospodářské noviny) podle studií uvádí přechod na “mírné s horkými léty”, tj. jako sestup o 500 m nadmořské výšky, teplota jako v Záhřebu, krajina jako v Tbilisi. Odpovídá to?

STROMY. Očekávají se větší zvraty počasí - sucho a horko, ale i chladno a deště, včetně mrazových dnů. Ano? Mají už biologové názor, které rostliny, hlavně stromy, se dokážou na toto adaptovat? Existuje seznam vhodné výsadby?

LESY. Budou v JM kraji lokality, kde se pravděpodobně zachovají jehličnaté lesy? Nebo půjde pouze o Krkonoše apod.

NOVÉ LESY. Ví se, jak budou vypadat nové lesy? Budou to jen ostrůvky tam, kde bude spodní voda, nebo rozsáhlé lesy vhodné na turistiku a rekreaci tak, jak ji známe a máme rádi?


LOUKY A PASTVINY. Od jaké nadmořské výšky / v jakých oblastech “normálně” poroste tráva a louky?


POLE. Poroste v JM kraji něco na polích bez zavlažování? Jakou část JM polí lze zavlažovat (dostatek vody)?

ZAHRADY. Mají budoucnost ovocné stromy, když jaro začíná dříve, ale následují pozdní mrazy? Zachováme si meruňky atd.?



9. VÝNOS ZAHRAD. Pokud bude možné zahrady zavlažovat, dá se čekat obecně vyšší výnosy zeleniny a delší sezóna?




B. POČASÍ


HORKO. Jaká letní horka si máme představit v Brně, ve Znojmě. V Praze se očekává 47 stupňů?


2. DÉŠŤ. Bude pršet?

3. CHLADNO. Bude v budovách dále potřeba vytápění?


4. Jak to bude s extrémním počasím. Hurikány u nás asi nehrozí, pouze lijáky a povodně?


5. MRÁZ. Jak to bude s extrémním mrazem. Chicago loni krátkodobě zažilo - 50 stupňů. Jaké teploty můžou přijít na jižní Moravu?



C. JAK TO BUDE VYPADAT?

Pomocí Google Maps se dá podívat na krajinu v okolí Tbilisi v Gruzii, což má podle studie Crowtherovy laboratoře v Curychu být nejbližší analogie toho, jak se situace vyvine u nás. Jde o z českého pohledu smutnou suchou step. Je to výpočet pro Prahu. Je to adekvátní i pro JM kraj? Je adekvátní takto si to představit -- na toto je potřeba se připravit?

Fotky jsou zde: klikněte na symbol žlutého panáčka vpravo dole a pak na některý modrý kroužek na mapě:
https://www.google.com/maps/place/Tbilisi,+Gruzie/@41.7323742,44.698766,11z

Arctic ice is melting at levels faster than anyone predicted | World Economic Forum
https://www.weforum.org/agenda/2020/08/arctic-sea-ice-global-warming-climate-change-predictions/

“We have looked at the climate models analyzed and assessed by the UN Climate Panel. Only those models based on the worst-case scenario, with the highest carbon dioxide emissions, come close to what our temperature measurements show over the past 40 years, from 1979 to today,” Christensen says.

In the future, there ought to be more of a focus on being able to simulate the impact of abrupt climate change on the Arctic. Doing so will allow us to create better models that can accurately predict temperature increases.

“Changes are occurring so rapidly during the summer months that sea ice is likely to disappear faster than most climate models have ever predicted. We must continue to closely monitor temperature changes and incorporate the right climate processes into these models,” says Hesselbjerg Christensen.



Past perspectives on the present era of abrupt Arctic climate change
https://www.nature.com/articles/s41558-020-0860-7

We find that warming rates similar to or higher than modern trends have only occurred during past abrupt glacial episodes. We argue that the Arctic is currently experiencing an abrupt climate change event, and that climate models underestimate this ongoing warming.