DZODZO:
- Ano, z PP lze prejit na PET temer u vsech baleni potravin ktere neprochazi tepelnou upravou po zabaleni. Samozrejmne po uprave vyrobnich linek, teplot svarovacek, podavacek folii atp.
- V zasade jedina nevyhoda PETu je ze mekne nad 70°C, ale je to resitelne. Je rada praci kdy se zahrival PET na vyssi teploty a ta deformace nevadila (po vychladnuti).
- Pak jsou zatim naveliko nevyrabene materialy se stejnym principem jako PET (tj. 2 esterove vazby na monomer spojovane dvojuhlikatou spojkou, podlehajici stejne depolymeracni reakci). Ta depolymerace je bud bazicka hydrolyza (pomoci NaOH/KOH) nasledovana neutralizaci, nebo pak primo kysela hydrolyza ktera sice jeste neni tak vychozena, ale potencialne je materialove setrnejsi.
- Treba Polyethylene naphthalate (PEN), ktery se tvari kolem 185-200 °C a plne tvarove stabilni je do 120°C. Takze v nem jdou potraviny i sterilizovat, ale je tvrdsi (zase resitelne)
- Nebo hodne dobre referovany Polyethylene 2,5-furandicarboxylate (PEF), ktery je tvarove stabilni do 90°C - takze jako PP. Ale jak rikam, da se jit i nad tuhle teplotu kdyz neni potreba tvarova stalost pri zpracovani a to u foliovanych veci neni.
U realne sterilizace se stejne pouzije pak sklenice. U cerstvych ovocnych a zeleninovych stav a produktu se da zase pouzit tlakova pseudo-sterilizace za nizke teploty. A takhle by se dalo pokracovat dal.
- Na neco se bude PP hodit lepe stale, ale to neni problem. A ano primarni vytrideni PP (pred recyklaci) by se delala normalne flotaci, ale ten zbytek co by sel na pyrolyzu nevadi ze je mastnej nebo jinak znecistenej.